Knihy smrti

Sbírka vzájemně propojených povídek, které jsou jaksepatří zvrácené, temné, nepříjemné a patřičně mrazivé. Zkrátka hrají na tu správnou hororovou notu, od níž se prostě nedokážete jen tak odtrhnout, přičemž máte neodolatelnou chuť prozkoumávat i další povídky. Books of Blood je tedy na poli hororových počinů velmi vítaným zpestřením, které Vám mohu bez zbytečných skrupulí jen a jen doporučit. Skvělá práce! (14.10.2020)

Vôbec nie zlé a mať to vyladenejšie scenáre (konce jednotlivých „poviedok“ mi pripadali trochu... divné) a áčkarskejší kasting, možno by som dal aj/až 4*. Takto to občas hapruje, občas je v scenároch niečo, čo tam byť nemuselo, občas v nich chýba niečo, čo v nich po správnosti byť malo a akože sorry, ale 100 metrový pád z útesu a zlomená ruka? To ako vážne? Inak ale hororová spokojnosť. (31.10.2020)

Jenna to má za 5*, Miles za 4* a záver s Bennettom ta celé vygraduje a dá tomu skvrlú bodku. 2 z 3 príbehov by s prehľadom stačili na samostatné 90 minútové psychologické horory, pravdepodobne najlepší horor roku 2020, svojim spracovaním trochu odlišný. Tých 5* ktoré dávam pomerne málo si zaslúži aj vďaka nadpriemerným hereckým výkonom. (05.02.2021)

První kapitola se zabývá dívkou, která utíká nejen před svou rodinou, ale hlavně před svou minulostí. Život jí, kromě jiného, komplikuje zvýšená citlivost na zvuky. Na mě to bylo trochu dlouhé. Ne že by byl příběh špatný, ale dal se v pohodě vtěsnat do třiceti minut. Takhle to působilo natahovaně a hlavní hrdinka mi díky tomu začala lézt trochu na nervy. Druhý příběh o matce, mrtvém synovi a chlapíkovi, tvrdícím o sobě že je bránou do světa mrtvých už je jiná káva. Bavilo mě to po všech stránkách a zejména závěr se vydařil na podtrženou jedničku. Hodně dělá i Anna Friel, která je podle očekávání skvělá. Třetí a do určité míry zastřešující příběh má také něco do sebe. Dva zločinci hledají v opuštěném městě Knihu krve a čeká je nejedno překvapení. Tahle část vlastně přímo navazuje na druhou povídku a částečně se prolíná s první. Scéna v kostele výborná, odhalení Knihy taktéž, ale přeci jenom to vyústění bych si představoval jinak. Celkově příjemně divný a hodně slušný celovečerní debut. 75% (16.10.2020)

Cliva Barkera považuji za jednoho z nejlepších a nejoriginálnějších tvůrců hororů (promiň Stephene Kingu, také jsi dobrý, ale Clive má více fantazie). Samozřejmě převáděni jeho děl do filmové podoby je vždy poněkud ošemetné, pokud tak nečiní sám. Na Knihy krve jsem se těšil. Povídkové filmy mají totiž jednu výhodu, při sledování máte naději, že alespoň jedna z povídek bude stát za to. První povídka o Jenně má pomalejší rozjezd, ale od první noční můry v cizím domě se příběh rozjede. Oblíbený motiv domu v domě je zde nápaditý. Hostitelka v promluvě k dívce řekne, že svět je hrozné místo a že ona se snaží poskytovat druhým klid a bezpečí. To, co se následně zdá děsivým, se nakonec ukáže jako přijatelné. Druhá povídka má námět typický právě pro Barkera a dobré je připomenout Knihu krve (2009). Třetí je spojnicí obou a uzavírá kruh, který započala. Krvavý úsměv knihovníka napověděl, že osud postav bude děsivý. Spokojenější budou nejspíš Barkerovi fanoušci, i když se film předloze nevyrovná. (18.10.2020)