Vzpomínky na Itálii

Made in Italy se pro mě stal překvapivě velice příjemným filmovým zážitkem. Ano, je to sice velmi nenáročná, přímočará a předvídatelná romantika od začátku až do konce, nic z toho mi ovšem nebránilo tomu, abych si celý tento film užil. Samozřejmě, a toho si byli jistě vědomi i sami tvůrci, tu nejzásadnější a nejvýraznější roli zde sehrává uhrančivé prostředí Toskánska, kterému musí podlehnout snad opravdu každý, ta krajina, ty domy, to je prostě úchvatně působivé a opakuji, tvůrci toho využili na 100% a já jim to v tomto případě jenom schvaluji. Zápletka pak sice nedisponuje naprosto ničím novým, překvapivým, či neobvyklým, na druhou stranu se vší tou tuctovostí je zde naloženo snad nejlépe, jak jen to šlo, film tak nabízí jak jemný nádech fungujícího humoru, tak i emočně přesvědčivého dramatu, v čele nicméně ale přeci jen stojí ona romantika, ovšem i ona působí skutečně mile a hlavně nestrojeně a nenaivně. Atmosféru pak zařídilo zmiňované dech beroucí prostředí, no a nemalou zásluhu na mém pozitivním dojmu z celého filmu pak mají i veškerý herci, na čele s akčním bardem Liamem Neesonem, který si sem od všeho toho střílení na chvíli odskočil a nebylo to odskočení vůbec marné, nicméně i ostatní tu působí vážně příjemně a sympaticky, takže i když se zkrátka nejedná o žádný přelomový žánrový přírůstek, tak já si ho užil opravdu nečekaně hodně, a prostě se jedná o fakt příjemnou záležitost. (21.06.2022)

Ne že bych čekal, že se u filmu budu řehtat na celé kolo, ale nějakým tím zasmáním jsem počítal. Ale důvodů se tu moc nenašlo. Primárním motivem je tady znovunalézání pouta mezi otcem a synem, což je klišé samo o sobě a D´Arcy neudělal vůbec nic navíc. A totéž platí pro romantickou linku, u které znáte průběh i konec od prvního záběru. Plusem je Toskánsko, které je nádherné a nakonec mi sedělo i obsazení, ačkoliv v případě Neesona jsem neustále čekal nějaký ten flákanec. Body nad průměr tomu dávají pohoda, která z filmu čiší a momenty naplněné italským temperamentem. Škoda, že toho druhého nebylo víc. 60% (25.07.2021)

Jsem z toho bohužel zklamaný... Těšil jsem se na romantické Toskánsko s nostalgickou náladou, dostal jsem však jen dobrých a dojemných 15 minut těsně před koncem, což jen značí, že film vůbec nevyužil svůj potenciál. Scény, u kterých si pak připadáte jako blbec, kterému je třeba vše zrychleně vysvětlit, jen podtrhuji celou unavenost a nedotaženost díla. (14.08.2020)

Přála jsem si příjemnou variaci na Dobrý ročník nebo Pod Toskánským nebem a více méně se mi jí dostalo. Atmosférou Toskánska určitě, vonělo rizoto, sýry, sluníčko se opíralo do vinic, strání a kamenných stavení mých fantastických snů, doma mi museli po návratu urychleně otevřít lahvinku červeného a k němu jsem dorazila slušnou porci špaget od oběda, padly olivy i parmezán, italskou venkovskou pohodu film trefil skvěle. S hodnocením bych šla možná i výš, protože mi to vcelku sedlo, až na ty citové výlevy mezi otcem a synem v poslední třetině. Rozumím tomu, že přesně o tom film byl, chápu, že se do snímku promítla rodinná tragédie Liama a Micheála, ale přišlo mi to až nepatřičně, přitaženě za vlasy. Nevadila mi předvídatelnost, Micheál Richardson mě vůbec nepohoršoval, naopak, Valeria Bilello se mi líbila a hodně, samozřejmě i Lindsay Duncan a Liam Neeson byli fajn, ale v emočních pasážích mi to připadalo kostrbaté, rozsypané a to je škoda. Až tak intimně film totiž nepůsobil. A ano, plakat chlapa jsem už viděla a ne v tomto má nelibost nespočívá. Jinak veskrze příjemný kus, na který se ráda mrknu i v budoucnu. Letní oddychovka. V hromadě podivných letních romancí posledních let si ostudu neuřízne. Vhodné spíše pro něžné pohlaví. ...pokud takový termín ještě existuje.... (28.08.2020)

Vzpomínky na Itálii jsou opravdu mile natočený film, který v sobě v přiměřených dávkách mísí komické a dramatické prvky. Vedle nádherných italských scenérií a jižanské atmosféry nabízí film obstojné herecké výkony, které sice v několika málo momentech působí poněkud strojeně, po většinu stopáže jsou však vesměs civilní, k čemuž určitě přispěla i skutečnost, že se v případě dvou hlavních postav jedná o otce se synem i mimo plátno. Musím se přiznat, že chvílemi byla v kině vyšší koncentrace cibule - a to zejména ve scénách spojených s matkou, protože jsem si v ten moment vždy představil tragicky zesnulou Natashu Richardson. I když jde dějově o veskrz tuctový film, jenž nemá v rámci žánru moc čím překvapit, tak se na něj pěkně dívalo a musím říct, že se D'Arcymu jeho dlouhometrážní prvotina vcelku podařila ukočírovat. Plusové body za sympaticky napsanou postavu s tváří Lindsay Duncan a miniepizodky s fretkou a dělníky. Slabší čtyři hvězdičky! (06.08.2020)