poster

Bio Ráj

  • Itálie

    Nuovo cinema Paradiso

  • Francie

    Cinema Paradiso

  • Slovensko

    Kino Raj

  • Nový Zéland

    Cinema Paradiso

  • USA

    Cinema Paradiso

  • Velká Británie

    Cinema Paradiso

  • Kanada

    Cinema Paradiso

  • Austrálie

    Cinema Paradiso

Drama / Romantický / Komedie

Itálie / Francie, 1988, 155 min (SE: 124 min, Director's cut: 173 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Frajer42
    **

    Shodou okolností jsem teď viděl hned po sobě 2 filmy, kde v obou dělal hudbu Ennio Morricone. Jinak jsou diametrálně odlišné. Hudba je tu samozřejmě opět bez výhrad. Film samotný tedy rozhodně ne. Ze začátku se mi líbil velmi. Ovšem pouze do okamžiku než nám hlavní hrdina vyrostl a začal se ohlížet po slečnách. Rázem šel celý film do kytek a stala se z něj totální zamilovaná kokotina. Biograf samotný byl nepříjemně upozaděn. Navíc mi zde namálo vadil finální vzhled hlavního hrdiny, který se tomu předchozímu nepodobal ani trochu. Je trochu smutné, že teď musím dát 2*, když si vzpomenu, že jsem v určitý okamžik přemýšlel i o 4*. No jo no. Chtělo to více rozstříhat. Zhruba nějak tak, jak ten šikovný pán s knírkem vystřihoval hambaté scénky. Takhle to bylo zbytečně dlouhé a debilní pasáže se tak dostaly ke slovu.(1.6.2012)

  • genetique
    ****

    Natočiť príbeh o kine, v ktorom sa premietajú filmy dávno natočené je samo o sebe zaujímavý nápad. Príbeh o chlapcovi a starom premietačovi v starom kine v zabudnutej dedinke na talianskom vidieku, ktorí si k sebe nájdu cestu prostredníctvom filmu. Príbeh je naozaj očarujúci a interesantný, život kina v pozadí života dedinčanov a ústrednej dvojice, a naopak. Možno občas trošku patetické a veľmi skromné, každopádne sa však jedná o film, ktorý si zaslúži vysoké hodnotenia, mne možno repete zachutí viac, zatiaľ to na plné hodnotenie nie je. 85%.(7.5.2009)

  • Webb
    ***

    [6/10] (Cristaldfilm, Ariane, RAI, TF1) (Barevný /// Produkce: Mino Barbera, Franco Cristaldi, Giovanna Romagnoli /// Scénář: Giuseppe Tornatore /// Kamera: Blasco Giurato /// Hudba: Andrea Morricone, Ennio Morricone /// Oscar: Itálie (nejlepší zahraniční film) /// MFF v Cannes: Giuseppe Tornatore (Hlavní cena poroty)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE](16.4.2009)

  • H34D
    ***

    Svůj komentář rozdělím do dvou, spolu poměrně málo souvisejících, částí, stejně jako jsem měl pocit, že byl rozdělen film... První polovina, s příhmouřením oka snad i dvě třetiny, jsou skutečně líbezné, film nikam nespěchá, rozmýšlí o životě, o šťastném dětství, o hřejivém vztahu starce v roli mužského vzoru a malého kluka, ale přitom diváku nic nepodstrkuje. Bio Ráj si plyne vlastním životem v uvolněné a něžné atmosféře, vzdává hold filmu, vyjadřuje k němu nezměrnou lásku a nostalgicky nahlíží na minulá léta kinematografie. Pak ale do filmu vstupuje nový element - žena - a jako obvykle, všechno zkazí :) Ne, samozřejmě, tak jednoduché to není, láska k dívce nahrazuje lásku ke kinematografii a byť je více okoukaná a méně noblesní, než láska ke kinu Paradiso, jako důležitý element v životě Tota, ve filmu nepřekáží... Nepřekáží dokud Director's Cut nevyrukuje se závěrem, který ani nelze nazvat "závěrem" v klasickém slova smyslu. Jsem člověk, který ve zdraví přežil zakončení Návratu Krále, jsem relativně citlivý divák, jež se nechal pohltit Zápisníkem jedné lásky, ale co je moc, to je moc... ČTYŘICETIPĚTIminutový epilog, který chce urvat všechno pro sebe, dělá z diváka emocionálně labilní opičku a najednou tematizuje všechny možné city pomocí milionu sentimentálních pohledů a tuny přeslazeného patosu? Ne děkuji. Pokud existuje něco jako základní schéma dramatu / dramatický oblouk, tak 45 minutový závěr přeci nemůže fungovat. Film nerozvíjel vztah Tota a Eleny natolik, aby jejich opětovné shledání byl schopen divák prožívat jako u zmiňovaného Notebooku, Forresta Gumpa apod... Zkrátka vyhněte se 170 minutové verzi obloukem, jinak hrozí, že si nablinkáte pod košili, 123 minutový SE by mohl být fajn. 6/10(13.7.2010)

  • misterz
    *****

    Kino Raj je presne ten typ filmov, čo vás hneď od začiatku vtiahne do deja a aj napriek dĺžke, až do konca nepustí, chytí vás skrátka za srdce. Niežeby to bolo vďaka extra pútavému deju, nie, aj keď ani príbeh nie je najhorší, je to hlavne kvôli prenádhernej forme natočenia a sympatických postavičiek. To, že k hlavným postávam človek priľne a získa si k nim osobnejší postoj, má za následok gradovanie a výraznosť emotívnej stránky a ku koncu jej pretlak, pritom nič nie je účelové, naopak, je to prirodzené a reálne. Jednoducho bezchybná réžia, problémy hlavných hrdinov prežívate intenzívnejšie a všetko dobré vás naplní väčšou radosťou. Ale to najlepšie a zlatý klinček celého filmu je prenádherná, famózna, grandiózna hudba čertovsky úžasného Morriconeho, ktorá celkovú atmosféru aj emócie dvíha ešte o level vyššie až k samej dokonalosti. Ide o krásnu oslavu filmu nielen pre fanúšikov filmu.(25.3.2015)

  • - Giuseppe Tornatore se na chvíli objeví v poslední scéně filmu jako obsluha projektoru. (Tygrys)

  • - Autor hudby Ennio Morricone nejdříve producenta filmu Franca Cristaldiho odmítl, protože slíbil Jane Fonda, že bude pracovat na filmu, který ona bude produkovat. Cristaldi ho však požádal, aby si alespoň přečetl scénář, což spolu se svou manželkou udělal a oba byli nadšeni: „Byla to oslava filmu. Krásný příběh, a hlavně nádherný závěr, kde běží polibky z různých filmů.“ Svůj názor si tedy rozmyslel, Jane Fonda zavolal a omluvil se jí, ta se hrozně zlobila. (JoranProvenzano)

  • - Právě Itálie měla koncem roku 1956 největší síť kin v celé Evropě, a to 1700. (HellFire)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace