Pasáček z doliny

"Já sú pastýř, musím pást..." Pro toho, kdo má jméno režiséra Františka Vláčila spojené jenom s ponurou historickou Markétou Lazarovou a Údolím včel, může být překvapení, jak melancholicky podaný obraz uměl Vláčil vytvořit v tak drsném tématu poválečných let a banderovců. Místy až pohádková poezie (dva banderovci v představách jako král skřítků se svým písařem) očima malého kluka v zdánlivě poklidné vesničce postupně vytváří napětí a kontrast směrem k drsnému vyvrcholení. Nicméně závěrečná písnička v podání Karla Černocha za doprovodu houslí a cimbálu jasně podtrhuje cíl poetického vyznění celého snímku. Celkový snímek, v řadě scén odehraný v moravském nářečí, mi svou atmosférou a skrytým kouzlem dětské nevinnosti padl do noty. Role vesnického dědečka nabídla Josefu Kemrovi spíše další z jeho typicky lidových postav (Na samotě u lesa, Vinobraní), naopak v netypické roli překvapil Jiří Schmitzer. 85% (Filmová výzva 2018 - Karlas) (17.08.2018)

Předposlední film Františka Vláčila a je vidět, že mistrovi dochází bohužel dech. Jeho lyrické a poetické vidění už nemá takové souznění s obrazem a celistvost detailů a záběrů nevyniká, tak jak jsme u předešlých Vláčilových filmů zvyklí. Spíše připomíná Kachyňovu poetiku (zejména ty animace svítících očí ve snopech a keřích). Taky zásadně chybí Liškova hudba s propojením jednotlivých filmových částí, bez které to prostě nefunguje. Naštěstí herecké obsazení je výborné a Josef Kemr v roli staříčka, Ilja Prachař jako starosta, Jiří Němeček jako Potocký, Libuše Geprtová coby matička nebo samotný pasáček Vlastimil Drbal film pevně drží ve svých kvalitních hereckých okovech. Docela mě překvapilo, že námět pochází z pera temného Ladislava Fukse, podle nějž scénář napsal Jiří Křižan a i zde použil svou nesmrtelnou větu "Tož tak na světě..." Občas jsem měl problém porozumět slovům, ani ne však kvůli nářečí, jako spíš kvůli ozvučení. Prostředí statku starosty a některé další lokace připomenou Vláčilův starší snímek Stíny horkého léta, odehrávající se ve stejné časové rovině a se stejným motivem banderovců jako Pasáček z doliny. Když srovnáme oba dva snímky, Stíny horkého léta jsou o dvě třídy lepší. Pořád je však Pasáček z doliny nesrovnatelně zdařilejší v porovnání s dnešní filmovou tvorbou. (17.06.2020)

Herecky vykon maleho Drbala povazuji za jeden z nejlepsich detskych vykonu, ktere jsem kdy videl. Z dospelych hercu pak bezesporu zaujme hlavne Prachar, Kemr a Nemecek. Krasne zpracovani Frantiska Vlacila (bohuzel, zadnemu jemu filmu jsem nikdy nedal plne hodnoceni), kteremu mj. pomaha krasna beskydska priroda a nenasilne pridane nareci. Uzasna atmosfera. Jen mam pocit z prilis useknuteho konce... (02.02.2013)

Knihy Ladislava Fuchse jsou jsou dosud nevyčerpaným zdrojem filmařské inspirace. Soudobému trendu byl odpovídal jak Pan Theodor Mundstock, tak Myši Natálie Mooshabrové. Jenom Vláčilové už tu nejsou. V "dolinách" to takhle chodilo, žádná sociálka. Alespoň - jak film napovídá - vyrostl z pasáčka řádn člověk, tak jako z jeho předchůdce. Už nemohoucí (Kemr) a dosud nemohoucí (Drbal) tu vytvořili prostředí skutečně živé. - Filmy z těchto let jsou hrozně zahuhlané; pomohly sluchátka. (29.11.2021)

Film neprávem pozapomenutý, snad pro to pomalu plynoucí tempo a taky proto, že se Vláčilova pozdní tvorba obecně chápe jako to slabší z jeho uhrančivého díla. Pasáček z doliny neomračuje okázalou kamerou či vypjatou akcí. Zcela naopak - je zdánlivě ničím vynikající, ztišený, komorní, prostý. Právě to jsou ovšem jeho devizy. Pokud se podvolíte jeho rytmu vyprávění, spatříte malý skvost. Vláčilovi se podařilo neopakovatelným způsobem zachytit jak dětské vidění světa ve kterém se realita mísí s pohádkovou fikcí tak i syrovou a drsnou všednodennost obyvatel horské vesnice. Samozřejmostí jsou v tomto opusu skvěle obsazené a zahrané herecké party. Postavy jednají zcela přirozeně, mluví tak, jak se v Beskydech normálně mluví, skoro se zdá, že stejně i myslí. Už jenom pro herecký koncert Josefa Kemra či Ilji Prachaře patří tenhle film k tomu nejlepšímu, co lze v naší kinematografii osmdesátých let nalézt. Výborní jsou však ve svých rolích všichni. Těžko zde najdeme stopu jakéhokoli přehrávání či hereckého neumětelství, jehož je v českých filmech jinak pohříchu mnoho. Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: blackrain, Marthos, Chrysopras (25.07.2010)