poster

Divoké dítě

  • francouzský

    L' Enfant sauvage

  • anglický

    Wild Child, The

Drama / Životopisný

Francie, 1970, 83 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • genetique
    ****

    Truffaut spravil s týmto filmom vyslovený výsmech všetkým tarzanovským príbehom, ktoré pri tejto neskutočne pôsobivej dráme o výchove a výuke hluchonemého, analfabetického dieťaťa, ostávajú len lacnou popcornovkou. Takmer dokonale autentický pohľad na skutočnú udalosť, o ktorej by som radil pred filmom nečítať a nehľadať informácie, zážitok bude o to silnejší. Truffaut exceluje na každej svojej pozícii, réžia, scenár, herecké prevedenie, to posledné však takmer zatienil mladý predstaviteľ divocha Jean-Pierre Cargol. Navyše môžem až teraz, po piatom filme povedať, že ma 'pán červený' konečne dostal, no na plné hodnotenie si bude musieť ešte počkať. 85%.(31.10.2008)

  • Zazie
    *****

    Zase jednou film, u kterého jsem se bála, že přijdou závěrečné titulky a bude konec... Přitom je to celé tak prostinké, v podstatě zfilmované záznamy pedagoga, který se toho lidského zvířátka ujímá nejdřív jen jako vědeckého materiálu ke zkoumání. Velký obdiv zasluhuje především představitel malého Viktora. Jdu googlit, jak to bylo doopravdy a jak to se skutečným Viktorem nakonec dopadlo.(29.10.2008)

  • igi B.
    ****

    >Pravdivý< příběh "Lesního divocha z Aveyronu" dle monsieura F.T. . . . Film vyniká zvláštní atmosférou jakéhosi vlídného >dokumentu< , bohužel však d.m.s.n. až příliš poetického, což celému příběhu jako takovému ubírá trošku na autenticitě. Vše ovšem naopak napravuje vydařeně zobrazená realita dobového prostředí, životního stylu i výchovných metod a chování postav vůbec, podpořeno pak výtečně zakomponovanou hudbou mistra Vivaldiho. Nu, nakonec snad i přes otevřený konec (filmu, ne skutečného příběhu, že...) se panu doktorovi podařilo (jak píše ve svých záznamech) "...divocha přerodit na člověka mravního..." a snad si i v posledním záběru uvědomil, že k civilizované bytosti nepatří jen poslušnost, způsoby, inteligence, učení a dril, ale i ono lidské pouto, které vytvoří si člověk i díky největšímu možnému množství citu a lásky mu poskytnuté (o což se v mezích možností snaží ta dobrá paní Guerinová), které nakonec i sám malý Victor svým návratem >domů< svým poručníkům projevil... Poctivé čtyři hvězdičky, i díky citlivému - a výbornému(!) - hereckému výkonu Jean-Pierra Cargola v roli malého nalezence Victora... - - - - - (Poprvé viděno 29.10.2008 na ČT2, komentář zde jako čtvrtý - 29.10.2008)(29.10.2008)

  • sud
    ****

    Hodně netypický a až dokumentaristický Truffaut. Skutečný příběh vlčího dítěte a jeho mentora je natočen s citem (černobílá tomu velmi sluší), bez jakéhokoli emočního vydírání či vypjatých srdceryvných scén. Ten klučina by si zaloužil klidně i Oscara a pan režisér klidně také, kdyby příběh pořádně rozvedl. Pane Francoisi, alespoň 100 minut by vás nezabilo, ne? Ale stejně je to nadprůměrné dílko. 80%(8.11.2008)

  • Baxt
    ****

    François Truffautovi byla cizí představa filmu, jak jej vidí většina režisérů - film měl dle jeho slov vyjádřit lásku nebo nenávist k procesu natáčení / tvoření (nejzářnější je jasně i jeho nejprofláklejší Americká noc). Sám přirozeně inklinoval k pozitivnímu postoji, jak ukázal i zde. Fascinující příběh (zajisté sloužil jako inspirace k jinému "černobílému přežitku" moderní kinematografie - Lynchovu Slonímu muži) o podstatě lidskosti ho opět vynáší do režisérského nebe. Z minimalistického prostředí dělá svou ctnost. Herce často snímá z polocelku a umísťuje je do interiérů. Spolu s širokoúhlým formátem se skoro až nabízí ztráta pozornosti, to by ovšem Truffaut nesměl zavrhnout barvu a náročnou výpravu (přítomno je jen potřebné). V klíčových scénách se nebojí obraz i zakrýt. Aby uzavřel kruh, Truffaut sám si střihnul i hlavní roli chápavého Jeana Itarda. Kontrola nad tématem je tedy z jeho strany absolutní, ze snímku sálá pochopitelná něha, co ani na chvilku nebalancuje na hranic s patosem. Ten je hluboko pod mistrovu úroveň.(21.10.2011)

  • - Truffaut ve filmu ukazuje skutečné události: 1) Viktor byl opravdu chycen lovci. 2) Pinel prohlásil, že Viktor je bezmocné zaostalé dítě, nevyléčitelný idiot. 3) Pařížané se skutečně chodili na Viktora dívat jako na atrakci. 4) Viktor opravdu preferoval písmeno O a přijal jméno Viktor. 5) Zdá se, že doktor Itard měl chlapce skutečně rád, stejně jako paní Guerinová a sousedé. 6) Viktor měl sympatie k Itardovi a paní Guerinové, ale nikdy se nezajímal o děti svého věku. (Kulmon)

  • - Dr. Itard se o Viktora staral 5 let, nakonec v roce 1806 se Viktor přestěhoval k paní Guerinové a zůstal tam po zbytek svého života. Francouzská vláda celý život platila jeho péči. (Kulmon)

  • - Skutečný dr. Jean Itard byl šéf lékařů ve státním institutu pro hluchoněmé. Jeho práce jej nakonec přivedla na Francouzskou akademii věd. (Kulmon)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace