Hebká kůže

Cudzoložník vo vynikajúcom stvárnení Jeana Desaillyho bol taký presný a ľudský, až to nebolo príjemné. Jeden z najintenzívnejších zážitkov, aký som kedy v spoločnosti Truffautových hrdinov prežíval prerušil až triviálny, za vlasy značne pritiahnutý koniec... o ktorom som si vzápätí na prebale DVD prečítal, že bol inšpirovaný skutočnou udalosťou a pomohol režisérovi tento príbeh ukončiť. Skvelé... (19.03.2007)

Vážnejšie filmy o nevere iba málokedy sklamú a tak je to aj v tomto prípade. Dosť ma prekvapila kvalita obrazu, na rok 1964 to bola fakt úžasná kvalita. Krásny čistý obraz s výraznou čiernou farbou, to sa v starších filmoch len tak nevidí. Príbeh spisovateľa, ktorý sa zahľadel do peknej letušky prebieha v prvej polovici pokľudne a romanticky, manželka nič netuší, všetko klape...Až to zistí, jej reakcia bola na môj vkus dosť mierna až som si hovoril, óó, aká super chápavá žena, ktorá berie veci tak ako sú. Lenže príde prekvapivý záver s typickým ženským skratom v hlave (ženáči vedia o čom hovorím) a potom zareaguje úplne inak. Až záver to u mňa dvihol o hviezdu vyššie. 70%. (13.09.2015)

Komentář k tomuto filmu bude začínat stejně jako komentář k filmu Otevřená srdce.Je to proto ,že filmy jsem viděla za sebou v jednom dni a vůbec jsem netušila ,že jsou na úplně stejné téma.Na téma krize středního věku.Téma mužů ,kteří po okouzlení mladými kráskami pálí mosty.Pierre Lachenay ,ten usedlý literát mě nijak nedostával.Byl nudný,nesympatický,trapný a chvílemi pěkně nerudný.Skoro tak trochu slizoun.Truffaut je lišák ,protože to bylo jeho záměrem. Nevytvořit si k Pierrovi žádný vztah ,sympaťákovi jste ochotni více odpustit.Naplno jste pak mohli sledovat příběh o poblouznění a následné sebedestrukci.Skvělý film pravdivě vypovídajícím o manželském trojúhelníku. (17.02.2008)

Pro tento podivuhodný snímek se Truffaut nechal inspirovat skutečnou událostí a natočil jeden z nejzajímavějších pohledů na úděl muže zmítajícího se mezi racionálnem, citem a kdoví, zdali ne ještě hlouběji. Tak trochu jiný Truffaut - kam se poděla jeho ironie i s elegancí? Jenže právě takto "obyčejně" a "klasicky" je toho Truffaut schopen sdělit většinou nejvíce. (08.08.2005)

Popravde som si uvedomil, že ma film baví až v samotnom rozuzlení. To keď sa premiešajú karty a najavo vyjdu nielen prekvapenia pre zúčastnených, ale aj ich charaktery a spôsoby zmýšľania. Pierre môže pôsobiť ako sympaťák, ale v skutočnosti je to sebec. Okrem iného o tom svedčí aj nezáujem o zachovanie manželstva z dôvodu výchovy dieťaťa, ktoré sa objaví myslím v jedinej scéne filmu a je ponechané citovému nezáujmu. I keď otrepaná téma, nás baví sledovať, ako k nej pristúpia slávni režiséri a kto si poradí lepšie. Či Louis Malle, Adrian Lyne, alebo Truffaut. (19.10.2014)