Okupace ve 26 obrazech

Prvé, a dúfam že nie posledné filmové zastavenie so Zafranovićom. Ničím neskreslený pohľad na vojnové utrpenie rôznych sociálnych a etnických tried, rozpadávajúce sa vzťahy, spálené mosty a stratená minulosť. Ustúpenie systému a režimu v prospech úzkej elity. Počiatočné scény nevdojak pripomínajú Felliniho veselú a pestrú ľudskú mozaiku (najvýraznejšie prítomnú asi v snímke Amarcord), roztopašnú mladosť a bujarosť, túžby a priateľstvo, ktoré čoskoro nenávratne upadnú do zabudnutia. Nacisti, fašisti, kolaboranti, odboj. Zobrazenie vojny z veľkej časti prostredníctvom mnohých pochodov a osláv okupantov v priamom kontraste so scénami, ako je pamätná pasáž v autobuse, je pôsobivé, a Zafranovićovi sa podarilo ako jedinému režisérovi vojnových filmov ma okázalými večierkami árijských nadradencov dokonale znechutiť - skutočne mi z pohľadu na nich bolo zle. Pritom si neodpustí ani ďalšie prvky individuálneho poňatia, už len také "detaily" ako predimenzovaná brutalita alebo kamera zaberajúca čln utečencov, ktorá poľahky privodí morskú chorobu. Na prvý pohľad takmer "neškodný", na druhý pohľad silný a expresívny film, ktorý na vás zanechá stopu. 80% (20.03.2014)

Nejdříve se představují 3 hlavní postavy mladých přátel, oddaně a stále spolu řádících po ulicích svého města. Později jsou pak jejich cesty rozděleny druhou světovou válkou – jeden se dává k četníkům, další se stává členem odboje a třetí má plnou hlavu starostí, aby díky svému židovskému (?) původu nakonec neskončil v koncentračním táboře. Solidně rozehraný snímek plný kontrastů: především nezávazný a vesele hravý úvod versus brutální scény ustašovského teroru v autobuse hrůzy, který svou mimořádnou brutalitou do celkového okolního ladění snímku příliš dobře nezapadá a působí násilně vtlačen do okolních událostí. (10.02.2004)

Mladí lvi a Okupace - tři rozdílmné osudy. To srovnání se nabízí, na lidských osudech se nejlépe popisuje nesmyslnost a brutalita války. Zpočátku bezstarostná atmosféra plná krásnch obrazů z historického Dubrovníku doplněná o příjemnou hudbu. Mě už se ale od začátku svíral žaludek, protože jsem věděla, co přijde potom. Žid, komunista a fašista, na začátku kamarádi, na konci ...? Jako malá holka jsem si myslela, že válečné filmy se točí proto, aby se lidstvo poučilo. Pochopí nesmyslnost a přestanou dělat voloviny. Omyl! Potřebujeme konzumovat stále dokola novou dávku brutality a násilí! Pak si pochvalujeme, že byl film naturalistický, sugestivní, skvěle natočený ... Okupaci jsme poprvé viděla hodně mladá, ale dojem z filmu zůstal hodně hluboko.Co zůstane v nás, když odcházíme z kina nebo vstáváme od obrazovky? (25.02.2014)

Jsou lidé kteří vám zlomí srdce a jsou i takové filmy - tohle je jeden z nich. Neměl jsem ho nikdy potkat a když, tak ne ve 14ti letech... Režisér Lordan Zafranović o hrůzné scéně v autobuse řekl že byla podložena nalezením historického dokumentu v archivu.Byly velké tlaky aby ve filmu nebyla, nebo byla méně naturalistická.Lidé při ní odcházeli z kina, byly i případy kdy omdlívali či zvraceli... (02.12.2010)

Od kamarádů sem o tomhle filmu slyšel už několikrát,a tak ,když se objevil na dvd v moji blízkosti,šel sem do toho.S titulkama,na tu dobu s celkem kvalitním obrazem.Ale ač je film určitě věrným vylíčením tamní doby v Jugošce,tak je to opravdu odporná nuda,kterou snad překoná i papír spláchnutej do hajzlu.A scéna z autobusu.Sice drsná,ne samoúčelná,ale pro otrlce,jako sem já,nic moc.Jako nepřítel uměleckejch děl bych asi hodnotit snad ani neměl,ale vzhledem k tomu,jak o tady chodí,hodnotit budu.20%. (17.03.2014)