Otevřená srdce

Nemusí jít o nejoriginálnější téma, aby vás film oslovil. Neubráníte se dojmu, že jste něco podobného viděli, milostný trojúhelník je však tak herecky vykreslený, že vás po celou stopáž nenudí a co víc...nenechá vás odejít, i když psychologické filmy nepatří k vašim šálkům kávy. Snímek dánské režisérky Susanne Bier je postavený především na hereckých výkonech, které jsou skutečně luxusní. Každý herec se do své role vžil naplno a je znát režisérčina pevná ruka při tvoření scén. Absence hudby tu nikterak nevadí, skoro "amatérská" kamera kmitá sem tam, zřetelně odlišuje intimní přání postav od skutečnosti, která se bohužel vždy razantně liší. Za velmi dobrou atmosféru, herecké představitele a jednu hyper působivou scénu si film určitě nadprůměrné hodnocení zaslouží. I proto, že ukazuje, jak vrtkavý je život a s jakou neúprosnou rychlostí mění osudy lidí. Tahle tvrdá realita je mnohem naléhavější, než zachraňování světa Amíky. (10.03.2008)

Prvých zhruba 5 minúť som sa do filmu nevedel dostať. Vadili mi zábery, atmosféra... Ale potom sa to rozbehlo a bolo o čom premýšľať. O predstavách, pocitoch, postojoch. Herci parádny. Všetky hlavné postavy boli zaujímavé situácie uveriteľné... Tlieskam. A určite sa k tomu ešte vrátim. Susanne nesklamala. (10.01.2016)

Kdepak, Otevřená srdce zklamala, respektive nenadchla. Úvodní děj slibuje více než je nám nakonec servírováno. Čekal jsem hutnou zápletku vygradovanou, jak už to u Dogmatu bývá, nějakou destrukcí, ale v podstatě sledujeme jen bezcílné hledání sebe sama v podání Madse Mikkelsena a jeho bokovky Sonji Richter. (09.03.2012)

Zaujímavá skúsenosť ťažiaca z toho, ako (inak) dokáže na svet nazerať žena (scenáristka a režisérka). Vyhranenou optikou Susanne Bier vnímame vzťahy, reakcie, rozhodnutia. Samotný príbeh je trocha vykonštruovaný, moja optika v niektorých chvíľach nezafungovala, ale o tom naše existovanie práve je, v tom je náš (potažmo i) filmový svet zaujímavejší (a farebnejší). Herecky absolútne !!!! (04.11.2009)

Podobne ako v prípade Festen (1998) aj tu Manifest Dogma 95 ukázal, že má niečo do seba. Celé natočenie, forma a herecké výkony sú dovedené takmer k dokonalosti, ťažko hľadať lepší spôsob ako hodiť realitu života na filmové plátno. Príbeh odohrávajúci sa medzi Cecille, Joachimom a Nilesom je ako vystrihnutý zo života, tak reálny, tak živý, tak neskutočne emočne vyhranený. Opäť som raz po filme naplnený pocitmi, ktoré sa ani nedajú opísať. Čo sa týka Madsa Mikkelsena, už ani nemá cenu rozoberať aký neskutočne perfektný herec to je. To čo v tomto filme predviedol, klobúk dole, každý jeden pocit, emóciu dokázal stvárniť tak dokonale, až zamrazilo. Niečo podobné ukázal aj v snímku Po svadbe (2006). Svojim výkonom sa už definitívne zaradil v mojom pomyselnom rebríčku hercov na druhé miesto. Ale pozor, filmy s ním treba pozerať len v originále. Dabing všetko kazí. Jediné čo by som snáď vytkol, sú len také nepodstatné drobnosti po obsahovej stránke, hlavne v závere, mohlo sa ešte pár minút potiahnuť. 89/100 (19.08.2014)