Tenkrát v Číně 2

Původně sem to chtěl docela zkritizovat, protože příběh je fakt dost špatnej a ze začátku nejsou dokonce ani souboje, jenže jak to mam teď kritizovat, když na mě film na konci vybalil naprosto úžasnej duel Donnieho Yena a Jeta Li, kterej mě úplně odrovnal, on už jejich první střet je skvělá akce na tyče, ale ta závěrečná mega bitka je ještě o třídu lepší, a hlavně Donnie to tam neskutečně rozjíždí s tim mokrým hadroprovazem, kterým drtí zdi a láme všechno do čeho udeří, navíc tomuhle super finále ještě předchází další Jetův choreograficky skvěle promakanej souboj s šéfíkem klanu, takže držim hubu a dávám zasloužený 4 (05.03.2009)

Tsui Hark je jednou z nejvýraznějších osobností hongkongské nové vlny, který dokázal (a stále dokáže) natáčet jak zběsilé akční filmy s tepajícím rytmem a nízkou kontinuitou mezi záběry, tak i krásné - barevně i pohybově uchvacující - filmy se stínohrami a rozpustile romantickými motivy. Snímek Once Upon a Time in China 2 patří do druhé kategorie a dal by se označit za historický film s prvky kung-fu. Lékař Wong Fei-hong v podání Jeta Li přijíždí na lékařskou konferenci do malého města se svou vzdálenou příbuznou a učedníkem Foonem, ale stává se svědkem vojenské represe, revolučních aktů a terorizování sektou Bílého lotosu. Ale protože Wong je nejen lékař, ale i skvělý bojovník kung-fu, s nepřáteli si umí poradit (ne tolik už se ženou). Tsui Hark celý film koncipuje především jako střet starého s novým a tradičního s moderním, přičemž bezezbytku neschvaluje ani jedno. Měšťáky odsuzuje za jejich hloupý strach ze všeho západního (a ďábelského), a moderní lékaře ukazuje jako hlupáky, pokud opovrhují tradičním čínským lékařstvím (nakonec ho docení). Moderní je i choreografie Yuen Woo-pinga a koncepce bojových scén (boj na vratké skulptuře složené ze stolu; boj na bambusovém lešení), zasazená do tradičního prostředí kláštera... Střety mezi dvěma různými kulturami jsou ve filmu i zdrojem humoru, když Wong a Foon nevědí, jak jíst západní jídlo příborem, zvracejí v autobuse a západním zvykům navyklá tetička nesnese pomyšlení, že právě jedla psa. (13.01.2006)

Wong Fei hung ji Yi : Naam yi dong ji keung /v nasich koncinach prelozene ako Tenkrat v Cine 2/ je druhym dielom uspesneho filmu z roku 1991. Oproti kvalitnej jednicke vsak pribudlo nudy, dementnych dialogov a reziser Tsui Hark tiez nema na povedzme Akira Kurosawu/viem, jeden je z Vietnamu, druhy Japonec/ - a to ani talentom, ani nadsenim. Kung fu bitka na zaver vsak film zachranila, ale stale je to len sedivy, sivy, matny a nevyrazny priemer. Nic viac. 60 % (11.12.2013)

O poznání méně zábavnější, nudnější a přehnanější než první díl. Toto je "hardcore wu-xia". Skoky a lety ve vzduchu jsou zde normou, souboje na bambusových lešeních a ultrakrkolomné triky také. To já prostě moc nemusím. Navíc dost podstatnou část filmu se z počátku nic neděje, kromě připitomnělého čínského humoru, který nemusím... Vyloženě mě však potěšila přítomnost Donnie Yena a jeho duel s Jet Lim. Také se mi zdálo, že Jet Li zde dost polevuje v herectví a film buď tak nějak nezúčastněně prostojí nebo velmi zúčastněně probojuje. I tak dávám druhému dílu stejné hodnocení jako provnímu, protože jako celek si ho stejně zaslouží. A ten soundtrack už od prvního dílu je prostě boží!! ... (15.01.2009)

Jet Li zde není jen ultimátní bojovník a respektovaný mistr, ale také znalý lékař, přesto má v praktickém a sociálním životě co dohánět. Film je o malinko chudší na akční scény a snaží se to nahradit dramatickými prvky a špetkou humoru, což se ovšem moc nedaří. Scénář je velice primitivní a děj nezáživný. Nejdřív jsem chtěl dát slabší 4*, ale protože k nim by film horko těžko vytahovaly jen bojové scény, které jsou i tak o něco horší, než v prvním díle (fyzikální zákony jsou zde popírány o poznání méně citlivě), rozhodl jsem se nakonec, že ne. Místy je to opravdu nudné a basta. 7/10 (09.05.2009)