• raroh
    *****

    Nemám co bych vytkl (snad jen, že časové zasazení bych spíše volil do doby secese než současnosti vzniku filmu), Gollová hraje romantickou dívku romanticky, Glázrová citovou vyděračku ohnivě, Höger tápající postavu ve všech odstínech, Pivec s Mandlovou pak své postavy pojali civilně. Melodramatický námět by sváděl ke koncům tragickým i tradičně happyendovým, ale řešení ve Vávrově filmu je hodně realistické, i když podle mě k Högerově postavě mírně nespravedlivé (kdo by chtěl dále žít s panovačnou Glázrovou?).(18.6.2012)

  • MargaretNO
    *****

    Pro onu dobu plnou přehnaně šťastných happyendů, nádherných salónů a náhlých zbohatnutích je tento film opravdovou perlou. Samozřejmě by se chybičky našly, ale mně se ani hledat nechtějí. Jsem plně okouzlena okouzlenou Natašou Gollovou, opravdově zamilována do Karla Högera alias Pavla a opravdově nevraživá vůči postavě herečky Gláznerové. Dívala jsem se už dvakrát a po určitém časovém odstupu zhlédnu snímek klidně potřetí.(30.4.2018)

  • Brinkley
    ***

    Stejně tak jako výtvarné umění či architekturu by měl divák posuzovat i film v kontextu doby a prostředí, ve kterém vznikl. Sice se o to neustále snažím, ale i přesto se nemohu ubránit údivu, jaké snímky byly točeny v 30. a 40. letech u nás a jaké v Americe či Británii. Kupříkladu právě toto melodrama našeho předního režiséra Otakara Vávry uzřelo světlo světa ve stejném roce jako Casablanca a rok po Občanu Kaneovi. I tak patří Okouzlená mezi ty kvalitnější československé filmové počiny roku 1942.(1.11.2012)

  • Skuby47
    ****

    Pamětnická sedmdesát let stará romance s výborným hereckým obsazením působí i dneska docela zajímavě. Zvláště Adina Mandlová ve své vedlejší roli podává na svou dobu excelentní a moderní herecký výkon. Docela zastínila Natašu Gollovou, která si se svou hlavní rolí sentimentální naivky, žijící ve snech, nedokázala dost dobře poradit. Příběh je, co se námětu týče, ve své době neobvyklý a jeho konec je překvapivě realistický. Tento film mě po letech znovu potěšil a zpříjemnil mi jeden deštivý podvečer.(13.6.2012)

  • Marthos
    *****

    Láska je závrať, pane můj! Průzračná závrať nad řekou. Láska je měkký dotek pěn, jež mezi prsty protekou. Láska je píseň, zpívaná ústy, jež potom oněmí. Láska je hvězdou v oblacích a růží na zemi. Láska je víc než polibek, do hlubin je to sladký pád. Láska, můj pane, všechno je, co nemohu ti dát! František Götz, významný literární kritik a dramaturg, působící tehdy v pražském Národním divadle, byl jedním z těch, kteří se rozhodli stůj co stůj uchránit zkonfiskované barrandovské ateliéry před definitivním německým vlivem a proto oslovil Miloše Havla a posléze také režiséra Otakara Vávru s realizací nového filmu. Bylo to vstřícné gesto, vítané v nejtěžším období druhého stanného práva s neskrývanou radostí a zadostiučiněním. A přestože je Okouzlená klasickým příběhem velké lásky, banálním milostným trojúhelníkem, v němž naplno vyvěrá rozmanitost lidských charakterů, podařilo se jej Vávrovi vybavit ještě něčím jiným, jakousi vzrušivou atmosférou, plnou milostných vášní a osudových zklamání. V tónech melodramatického propletence se ozývá výrazný akord hrdého ženství, vzdor tradičním hodnotám společnosti, vzpoura proti lidské přetvářce a slabosti, vyslovených v otázkách přijetí statusu svobodného mateřství a absolutní nezávislosti. Volba Nataši Gollové do hlavní role nebyla vůbec náhodná a do hereckého rejstříku oblíbené komediální představitelky vnáší nové, méně známé prvky, oscilující na hraně vynikajícího charakterního výkonu. Mimo zavedený záběr se zde koneckonců ocitá i Adina Mandlová, která svou obětavou přítelkyní a blízkou důvěrnici titulní hrdinky sehrála s překvapující lehkostí a šarmem. Mimořádnou hereckou kreací je ale jedině Glázrové spalující trýznitelka lidských srdcí, osudová femme fatale, ztvárněná v nejjemnějších odstínech rafinované ženskosti, využívajíc všech dostupných prostředků k pohodlí svého života. Čím zklamat nemají v zásadě ani Höger s Pivcem; zejména Högerův slaboch je fascinujícím obrazem odporného alibismu, hloupé poddajnosti, s níž je jeho Chvojka schopen obětovat svou lásku k Lence, tedy podle svých slov to nejkrásnější, co kdy mohl prožít. I když se mnohým recenzentům zdá být Okouzlená vyumělkovaným, sentimentálním a nevěrohodným filmem, přesto stále okouzluje. Možná proto, že byla při svém vzniku obklopena skupinou umělců, kteří do scénáře vkomponovali skromný hold svobodným múzám a vůni divadelního jeviště. Nataša Gollová, pevně vtisknutá do průsvitných celuloidových okének, ale přežila do dnešních dnů, aniž by se jako herecká osobnost stereotypně opakovala. K našemu štěstí ji můžeme stále vidět nešťastně šťastnou i odvážnou s touhou žít a podstupovat nová okouzlení a zklamání. Bolest a utrpení války jsou dávno zapomenuty, ale diváci bez rozdílů sledují s obdivem zářící oči a nezaměnitelný hlas Nataši Gollové, okouzlené hvězdy, která se díky filmu stala nesmrtelnou.(17.3.2009)

  • - Filmovanie prebiehalo v Pruhoniciach. (dyfur)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace