Režie:
Jiří SvobodaScénář:
Miloslav VydraKamera:
Andrej BarlaHudba:
Petr HapkaHrají:
Dita Kaplanová, Evelyna Steimarová, Petr Bosák, Martin Zavadil, Dana Medřická, Emma Černá, Ladislav Frej st., Regina Rázlová, Jan Hartl, Eva Horká (více)Obsahy(1)
Třináctiletá Vendula Brabcová je ve škole považována za zanedbalé a zaostalé dítě. Její matka zcela propadla alkoholu a tak se Vendula nyní musí starat o tři mladší nevlastní sourozence a chodit za matku uklízet už v brzkých ranních hodinách... (oficiální text distributora)
Recenze (97)
Cesta do hlubin kurví duše. Evelyna Steimarová se pro role padlých žen asi narodila a z její do sebe zahleděné krkavčí matky šel mráz. Hutné a smutné psychologické drama o dysfunkční rodině vlastně ničím nezahřeje. Ostré hrany beznaděje obrušuje jen funkční systém náhradní péče o děti, což před rokem 1989 rozhodně nebyla taková idyla, ale v podobném filmovém lisu na city jsem tohle sociální sci-fi vlastně vítal. Dětští herci pak vlastně nepříjemně autentičtí (toho bych se dnes nedočkal) a Dita Kaplanová ještě o stupínek lepší než s Kachyňou v dešti. Čtyři děti a páté zatím na cestě... ()
Tak svojím spôsobom je každé dievča s mušľou, aj keď v dnešnej dobe desiatok rôznych pohlavných identít je všetko možné. Film je trochu nadhodnotený, ale má svoju silu a hlavne výkon Evelyny Steimarovej, ktorá alkoholičku kto vie, či hrala, alebo ju len proste točili za bežného dňa. Tak či ona, s alkoholikom to má triezva obec veľmi ťažké, najmä, ak sú to deti. Ale ak to deti nie sú a nechcete mať s alkoholikom prieky, jedinou cestou je: chlastať s ním. A bude pokoj na zemi. Až do prvého trestného činu. ()
Neskutečně realistická sonda do ran, které musí nevinná dětská duše snést, stane-li se obětí, v alkoholu utopené, matčiny osobnosti. Jiří Svoboda natočil velmi zasahující sociálně-psychologický film, tažený vynikajícími výkony patnáctileté Dity Kaplanové a její filmové matky Evelyny Steimarové, kterou jsem v lepší kreaci snad neviděl. Petr Hapka a jeho hudba také přispěly ke kvalitnímu, leč znepokojujímu, zážitku. 90% ()
Já bych tomu strašně rád dal plný počet, ale prostě nemůžu z jednoho prostého důvodu - nevěřím tomu, že by nějaká třináctiletá holka v takové situaci byla tak strašně dobrosrdečná a úplně všechno by obětovala pro ostatní. Poslušně se doma stará o tři mladší sourozence, o svoji mámu vlastně taky, pořád uklízí a nikdy se tomu vyloženě nevzepře. Tohle třeba bylo podařenější v Mušce (on je ten film Dívce s mušlí dost podobný) a hlavní hrdinka tam byla uvěřitelná, jenže tu chyběla nějaká psychologická část, kterou zase má Dívka s mušlí. Ale fakt nevěřím, že by ta holka byla neustále tak dobrosrdečná. Křiklavé je to třeba u scény u kolotoče, kde za všechny svoje peníze koupí lístek na kolotoč velkému množství dětí. Jinak je to ale velmi povedený film a je i skvěle natočený, zahraný a taky naprosto bezchybně vedený. Smutné a depresivní je to taky, ale v takové míře, že to nepůsobí přehnaně, což dost oceňuji. Ani jsem se u toho nenudil, snad jen tu část v děcáku bych zkrátil. Být to uvěřitelnější, dám bez problému plný počet, ale takhle je to na lepší 4* ()
Výborné psychologické drama, knižní předlohu se podařilo převést se spoustou detailů a v solidním hereckém podání - skutečně působivý, dojemný, silný příběh. Ve své době (kdy se přece všichni měli dobře;-)) mi ta morální ubohost, to bídné, špinavé prostředí dna společnosti připadalo neskutečné. Dnes už je bohužel taková realita běžná: věčně zchlastané socky zanedbávající a týrající své děti nikoho nešokují. Ale tohle téma patří jinam, film mě kdysi vzal za srdce a jistě by to dokázal i v cynické současnosti. 80% ()
Galerie (3)
Zajímavosti (6)
- V 19. minutě jde na dvoře zaslechnout znělku z televizního pořadu Večerníček (od r. 1965). (Duoscop)
- Objekt dětského domova je ve skutečnosti zámek Peruc. (Stejšn)
- Ve filmu byla Dita Kaplanová předabovaná Sylvou Sequensovou, protože se autorům nelíbil její brněnský přízvuk. (zla.ovce)
Reklama