Scénář:
Bráulio MantovaniKamera:
César CharloneHrají:
Alexandre Rodrigues, Leandro Firmino, Matheus Nachtergaele, Phellipe Haagensen, Seu Jorge, Jonathan Haagensen, Douglas Silva, Alice Braga, Gero Camilo (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Cidade de Deus je nejstarší a nejnebezpečnější slum Ria de Janeira, nejbolavější místo metropole karnevalů. Buscapé se zde narodil, aby žil, místo toho je však zavlečen do světa, v němž se jeho nejlepší kamarádi místo s hračkami baví s nabitými pistolemi. Snaží se zoufale zůstat stranou děsivého násilí, které zachvacuje jeho přátele a mění je v mladistvé zločince zabíjející se navzájem kvůli obchodu s kokainem, z nenávisti i z pouhého rozmaru. Před Buscapéovýma očima se chudá čtvrť v průběhu tří dekád - od 60. do 80. let - proměňuje v dýmající bojiště, na kterém si ozbrojené gangy s šokující lhostejností vyřizují své účty za bílého dne. Buscapé vidí umírat nevinné i ty, které obdivoval a miloval. Jedinou jistotu ve světě každodenního krvavého násilí pro něj začne představovat fotoaparát, kterým začíná dokumentovat městskou džungli kolem sebe. Začíná chápat, že přežít může jen útěkem do normálního světa - za hranice čtvrti, kterou má rád jako svůj domov, ale kterou nenávidí jako hrob nevinnosti, naděje a lásky... Fernando Meirelles debutuje strhujícím dramatem inspirovaným skutečnými osudy. Vyprávění o dospívání ve stínu smrti připomíná formální brilancí filmy Quentina Tarantina či Martina Scorseseho. Syrovou autenticitu zvyšuje obsazení neherců a skutečných obyvatel slumu do řady hlavních rolí. Snímek si získal mezinárodní uznání včetně devíti ocenění na MFF v Havaně a ceny Vision Award na MFF v Torontu. Byl úspěšně uveden na řadě mezinárodních festivalů. Získal nominaci na Zlatý glóbus jako nejlepší zahraniční film roku a jeho režisér byl oceněn nominací na Evropskou filmovou cenu Felix. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (998)
Nevím, do jaké míry tento film odpovídá skutečnosti, každopádně jeho děj stojí za hluboké zamyšlení, byť je nám zobrazená problematika poměrně dost vzdálená. Je až skoro děsivé pomyšlení, že někde skutečně mohou existovat děti, které berou denně do ruky zbraň s jedinou myšlenkou - urvat co se dá, a to za každou cenu. Natočeno je toto dílo velice řemeslně, s až nečekaným dopadem na diváka. Mladí herci vypadají, jako by si toto skutečně prožili, o to je pak vyznění děsivější. Bezesporu jde o skutečně mimořádně pozoruhodné filmové dílo a nejlepší brazilský film, co jsem měl možnost vidět. ()
Zasloužila bych medaili, že jsem to nevzdala a dokoukala do konce. Stálo mě to hodně sil udržet žaludek v klidu. Já nedokážu vydýchat film a už vůbec si neumím představit, že bych byla přímo součástí jejich světa. Co s člověkem dokáže udělat chudoba a boj o přežití ... já vám řeknu, co - zloděje, drogové dýlery, bezcitné a brutální vrahy. Oddechnete si, když uvidíte, že se vzájemně vystříleli? Ne, děsíte se opět, protože se v nich vaše děti zhlédli a už v předškolním věku dávno ví, jak nabít zbraň a střelit do člověka. Kolotoč se rozjíždí znovu a jejich mrtvolky pak nacházíte na chodníku ... Tento film by si zasloužil tucty cen jak dokonale zde tvůrci vystihli atmosféru a zmapovali příběh, jenž se skutečně stal. Některé záběry byly tak syrové a neherci dokonale zahrané až se mi dělalo zle. uff (Challenge tour 2015) ()
Výborně natočený film dokazující mně, že v Brazílii se lidé skutečně hezky nemají. Ale je to spíše zobrazení toho nejhoršího, co můžeme v městské čtvrti Ria de Janeira potkat, a že to není zrovna dvakrát hezké mi potvrdil tenhle film, který si skutečně na nic nehraje a výborně se na něj kouká. Horší to bylo už s tím faktem, že jsem se během sledování toho filmu necítil dvakrát dobře, měl jsem z toho hrozně zlej pocit, ale to ani jinak nešlo. Posledně asi, když jsem sledoval Estonský Klass. I když tam mi už i mrazilo, protože to téma mi je bližší. U Města bohů je to přecijen krapet složitější. Nic to ale nemění na tom, že film vlastně zobrazuje část naší země a to je kurva drsný. Když si uvědomim, co jsem vlastně viděl, a že je to krutá realita se kterou ti lidé tam žijí denodenně. A to furt určitě není to nejhorší, co na naší zeměkouli je, nebo že by možná jo? Já bych si totiž horší společnost než zobrazenou v tomhle filmu, ani nedokázal představit. ()
rio de janeiro.. cidade de deus.. město bohů.. tady si chlapci nehrají s umělohmotnými vojáčky ani fotbal na plácku.. tady kradou, fetují, střílí se.. strašlivé místo, kde přežijou jen feťáci a gauneři, pro slušnost tu není prostor.. tady se každý den balancuje mezi životem a smrtí.. autentický příběh, podaný v celé své zvrácené kráse a syrovosti.. jako čerstvě ohlodaná kost hladovým, vychrtlým psem.. a já děkuju osudu, že mě uvrhl do zdánlivě nudného maloměsta a já nemusím procházet místem, ve kterém byl kdysi život očistcem, aby se postupně proměnil v peklo.. ()
Takhle, nemyslím si, že by byl Cidade de Deus pouze průměrným filmem, jak napovídá moje hodnocení, ale já prostě něčemu, co mě za celou stopáž nepřinutilo, abych se zajímal jak to celé skončí, nemůžu dát čtyři nebo dokonce pět hvězd. Střih moc pěknej, režie a herecké výkony taky, ale co já z toho mám, když mě samotný děj absolutně nezaujal? ()
Galerie (56)
Photo © 2003 Miramax Films
Zajímavosti (21)
- Raketova (Alexandre Rodrigues) replika, v ktorej hovorí, že sa nikdy nekúpal v teplej vode, pôvodne v scenári nebola. Do filmu sa dostala, až keď režisér Fernando Meirelles počul, ako Alexandre Rodrigues hovorí o svojom detstve. (smolicek04)
- Poslední záběr, kdy malý kluk ztratí botu a vrátí se pro ni, nebyl plánovaný ani ve scénáři, podobně jako mnoho dalších scén. (don corleone)
Reklama