• Radek99
    ***

    Poslední film velkého českého režiséra Františka Vláčila, ze kterého už je cítit únava a nedostatek tvůrčí energie, přičemž biografický film o Karlu Hynku Máchovi by si zasloužil přesně pravý opak. Mácha byl za svého života buřičem, Mág je ale spíše mdlý a trochu rozpačitý. Možná by mu prospělo černobílé provedení obrazu, rozhodně pak charismatičtější představitel titulní role a hudební podkres osvědčeného Vláčilova spolupracovníka a vpravdě mága filmové hudby Zdeňka Lišky, který byl ovšem v době natáčení již 4 roky mrtev, nejvíce tu ale chybí ona příslovečná vláčilovská invence a kontemplace neobyčejné osobnosti. Mág není vysloveně špatný film, v kontextu režijní filmografie Františka Vláčila je to ale zřejmě nejslabší filmový projekt, byť jeho téma a vnitřní umělecká propojenost mezi dvěma velkými českými génii dávala šanci na vznik čehosi mimořádného. Nestalo se tak, ze zpětného pohledu můžeme hovořit o velmi smutné a tiché labutí písni velkého režiséra...(8.1.2012)

  • Stanley
    ****

    Jakákoli myšlenka na Máchu bývá jeden z elementů, jenž často spontánně přiměje mě mysleti a mluviti ve vznešených archaismech. Ač jinak žádný básník ani literát nejsem. Při návštěvě Máchova památníku v Doksech (tamější malé muzeum) natrefil jsem v expozici na DVD Mág, které ke mně vnitřním hlasem promluvilo: "Vydej se na Bezděz." Zanechal jsem okamžitě všeho a rovnou od muzea k hradu jal jsem se vypraviti. K večeru pak, kdy sedíc na vrcholu Malého Bezdězu vzhlížel jsem k oné mystické, gotické zřícenině, sáhl jsem do batohu pro spis o Máchovi, jenž z muzea přinesl jsem s sebou. Otevřela se přede mnou stránka s kresbou Bezdězu, kterážto očividně zachycena z též perspektivy byla, jež před zrakem mým právě se naskýtala. Celý zbytek dne a noci prožil jsem již pouze ve světě omračující, procítěné, poetické i rozervané okouzlenosti. A mně poznání odhaleno bylo, kterak Mácha odkazem svým i k současnosti zcela živě a hmatatelně promlouvati může. Když nedlouho poté konečně i film Mág byl skrze obrazovku předestřen mým smyslům, do stejné nepopsatelné nálady onen Vláčilův snímek uvrhl mě, ač jinak k dokonalosti mu chybí mnohé. Film však trefně to podstatné nám přináší - obraz básníkovy jedinečné osobnosti, s níž nepředvídatelný osud naložil po svém, aby nevědomky básníkovi samému a způsobem nevídaným pro celé generace budoucí posloužiti mohl. Buďme shovívaví k některým chybám a nedostatkům technickým, místopisným či historickým zdejším, neb na autentické přesnosti rázu tohoto snímek ambice si nedělá. A nejlépe vydejme se po filmu tom snovém taktéž do nádherného kraje básníkova Máje, objevovati krásy míst a zákoutí, jejichž fascinující duch snad nejslavnějším veršům českým popud k jejich vzniku dal.(4.7.2011)

  • Belbo
    ****

    Možná chyběl Vláčilovi Zdeněk Liška. Svoboda se snaží seč může, ale jeho geniality nedosahuje. Snímek shazuje, podle mě, špatné rozvrstvení - místy až mdlé - hudby. Tam kde by Liška hřímal hromy metal blesky jak Zeus z Olympu a podepřel obrazové vyjádření, je Svoboda polotichý. Chybí mu síla, náraz vlny, která nemožnost najití svého místa v světě, povznese na piedestal jediného českého romantického rozervance.(19.6.2009)

  • sportovec
    *****

    Přes jistou rozpornou mdlost je zřejmý jasný autorský rukopis a adekvátní přetlumočení nejednoduché látky. Herecká galerie, kterou se Vláčilovi podařilo shromáždit, je dalším silným prvkem jeho koncepce. Sloučení moderní filmové řeči a ryze romantické a opravdu v poetice odlišné předlohy, jak naznačuje slovní hříčka ve vědomě zvolené archaické variantě názvu, vede současně k domněnce, zda jistá "únava" v provedení není spíše autorským úmyslem. Už proto, že MÁG je svým způsobem typem filmového dokumentu, který je navíc obohacen o vláčilovskou básnivost, tj. splývá s máchovským pesimismem, "rozervanectvím". Pokud je tedy někde slabina, bude jí spíše kvalita scénáře. Problém, který se však v devadesátých letech vyhrotil mnohem radikálněji. I tak si toto dílo dvou velkých Čehů zaslouží přiměřenou pozornost. Svým divákům má totiž stále co nabídnout a čím je odměnit.(27.8.2007)

  • mchnk
    ****

    Jaké štěstí pro Hynka a vlastně i pro Jiřího Schwarze, že to vzal do ruky František Vláčil. Karel Hynek Mácha zde dostává srozumitelnou, rebelující tvář a J.Schwarz životní roli. Poučné, lidské i tajemné. Výborné monology a atmosféra chvílemi skvostně připomínající Vláčilovo veledílo.(28.12.2012)

  • - Klíčem k výkladu filmu může být už jeho dvojsmyslný název: Mág lze číst samozřejmě jako "mág", ale zároveň se takto v obrozeneckém pravopisu zapisovalo slovo "máj". [Zdroj: Festival nad řekou] (hippyman)

  • - V dokumentu Genus (od r. 1995), epilog Františka Vláčila, natočil a ptal se Karel Smyczek. O posledním svém filmu, mluví Vláčil následovně: "Tady v určitým historickým období, u nás, žil jeden z největších básníků, i když krátce, Karel Hynek Mácha, o němž jsem natočil film. A ten je špatnej. V tu ránu jsem nechal kinematografie. Jsem věděl, že přestávám na to stačit. Když vidíš, že celý život běháš stovku za 10 a najednou tak s plazeným  jazykem doběhneš za 11, tak jaké je důvod toho?" (GANOUSEK)

  • - Dobová kritika Mága vesměs odmítla jako odlesk tvorby filmového velikána. Vláčil podle svých slov nebyl s filmem spokojen a rozhodl se tak ukončit svoji režijní dráhu. [Zdroj: Festival nad řekou] (hippyman)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace