poster

Vojnarka

Drama / Historický

Československo, 1936, 102 min

  • Marthos
    ****

    Jiráskova stejnojmenná divadelní hra patřila od svého vzniku ke kmenovému repertoáru předních českých scén a v titulní roli se postupně prostřídaly všechny významné dramatické umělkyně. V režii filmové verze debutoval Vladimír Borský, známý do této doby jako představitel milovnických rolí. Pro svou první samostatnou režii se Borský rozhodl i díky svému problematickému výkonu v Rovenského Maryše, kde vytvořil postavu rekruta Francka. Právě na Maryše si uvědomil svou hereckou jednoduchost a nevelké rozměry svého jednostranně využívaného talentu. O to více pak chtěl prostřednictvím filmových adaptací divadelních předloh upozornit na méně využívané kvality špičkových členů pražských kamenných divadel. A i když na sebe vzal napoprvé možná příliš velké téma, podařilo se mu zejména díky vnitřní dramatické síle Jiráskova textu přesvědčit diváky i kritiku o nových možnostech zvukového filmu. Značná část úspěchu náleží samozřejmě vrcholným hereckým kreacím v čele s Jiřinou Štěpničkovou, která se postupně stávala jakousi vesnickou Madonou, téměř archetypem ženské antické tragédie, a Zdeňkem Štěpánkem, jehož autoritativní hrdinové většinou ztroskotávají na nevyléčitelné slabosti svého charakteru. Vedle Plachtova komického potenciálu je nad rámec svých obvyklých šarží povznesena role Antonie Nedošinské, skrývající silný dramatický rozměr a napovídající cosi o jiných, netušených odstínech hereckého umění této věčné představitelky dobrosrdečných žen. Filmová Vojnarka by se ovšem jen stěží stala výjimečnou nebýt vkladu dalších výrazných osobností české kulturní scény; působivého účinku tu dosahuje jak vynikající kameramanská praxe Jana Rotha, tak osobitý Burianův hudební doprovod, následovaný precizním architektonickým řešením tehdy dvaadvacetiletého Jana Zázvorky. V konstelaci všech výše zmíněných superlativů je pak poněkud neuvěřitelné, že právě takové dílo zůstávalo celá desetiletí zavrženým a nedotknutelným. Naprosto neoprávněně.(16.11.2013)

  • pytlik...
    ****

    Povedené drama s pěknými hereckými výkony, ukazující, že láska je doopravdy slepá, jinak by Madlena nemohla mít ráda poněkud primitivního Havla, a zároveň že láska k dítěti většinou vítězí nad láskou k muži. Dříve možná měli lidé na vesnici k sobě "blíž", ale zároveň taky zůstávali uvězněni ve vztazích, protože se dost dobře nemohli sebrat a odejít jinam. Švagr Jakub ze začátku působí jako záporná postava, ale v podstatě se ukáže, že měl pravdu. A u něj bych měl taky jedinou výtku co se týče hereckých výkonů, zejména hlasového projevu, protože mluvil jak kdyby učil nahluchlé nahlouplé studenty moravštině.(6.10.2013)

  • Karlos80
    ****

    Jiráskova Vojnarka je určitě záslužným dílem "terrafilmu", jde skutečně o hodnotný film, vkusně a poctivě natočené filmové drama (sám režisér Borský prý věnoval psaní scénáře a přípravě realizace mnoho času a práce, kdy se snažil držet co nejvíce Jiráskova textu, ale přitom ledacos pozměnil), jakých v té době, v celé té záplavě různých rozjuchaných komedií, moc nevznikalo. Borský (jeho režijní prvotina), Štěpničková, Štěpánek a Vydra v nejlepší formě, ale dobří byli i herci v menších či vedlejších rolích (především Plachta), pro něho to byla opět velmi výborná příležitost prokázat mnohé ze svého vynikající charakteristické nadání, zde v poněkud závažnější charakterní roli. Nej scény; hospoda, Štěpánek a Plachta u jednoho stolu (byl to právě jedna z těch poupravených scén pro filmovou adaptaci). " No, no, Toníčku, hezky hlavu nahoru, však já to srovnám, to víš, hned to nejde"..."A nebuď tak smutnej - takovek kyrysar"..., poté zpěv a zanedlouho hospodská rvačka. Pak bych ještě zmínil tu, kdy Vojnarka v hospodě naléhá na Antonína, aby s ní šel domů za nemocným klukem to byla také velmi silná scéna. Podle mne jde jednoznačně o neprávem opomíjenou filmovou kvalitu, natočenou podle klasické předlohy - dobrém (netradičním) režijním pojetí, a se skvělými hereckými výkony.(1.12.2013)

  • majo25
    ****

    Klasické dielo Aloisa Jiráska, v ktorom dominujú 3 herecké výkony: Štěpánka, Plachtu a starého Vydru (aj keď mierne teatrálneho). Naopak, do roli Vojnarky (hl. ženskej postavy) podľa mňa neštastne zvolená herečka - namaľovaná, bez vrások, vlasy a obočie upravené - takto selky veru nevyzerali. Aj jej herectvo je nevýrazné. Hodnotenie: 70%(24.4.2014)

  • Pitryx
    **

    Tak tohle vesnické drama příliš nezaujalo. Vlastně se zde více kecá, než aby se něco dělo. Nemá to spád, nemá to gradaci, scénář se vlastně motá kolem pár věcí, a než je jakkoli rozvine, spím. Snaha herců tak přišla vniveč. Je tu několik dlouhých dialogů a tím i hluchoty. Grády to nabere až hodně po hodině filmu. Jenže to je pozdě. Přesto přidávám ještě dvaciáše za herecké obsazení.(15.8.2017)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace