Pouhá formalita

Úvodem musím sdělit, že pointu této filmové hádanky jsem pochopila až mnohem později. Komentář je napsán v době, když jsem ještě netušila ... // Celý film se odehrává v potemnělé policejní vyšetřovně, která se díky dešti proměňuje v močál. Neustále je slyšet kapání vody, takže jsem při sledování měla docela zvláštní pocit. Jako bych se sama brodila v holínkách. Na film jsem koukala hlavně kvůli Romanu Polanskému, mému TOP režisérovi. Tady hraje policejního komisaře a je skvělý. Gérarda Depardieu naopak ráda nemám a v tomto filmu je zvláště umaštěný. Podivné setkání spisovatele a policisty, jeho fanouška, prolínané vyšetřováním vražd/y, mě ale celkem drželo v napětí. Film, skládající se ze samých otázek a odpovědí, děj je skrytý a divák jako já vůbec netuší, o co go. Následuje finále, které mě uvedlo do rozpaků, protože ... nic. // Závěrem chci dodat, že až po pochopení rébusu jsem schopna ocenit výkony herců i prostředí, kde se děj odehrává, na výbornou. Ale už si to nechci znovu prožít, tentokrát s mystickým dovětkem, a film si pustit opakovaně. Proto hodnotím jako průměr. (10.01.2014)

Na malom priestore veľké divadlo. Strhujúca psychologická dáma, natočená a vyskladaná do celku nápaditým spôsobom. Ale zo všetkého najlepšie sú dialógy, taká slovná prestrelka medzi dvoma velikánmi, kde raz ťahal pílku jeden potom zase druhý. A to všetko bolo zabalené do príjemne upršanej a zmáčanej atmosféry v prostredí neútulnej policajnej stanice. Čo sa týka konca, tak som si nie istý, či som to pochopil - trošku zamotané rozmotanie pointy, ale aj keby nie, tak si myslím, že svet nespadne. Film má väčšie prednosti ako len nejaké jednoduché vysvetlenie na záver. 85/100 (11.08.2016)

Jsem ráda, že jsem si po zhlédnutí Pouhé formality mohla tady v diskuzi přečíst, jaká byla vlastně ta pointa filmu, protože bohužel patřím mezi ty, kterým to nedošlo. Takže už nemusím tolik tápat a lámat si hlavu nad otázkami co, kdy, proč a jak. JIstě bude stát za to, podívat se na na film znovu a už si jen vychutnávat přesvědčivé herecké výkony obou hlavních hvězd. (01.03.2016)

Wow, tohle me totalne rozsekalo, naprosto necekane nalezeni filmoveho pokladu. Muj respekt pro Tornatoreho timto filmem raketove vzrostl, jeho scenar je genialni a jako reziser vytvoril na minimalnim prostoru neskutecne zvlastni, stisnenou a napinavou atmosferu. Roman Polanski zde v zasadni roli neni vubec nahodou a jsem si jisty, ze behem nataceni s Tornatorem pravidelne diskutovali a ma na finalni podobu velky vliv, protoze vysledek by se svym feelingem dal s klidem zaradit do jeho vlastni tvorby. Pokud ma nekdo pochybnosti o Polanskiho herectvi, doporucuju zcheknout prave tenhle film, kde si svoji unikatni roli dava dokonale. Gérard Depardieu ma v zasobe excelentni monology, ale predvadi nam zde sve enormni pandero a nahy zadek, bez cehoz bych se klidne obesel. A pozor - finalni pisnicka "Ricordare" neni jen nejaky nahodny song do credits, jak je v dnesni dobe zvykem, ale silne koncepcni skladba Ennia Morriconeho, ktera doplnuje pribeh filmu a muze poslouzit jako pripadne voditko k rozlusteni konceptu, ostatne lyrics napsal sam Tornatore a zazpival to (kupodivu docela schopne) primo Depardieu. Morricone je master, staci si pustit tenhle song, nebo jakoukoliv jinou cast soundtracku a mate jasno... 9/10 (15.01.2013)

Jeden vyslýchá druhého - kromě několika flashbacků a ještě pár scén jsme po celý film zavřeni ve vyšetřovací místnosti na odlehlé zchátralé policejní stanici. Přesto se ani na chvíli nenudíme. Důraz je na mluvené slovo, ale to co dělá ten film zajímavým a strhujícím (přes tu jednotu místa) je zvláštní atmosféra, která jak se dozvíme, tu není samoúčelná. Tornatore film i napsal a stříhal (zvláště ve vzpomínkách jde o dost šílený střih), velice zajímavou hudbu složil Ennio Morricone - na konci tu písničku zpívá sám Gérard. (25.07.2003)