La terra trema: Episodio del mare
Zem sa chveje
The Earth Trembles
Režie:
Luchino ViscontiScénář:
Luchino ViscontiKamera:
G.R. AldoHudba:
Willy FerreroHrají:
Antonio Pietrangeli, Luchino Visconti (vypravěč), Amilcare Pettinelli (vypravěč), Antonio Arcidiacono, Giuseppe Arcidiacono, Venera Bonaccorso (více)Obsahy(1)
Adaptácia veristického románu Giovanniho Vergu Dom u mišpule. Dej filmu, nakrúteného v sicílskom nárečí, v autentickom prostredí a výlučne s nehercami, zachytáva ťažké životné podmienky chudobných rybárov, ktorých predajcovia rýb sociálne vykorisťujú. Keď sa hlavnému hrdinovi podarí presvedčiť ostatných rybárov, aby sa osamostatnili, narážajú nielen na odpor predajcov, ale aj prírodných živlov. Svojím druhým hraným filmom sa režisér Luchino Visconti výrazne zaradil do filmového hnutia neorealizmu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (34)
Námětem se jedná o zážitek pro zájemce o reflexi sociálních dějin. Z uměleckého hlediska méně přesvědčivé než vrcholy tehdejší doby, stopáží předimenzované (délka dramatizaci nenahradí), časem navíc vyvanulé. 2-3* ()
Tak trochu Nanook of the South – zdaleka nejvíc fascinuje samotná možnost vidět skutečná obydlí, skutečné lidi a skutečné každodenní rituály zachované ve víceméně nezměněné podobě odněkud z hloubi devatenáctého století až do časů po druhé světové válce. Jenže: I když je pozoruhodné, kolik výrazných tváří schopných velice slušně uhrát hlavní role Visconti v jedné vesnici posbíral, Flaherty měl víc rozumu, pokud jde o možné rozměry příběhu inscenovaného s „naturščiky“, a netlačil tolik na ideologickou pilu, pročež jeho ještě o čtvrt století starší Nanuk zůstává dodnes nesrovnatelně živějším filmem než La terra trema. ()
Vrcholně neorealistické, dokumentární, komunistické, pardon socialistické nebo spíš sociální. Stojící odevzdané ženy rybářů v černých šatech na útesech, čekající na své muže, kteří jako už tolik před nimi možná nalezli smrt ve vlnách - to si budu z tohohle filmu navždy pamatovat. ()
Škoda. Velká škoda, že ve střižně víc nepoužívali nůžky. Po nečekaně dobrých prvních 90 minutách jsem se už už viděl, jak dávám tomuto filmu 5 hvězdiček. Bohužel pak přišlo 60 minut takové nudy, že to až bolelo. Ještě jednou škoda. (Samozřejmě si jsem vědom, že to je dílo italského neorealismu, a režisér chtěl ukázat tu zoufalost a bídu, ale zkrátit to určitě šlo.) ()
Jeden z najvýznamnejších neorealistických filmov vôbec bol pôvodne zamýšľaný ako prvá časť trilógie, ktorá sa ale Viscontimu pre divácky prerad nepodarila uskutočniť. ()
Neorealismus mě nějak neoslovil, Visconti mě baví až svou pozdější okázale stylizovanou tvorbou. ()
Tomu se říká celovečerní film. Silné okamžiky jsou bohužel rozmělňovány táhlými scénkami s přehrávajícími "herci". Škoda tomu, závěr je totiž hodně dobrý, ale i vzhledem ke všem zde zmíněným nedostatkům nemůžu dát víc. ()
Pozoruhodný skorodokument, který jsem dal, přiznám se, asi na třikrát. Za to, že se mi film nakonec líbil, může velmi povedený konec. Dost mi vadil návodný komentář, který v podstatě nic nového neříkal, spíš těm blbcům, kteří to ještě nepochopili, několikrát vysvětlil, že na Sicílii byla po válce fakt bída, a že se tam děla spousta sociálních příkoří.. Sícilští rybáři se svých rolí zhostili výborně, řekl bych. Určitě nepředvedli nic moc horšího, než co bylo ve většině tehdejších filmů k vidění. 70% ()
Tenhle předlouhý film byl kdysi mým nezapomenutelným niterným zážitkem. Odmala tíhnu k filmům se sociální tématikou, miluji reálie celé této oblasti a kolorit jejich obyvatel. I u nás na zahradě jsme kdysi měli jednu mišpuli a já každou zimu čekala až dozrají její lahodné plody. Možná je to všechno také tím, že mi v žilách koluje kalábrijsko-andaluská krev po mé italské babičce a divokém dědečkovi ze Španěl. Jen žádného pořádného rybáře jsme v rodině nikdy neměli:-). Mé sympatie k Viscontimu i dalším tvůrcům italského neorealismu ani po letech nemizí. ()
V jednej chvili mas vsetko, v dalsej nic a este menej. Tak to byva, stastie je vrtkave a my ho ovplyvnit nedokazeme. ()
Experiment pozoruhodný, ale příšerně utahaný a taky celkem nepříjemně tendenční. ()
Pardon, tohle opravdu ne. Jsem ochoten podívat se na hodně věcí, ale první půl hodina pro mě byla naprosto nestravitelná, nezajímavá a vleklá. Hvězdička, protože tak špatné jako odpady! to opravdu asi (nemohu soudit úplně korektně) není. Inu, vypadá to, že neorealismus mě pravděpodobně nikdy nepohltí. ()
Spíš než příběh k spoluprožívání nebo ryzí dokument nabízí režisér plakátově podaný společenskokritický komentář s otravným voiceoverem (vlastním a spoluscénáristy Pietrangeliho); své neherce přitom vede jako v opeře - samý křik a hurónský smích. Výborná je kresba prostředí a kamera. Film prý Visconti, kterému asistovali Rosi a Zeffirelli, dokončil jen díky tomu, že prodal pár matčiných klenotů a byt v Římě. Úplně zkrátka ale nepřišel: z Aci Trezzy si přivedl domů jednoho z hochů, kterého zaměstnal jako komorníka. Někteří kritici upozornili na zvláštní rozpor mezi zjevným záměrem zostudit kapitalistický systém a postojem sympatického hlavního hrdiny, který tento systém obžalovává, ale přivede sebe i celou rodinu do neštěstí snahou se do něho začlenit. ()