Andělé v Americe

Och môj Bože, že som sa ja dal zlákať na túto 6-hodinové filmové utrpenie. Dlho som mal túto minisériu v merku - vysoké hodnotenie a oslavné komentáre tu na CSFD, skvelí herci a množstvo ocenení, navyše ako liberál nemám s homosexuálnou témou žiadny problém, takže to vyzeralo ako stávka na istotu, na kvalitu. No predsa som z nejakého dôvodu odkladal niekoľko rokov jej pozretie. A teraz už viem, že moje nevysvetliteľné obavy boli na mieste. Celkový môj dojem z tohto diela je, že museli byť tvorcovia na psychedelických drogách, lebo ja som si pri sledovaní pripadal, že na nich som. Zvlášť prvá trojhodinovka je plná nezmyselných halucinácii (môžu mať halucinácie zmysel? :-)), občas prerušených nudnými prázdnymi dialógmi, občas o politike, no väčšinou o ničom. Druhá polovica je už trošku zmysluplnejšia, občas aj niektoré dialógy o niečom sú, aj Meryl tu dostane viac priestoru, no aj napriek tomu som sa asi nikdy tak často a netrpezlivo nepozeral na hodinky a nevedel sa dočkať konca. Všetky postavy sú také nereálne, že pôsobia ako karikatúry, aj keď herecké výkony sú to jediné, čo za niečo stálo, no nechýbalo ani prehrávanie. Hlavne scény s anjelom Emmy Thompson, to bolo jedno veľké WTF, márne som pátral v pamäti na čo to mala byť paródia, ale bolo to príšerné. Už samotný úvod keď som videl Meryl zamaskovanú pod dlhou bradou v úlohe rabína, tak si hovorím, čo toto má byť za fór? To tu bude hrať ženu, čo sa prezlieka za rabína alebo transexuálku, či čo? Na moje veľké prekvapenie nič z toho, len asi Nicholsovi chýbali herci, tak si tú úlohu zlízla Meryl. Celkovo to obsadzovanie hercov do viacerých úloh bol blbý ťah. Rovno to mohli dať Eddiemu Murphymu, on by zahral úplne všetky postavy, nonsens. Doteraz som mal z filmov Mika Nicholsa poväčšinou dobrý pocit, toto bol ale pre mňa veľký fail a neskutočná nuda. Takže téma bola v poriadku, aj herci, no v poriadku nebol dej, ktorý sa nikam neposúval, len prešľapoval na mieste a v poriadku nebolo ani spracovanie, proti ktorému aj filmy Lyncha a Cronenberga pôsobia ako nenáročný mainstream (a v tomto prípade to nie je pozitívne). Nebyť Pacina, ktorý svoju úlohu židovského homosexuála, ktorý je asi tým najväčším rasistom a homofóbom na svete, zvládol bravúrne, tak by to bol pre mňa asi najhorší film/seriál, aký som tohto roku videl. (16.11.2015)

Potiaže vôbec nie sú v tom, že by som bola málo slobodomyseľná, v prípade Angels in America vylúčené, proste nepekná dialógová nuda, pretože mnoho z toho, čo Nichols rieši, presahuje môj prah poznania. Čo sa niektorých fantázií týka, trúfam si povedať, zrejme sa do nich zahryzli freóny alebo čo, že sú tak významovo potrhané..... Kvalitný, ambiciózny projekt nabitý nadľudskými hereckými kreáciami, no žiadna katarzia. (Upravené z 15. 10. 2008) (16.01.2009)

Pro někoho už pár let po vzniku zastaralé, pro mě, který jsem jeden z nejslavnějších původních počinů HBO nechával ležet ladem trestuhodných patnáct let, stále aktuální, stále živé, stále řešící témata, která nikdy nezestárnou. A je úplně jedno, kdo je u moci, kdo se musí stydět přiznat orientaci či u lékaře slyšet libovolnou osudovou diagnózu. Lidé budou vždycky chladní, nepřístupní, ale jiní zase budou přející, věřící a plni naděje. Snad. Samotný seriál pak je v mých očích neopakovatelným rozsvícením pochodně, kterou nesou zejména můj navždy milovaný Pacino, čarokrásná Mary-Louise a jako kometa zářící a srdnatě hořící Justin Kirk. Je mi smutno za všechny ztracené duše, za všechny zapomenuté anděly, za všechny diváky, kteří Nicholsův (a zejména Kushnerův) opus odsuzují jako nudu nebo jako ostudu a v neposlední řadě je mi smutno z toho, že jakkoli patří Andělé v Americe rokem natočení do tohoto století, mám těžko vysvětlitelný strach z toho, že takové podívané už se dnes netočí. Race, taste and history finally overcome. And you ain't there. (31.08.2018)

„Nesnáším tuhle zemi. Je to jen snůška velkých myšlenek a příběhů, umírajících lidí a lidí jako jsi ty. Pojď se mnou do nemocnice a ukážu ti Ameriku. Smrtelně nemocnou, šílenou a krutou.“ Postavy melou a melou. Jsou hysterické, teatrální, frustrované. Hned zpočátku je patrné, že buď na tuhle (nepřímočarou) hru přistoupíme, nebo budeme dalších 300 minut trpět. Respektive to mnohem dřív vzdáme. Těžko budeme zároveň hledat postavu, ke které bychom měli blízko. Amerika je jiná, Amerika je svá. AIDS, homosexualita, víra, rasismus, korupce, politika, samota, vztahy. V Bílém domě sedí Ronald Reagan, za oceánem dokulhávají jevy jako adorace drog nebo promiskuity, mnozí se bojí být odlišnými (homosexualita), jiným je zřejmě jedno úplně všechno (uřvaný a skvělý právník Al Pacino). Nejen u dvou hlavních vztahových krizí – dva homosexuálové a manželský pár – je patrné vrzání divadelních prken. A divák se obtížně prokousává vším tím teologizováním, narážkami, dialogovým smrštím. A hlavně všechny ty halucinační stavy postav mírně drhnou, respektive vyžadují hodně divácké velkorysosti. Tvůrci jsou jízliví a škodolibí a vyloženě to chtějí svým ovečkám pořádně nandat. Ve výsledku seriál, který má několik skvostných detailů, ale jako celek úplně nefunguje. Exhibující herecké osazenstvo (kromě Pacina mě asi nejvíc bavili Justin Kirk a Mary-Louise Parker) naopak velmi slušné. (02.01.2021)

Seriál, jehož prvních pár dílů jsem díky jeho jedinečnosti a hereckému obsazení docela žral, ale který se ke konci zvrhával v čím dál větší koninu. Poslední díl se pak už dá označit snad jen výrazem "naprostý úlet". Přes veškeré výhrady jsou výkony herců absolutně úchvatné - hvězdná trojice je samozřejmě skvělá, ale to, co tady předvádí duo Kirk & Wright, to se fakt hned tak nevidí - a leckdo určitě ocení i nádherný jazyk scénáře. Dávám tři hvězdy, ale kvalitní (takových 70%), dal bych víc, ale konec mě holt děsně naštval. (14.04.2007)