Otevřená srdce

Sťaby o život herci po celý čas hrajú, dôvod silný však oni k tomu majú. Predvídateľnosť deja je však priehľadne až čistá, na osamelú snúbenicu sa kto iný, než tato od rodiny, chystá. Príval cudzích vášní a milenkino finančné krytie, vo zvyšku rodiny zúfalé vyvolajú vytie. Na šaty dcére lekár neverný korunu neposkytol ani, no postele a pohovky nakupuje bezostyšne mladučkej to pani. Po prvotnom vyvŕšení horúcich vášní novučkého páru, do stajne vychladnutia začne odpratávať slečna mileneckú káru. Nakrútené celé v dogma štýle, prináša film do hĺbok precítené vzťahové chvíle. S redukciou barličiek ilúzie filmovej, si tak divák môže pripadať ako v realite (sťažka napísať sa dá, že:) bohovej. Pričasto v realite, i vo filmoch iných tvorcov, príbehy obdobné sa pečú ako denný chleba. Vyvstáva tak otázka: koľko ešte ako cez kopírák filmov nám ešte o nevere treba? (05.09.2020)

Susanne Bier každým svým snímkem jednoznačně hlásá, že patří mezi přední režiséry ze severu a špičkové režisérky ve světě. Její snímky jsou vždy hlubokou sondou do pocitů hlavních hrdinů, kteří jsou postaveni proti životní zkoušce. Obrovskou výhodou je, že je vždy ponecháno na divákovi, jaké bude ponaučení. Tvůrci nevytváří obraz jednoznačných protipólů, kde máte nalajnováno, kdo je morální a není. Proto mě tak šíleně baví. Další výhodou je, že nikdy nečekejte klasickou otřepanou kameru a výpravu jak ze žurnálu, kvůli tomu se prostě tyhle snímky podle dánského manifestu netočej. Co bych ovšem v tomto případě vytkla je poněkud opomíjená postava hlavní hrdinky, kterou vlastně do samotného finále příliš neprokouknete, neb vám k tomu scénář prostě nedá prostor. A pro mě osobně je tohle chybka na kráse jinak slušného díla. (13.10.2013)

Začátek (úvodních asi dvacet minut) sliboval netradiční podívanou. Až do oné dopravní nehody, která obrátila naruby životy všem jejím účastníkům, jsem dění na obrazovce sledovala doslova se zatajeným dechem. Poté ovšem rozehráno tradiční drama s milostnou zápletkou jakých jsou k vidění desítky. Navíc chování obou hlavních protagonistů - nevěrníků mi bylo krajně nesympatické, což nakonec bylo oním jazýčkem na vahách, který stáhl mé hodnocení filmu směrem dolů. 3,5. (24.03.2009)

Filmy ve stylu Dogma nemají chybu. Dokáží totiž veškeré lidské emoce dát na plátno naprosto přirozenou formou. Nic není nahráváno ani přehráváno. Přitom je ale vše neuvěřitelně realistické. To se mi hrozně líbí. Co se mi už moc nelíbí je život samotný, který se film snaží ztvárnit v té klasicky nejkrutější podobě. jak jenom jde. Jenže je to život, s tím prostě nic nenaděláme. Občas si říkám, proč na takovéto filmy vůbec koukám, a pak si řeknu, že jsem rád že na takovéto filmy koukám. Uvědomím si totiž, jak křehký život sám o sobě je a jak tady píšu ten komentář a za dvě minuty vše může být úplně jinak... (05.11.2011)

Nevera, láska, strach, hnev, bezmoc a nádej.Nie je ľahké popísať, aký vo vás tento realistický a ničím neprikrášlený príbeh vyvolá dojem, ani aký dojem vo vás zanechá.Rozhodne vám, ale môžem zaručiť, že bude veľmi silný.Nikdy som si nemyslela, že je život jednoduchý, ani, že je spravodlivý.Väčšinou trpia tí, ktorí si to zaslúžili najmenej.Odísť, alebo zostať, keď sa rozhodujete medzi hlasom srdca a záväzkami k rodine? Neľahká voľba. (30.06.2013)