Režie:
Paul VerhoevenScénář:
Gerard SoetemanKamera:
Jost VacanoHrají:
Hans van Tongeren, Renée Soutendijk, Maarten Spanjer, Toon Agterberg, Marian Boyer, Peter Tuinman, Saskia van Basten-Batenburg, Yvonne Valkenburg (více)Obsahy(1)
Film o teenagerech, kteří dělají potíže svými motocyklovými závody - oslavují tak svého hrdinu, závodnického šampióna. (oficiální text distributora)
Recenze (16)
Generační film podle Paula Verhoevena. Svižné drama o životě několika teenagerů v Holandsku konce 70. let definují obvyklé a oblíbené režisérovy trademarky - divoké, rebelantské postavy, zcela přirozeně působící explicitní přístup k často tabuizovaným tématům a prvkům (Verhoevenovo svérázné zobrazování lidské sexuality by dnešní vyměklé hipster diváky asi dost zarazilo), černý humor a celkově cynický, syrový a věrohodný pohled na "vyspělou" západní společnost. Tudíž i zde se můj oblíbený provokatér zaměřuje na to, co ho na lidech zajímá nejvíce - jejich nízké pudy a odvrácená tvář obecně (podle Verhoevena společnost charakterizují primárně tři věci - sex, násilí a náboženství). ___ Už jsem od Paula viděl téměř všechny jeho celovečeráky - a nezklamal mě zatím ani jedním. Je to prostě borec a jeden z nejlepších režisérů (nejenom) své generace. 70 % ()
I s odstupem času jde o poměrně drsný a špinavý snímek, kde si Verhoeven dovolí to, na co mnozí režiséři ani nepomyslí. Evropské filmy byly a do jisté míry jsou odvážnější než americké (nepočítám underground). Naturalistické znásilnění jednoho ze tří motorkářů, dokumentárně nasnímané závody či neuvěřitelně realistické vymlácení restaurace Harmonie jsou působivé dodnes. K tomu výborná muzika (kromě těžce osmdesátkové T.Scherpenzeela) od Blondie po Iggyho Popa. R.Hauer ovšem příliš prostoru, jak by se očekávalo dle titulků, nedostal. ()
Syrový pohled do Nizozemska s Paulem Verhovoevenem. Z počátku hodně teenagerské, později se velmi silně měnící schéma přechází do dramatu o partě chlapců, kteří čelí současnosti a sami sobě. Přestože film působí ještě stále trochu amatérsky a nezkušeně, Verhovoevenovi se udržet příběh ve správných kolejích, i když mu ujíždí tempo. Herci jsou neznámý krom jedné výjimky (Rutger Hauer). ()
Na první pohled prostý teen film, při bližším zkoumání komplexně promyšlené dílko poznamenané režisérovými ojedinělými perverzemi. Atmosférou a tématem podobné kultovnímu Tureckému medu (tragika osudu jemuž hrdinové čelí (rakovina/ochrnutí), bizarní explicitní sexuální scény vyvolávající pocit opravdovosti, uvěřitelnosti a zároveň studu) a v jehož stínu tento film trochu neprávem zůstal (subjektivně hodnoceno). Oba filmy jsou svým způsobem o docela normálních životech nijak extra výjmečných lidí, ale právě v "normálnosti" odhaluje Verhoven to tvrdé a drsné. Spetters je snímkem, ve kterém dopravní prostředky exponují a charakterizují postavy. Jsou metaforickým zobrazením životního postoje a symbolicky naznačují jejich sexuální orientaci. Podobný přístup použil Verhoeven v Showgirls, kde obraz v zrcadle funguje jako symbol pro naznačení vztahu mezi postavami. Je až neuvěřitelné, jak obrovské možnosti pro zkoumání a analýzy Spetters vlastně nabízí. Mnohovrstevnatá podívaná, která je stylově jedinečná. ()
Postmoderná esencia všetkých sociálnych tabu západnej Európy 70-tych rokov minulého storočia, ktorá by na prvý pohľad nemala fungovať, ale opak je pravdou. Raný Verhoeven útočí všetkými smermi (sexualita, viera, žurnalistika, zdravotné postihnutie, kriminalita) a popravde občas mu chýba taktnosť či logika, ale robí to tak, že nemôžete odtrhnúť oči od obrazovky. Jednoducho povedané, trocha lacnejší MECHANICKÝ POMARANČ. ()
Galerie (25)
Photo © Metro-Goldwyn-Mayer
![Sprej na vlasy - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/159/669/159669741_c52d70.jpg)
Zajímavosti (1)
- V jedné scéně říká chlapec dívce, aby sténala stejně nahlas, jako ve filmu Turks Fruit (1973), což je odkaz na jeden z prvních filmů režiséra Paula Verhoevena. (Zdroj: ČSFD)
Reklama