VOD (1)
Obsahy(1)
Výrazně autorský počin Jiřího Suchého však autor sám režírovat nesměl. Představí se tedy aspoň jako herec, opakující scénky a písničky ze semaforských představení. Nesourodý snímek byl natočen v adaptovaném divadle a obsahuje i výňatky z vojenské komedie Bylo nás deset, z televizních pořadů a též z archivu divadla. (oficiální text distributora)
Recenze (27)
Melicharová nefuň...😋 Po dlouhých letech půstu se Jiří Suchý mohl vrátit na plátna kin, původně bylo zamýšleno že by film i režíroval, což ale mocní Barrandova neschválili. Pan Suchý považuje film za nepovedený, kromě toho že mu režisér mluvil do scénáře, kde musel být nakonec uveden,byl prý velkou část natáčení pod vlivem... ()
Krásné písničky prokládané slušnými výstupy ve formátu, který je vhodný pro televizní pořad, ale ne pro film. Výsledný dojem výrazně kazí neuvěřitelně špatná režie a unavená, přesvětlená kamera. Za povšimnutí stojí možnost nahlédnout do prostor dnes již neexistujícího Semaforu v pasáži u Františkánské zahrady. ()
Na malém prostoru velký tingtangl. Je to prostě skvělé. Dýchnou na vás staré časy kabaretů a šantánů, láska k V+W a samozřejmě dobrá muzika. Jitka Molavcová není zdaleka jen přívěšek, ale rozjíždí to ve velkém stylu. Jak člověk nepolíbený tvorbou Suchého a Šlitra před tímhle smekám klobouk a házím do do křoví. 85% ()
Semafor, a tak i tento film, jsou z jiné doby. Z doby kabaretů, slušnosti, subtilních slovních hříček a čistoty. Těžko srovnávat film, který je spíše než filmem sestřihem scének a písniček, například s Avatarem. Jisté však je, že Jiří Suchý a celý jeho Semafor dlouhá léta udržoval laťku obecného vkusu na té nejvyšší úrovni, byť mu to mnohdy mnozí nechtěli dovolit. A Jonáš a Melicharová jsou toho nepochybně součástí. ()
Osu filmu Vladimíra Síse Jonáš a Melicharová vytváří semaforské představení. Tvůrci využili stavební adaptace divadla Semafor a zasadili děj, v němž pochopitelně dominuje hudba, zpěv, inteligentní komika a sestříhané archivní materiály, na jeviště i do zákulisí přestavovaného divadla. Dobové snímky jsou použity poměrně střídmě a přesvědčivě dokreslují atmosféru. Jsou to úryvky z filmu : Bylo nás pět, televizní písničky, části televizních pořadů, i záběry ze semaforského archivu. Díky jim se na plátně objeví Jiří Šlitr, Jan Werich a další známí lidé, spjatí s érou Semaforu. Oba protagonisté dostávají zároveń dostatek prostoru, aby znovu přesvědčili o svých uměleckých schopnostech, čímž přispěli k sympatické podívané. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (1)
- Po dlouhých letech půstu se Jiří Suchý mohl vrátit na plátna kin. Původně bylo zamýšleno, že by film i režíroval, což ale mocní Barrandova neschválili. Jiří Suchý považuje film za nepovedený, kromě toho, že mu režisér Sís mluvil do scénáře, kde musel být nakonec i uveden, byl prý velkou část natáčení pod vlivem. (sator)
Reklama