Utéct

Animovaný dokument o homosexuálním uprchlíkovi z Afghánistánu. To, že je to animované, je zcela samoúčelné a filmu to nepřidává nic navíc. To, že je to homosexuál, taky není vůbec důležité a film by stejně dobře fungoval i s heterosexuálem. Z filmu zkrátka čiší křečovitá snaha tvůrců co nejvíce zaujmout na cenách a festivalech, i za cenu toho, že veřejnost se bude filmu vysmívat (jejich volba). No, a podařilo se jim to, film sbírá nominace plnými hrstmi a i na Oscarech se dostal na shortlist tří zcela odlišných kategorií - animovaný film, dokumentární film, cizojazyčný film - tedy kategorií, kde i průnik do dvou z nich je vzácný. Průnik do všech tří je naprostý unikát a to má dokonce i šanci na nominaci ve všech třech (povíme si 8.2.2022). Nyní si to rozebereme podrobněji:_______ DOKUMENTÁRNÍ FILM: Tady je to velký podfuk, protože film moc dokumentární není. Je to spíš normální biografický film s dějem. Nechápu, jak jim to mohli uznat a doufám, že kategorii nevyhraje._______ ANIMOVANÝ FILM: Taky trochu podfuk, protože cca třetina filmu jsou skutečné historické záběry. Malovaná pozadí jsou krásná, ale animace lidí má FPS někde na úrovni Pokémonů. Nicméně zde bych proti vítězství neprotestoval, protože tato kategorie je doménou tuctových disneyovek/pixarovek a budu rád za každý dospělý film, který to naruší. Jen těch dospělých animáků o muslimech/z Blízkého východu je nějak podezřele moc (Persepolis, Breadwinner, Moje slunce Mad, Teheránská tabu, Kábulské vlaštovky, Valčík s Bašírem, Lamya's Poem a to jsem určitě na něco zapomněl)______ CIZOJAZYČNÝ FILM: Ano, film je cizojazyčný. V této kategorii je ale největší konkurence, a i nominace by byla nespravedlivá ke spoustě lepších filmů, které bohužel nemají takovou tlačenku. (09.01.2022)

Animovaný příběh poměrně dlouhé anabáze, která započala už kdysi dávno, mnohem dříve před rokem 2015, kdy došlo k jakémusi kolektivnímu šílenství a zintenzivnění narativu o uprchlících jakožto ultimátním zlu. Tam, kde končí geografická anabáze a útěk z domova, počíná nová cesta, zdá se, že bez konce, ta o hledání sama sebe a vlastní identity, včetně té sexuální. Není to jen příběh permanentního úprku, kulturních šoků (i rozbombardovaný Kábul v područí mudžahedínů se jeví jako lepší místo k životu než postkomunistická Moskva) a přetrhávání  a znovulepení rodinných vztahů. Je to i absurdní příběh o tom, kterak člověk bojující o vlastní život a existenci musí navíc lhát, aby mu bylo úředním razítkem dokázáno, že jeho osud je skutečně tragickým a zasluhuje ochrany. Animace filmu rozhodně zaujme, i když někdy působí jako kdyby pracovala s jedním okénkem za vteřinu, což vytváří občas rušivý "sekaný" dojem, který je ale patrně uměleckým záměrem. (27.03.2022)

Celkem vyvážený dokoanimák, kterej staví na 2 z 5 tradičních festivalových témat: uprchlictví a bukanýrství. Nejvíc se mi líbilo věrný zobrazení ruských fízlů. vyplnovytextabyzvyraznenytextnebylvicenez10%povolenychznakuomgkdopalienergiinavyvojtakovychkravovin (70%) #faktprasata #kviff55 (29.08.2021)

Pohnutý příběh jedné afghánské rodiny založený na skutečných historických událostech zpracoval ve snímku Utéct režisér Jonas Poher Rasmussen velmi sofistikovaně a poměrně originálním způsobem, přičemž umně zkombinoval citlivě pojatou kreslenou animaci s dobovými dokumentárními záběry. Když k tomu připočtu povedený soundtrack, tak k dokonalosti už moc nechybí... Třebaže jde o hodně dojemnou záležitost, hezky se na to kouká. Ale zároveň si člověk uvědomí, co je v životě opravdu důležité. Mít svůj domov, být se svou rodinou, smířit se s minulostí i sám se sebou - tohle všechno si asi přeje mnoho z nás, nejen Amin Nawabi. (90%) (25.09.2023)

Privilegovaná bílá kolonizace cizího utrpení vyrobená jako doprovod k etnickým rautům a craftovému pivu. Flugt naprosto rezignuje na to oslovit kohokoli jiného, než ty, kteří jsou z filmu naměkko ještě dříve než ho vidí a tedy očividně dost zapomínají během jeho sledování vnímat jak mizerně je to zdramatizovaný a jak líně animovaný. Maximální počet 2 obrázků za sekundu a hrané záběry v momentech, které by zjevně vyžadovaly více animátorské práce, naznačují, že tady byl někdo hodně líný a hodně to už chtěl mít hotový, aby s tím už už mohl jezdit po festivalech. Jedni jsou teď automaticky nadšení z animovaného dokumentu o homosexuálním utečenci z Kábulu, druzí znechuceni z toho, jak je pořád na něco nominovaný film o sexuálním utečenci z Kábulu, aniž by měli kdy důvod ten film vidět. Ničemu, krom autorů, to nepomohlo. Osobně bych rád přijal veškeré uprchlíky světa kamkoli se jim zachce už jen kvůli tomu, aby od těhlech filmů byl pokoj. Hvězdu dodávám za syrový dokumentární záběry z převratu v Afgánistánu a postkomunistický Moskvy (03.05.2022)