L'orribile segreto del Dr. Hichcock

Velmi málo napínavý plagiát Mrtvé a živé, resp. špatná adaptace předlohy Daphne du Maurierové. Ironie je, že v Hitchcockově černobílé verzi byl gotický jen dům, ale mnohem ponuřejší než celý tento barvotiskový gothic horror. Navíc byl nejen obsazený béčkovými herci, ale v případě Steeleové velmi nevhodně i typově - tak plnokrevné (a lehce vulgární) ženské jsem nevěřil ani jedny mdloby. // 20% (15.11.2023)

Barbara Steele sa už dávno prebojovala do top desiatky mojich obľúbených herečiek. Je pre mňa ženským symbolom klasických gothických horrorových filmov. Opantala ma svojou uhrančivou charizmou a podmanivým sexapilom. Horrorové snímky, v ktorých stvárnila jednu z hlavných úloh ma vždy prenesú v čase aj v priestore. Vždy sa dokonale vžijem do krásne strašidelného príbehu. Tak tomu bolo aj v prípade talianskeho titulu "L´orribile segreto del Dr. Hichcock" (Strašlivé tajomstvo doktora Hichcocka), ktorý v roku 1962 natočil režisér Riccardo Freda. Gothic horror, v ktorom bolo všetko, čo ku tomuto špecifickému filmovému subžánru patrí. Morbidné kulisy, dobové kostímy, ponurá atmosféra a excelentná Barbara Steele. Film som videl v pôvodnom talianskom znení s českými titulkami. Bol to perfektný zážitok. Perfetto gotico! **** (12.11.2022)

Režisér Riccardo Freda prý neměl hororový žánr vůbec v oblibě. A na jeho filmu je to znát hned na první pohled. I když má k dispozici královnu gotických hororů Barbaru Steele a film obsahuje klasické propriety žánru, tak je to podáno tak vlažně a bez zájmu, že i těch necelých devadesát minut se vleče naprosto útrpným způsobem. V porovnání s o dva roky starším skvostem The City of the Dead, kde se atmosféra dala krájet a každý záběr byl pastva pro oči, tenhle nemastný neslaný kousek dostává těžce na frak. (27.10.2017)

Rozhodně slušná gothika ve svém nejklasičtějším podání, ale právě ona přímočarost a zaměnitelnost s jinými příbuznými mi dělá problém vzpomenout si po několika týdnech, o čem že to vlastně bylo. Opět je tu Barbara Steele a její muž snažící zbavit se jí, zase ta lebka, černá kočka a tajemné zvuky obcházející ponuré rodinné sídlo. O to víc s podivem, že mě to tentokrát nedokázalo celé tolik upoutat k sedačce. Pro ostatní fanoušky ale rozhodně povinnost. (04.08.2012)

Ak vietor zafúka tým správnym smerom, vyvolá zvuk, ktorý človeka zamrazí. A práve tento gothic, je postavený ( nielen ) na tomto smere. Tutovky žánru ( Barbara Steele, výprava, režisér Freda ) sa spárili do klbka, ktorý prináša potešenie, nie však zadosťučinenie. Koľkokrát si divák musí povedať, že toto by mohlo byť ináč a tamto hentak. Nadpriemer ale istý, dokonalosť ale ďaleko. (19.05.2017)