Jezebel
Jezebel
Režie:
William WylerKamera:
Ernest HallerHudba:
Max SteinerHrají:
Bette Davis, Henry Fonda, George Brent, Margaret Lindsay, Donald Crisp, Fay Bainter, Richard Cromwell, Henry O'Neill, Spring Byington, John Litel (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Nevychovaná Julie Marsden (Bette Davis) si svým provokativním chováním působí v jižanské společnosti stále další nepříjemnosti, až to na jednom bálu přežene a rozhádá se tak se svým snoubencem (Henry Fonda). Po roce se s ním znovu shledá a kajícně ho prosí za odpuštění... (Pohrobek)
Recenze (32)
ocenenia : MFF Benátky 1938 - Zvláštne uznanie poroty (za celkový umelecký prínos) ()
Uz dlhsie som vedel, ze Bette Davis /Co se vlastne stalo s Baby Jane/ bola extremne talentovana herecka, a tu som si to definitivne potvrdil. Sposobuje v juzanskej spolocnosti jeden pruser za druhym, az to prezenie, a musi si veci vyzehlit a napravovat. Reziserskyperfektne, Vilo Wajler sa vyznal do remelsla, to vidno na prvy pohlad, tempo vyborne, dialogy masakrozne dobre - ani na chvilu u mna nehrozila nuda, nevedel som sa odlepit od obrazovky. Fakt ako, po praci som bol unaveny, spat sa mi chcelo, myslel som ze pridem domov a zaspim - no tak to ani omylo, tak dobre to bolo, ze mi spanok presiel. Nie je tu akcan strhujuca cast, ani prestrelky, skor ide o spolocensku konzervacku - a to ja beriem, mam rad filmy - spolocenske konzervacky . 87 % ()
Ako sa hovorí, nenávisť je sestra lásky. A ukazuje to aj mladá Bette Davisová, klasicky obsadená do role rozmaznanej mršky (podobne ako biblická postava Jezabel), ktorej všetko prejde a ktorá si lásku zamieňa za niečo iné. Až v závere pochopí, že láska je predovšetkým obeta. Romantiku vo filmoch nemusím, ale tu je podaná originálne a nevtieravo. Druhým atribútom filmu sú rozdiely pohľadov liberálnejšieho severu USA a silne konzervatívneho juhu...a to zasadené ešte pred občianskou vojnou. Fonda sa nie náhodou našiel práve v tejto téme. Všetko je to zaobalené ešte aj do šíriacej sa zákernej vírusovej choroby, ktorá určuje priority postáv a silne dramatizuje celkový príbeh. Wyler odviedol kus poctivej filmárčiny. ()
Každému kto videl J e z á b e l je asi jasné, že Wyler jednoznačne odmietol „mýtus o plantážach", ktorý je tak citeľný v konkurenčnom snímku Victora Fleminga Odviate vetrom (slovenský preklad Gone with the Wind považujem za vhodnejší ako ničnehovoriace Jih proti severu). To samo o sebe ešte nemusí a ani nevyjadruje prevahu tohto filmu, snáď len rozdielnu koncepciu. Takže revolúcia v histórii kinematografie sa určite nekoná, a filmom superlatívov aj naďalej zostáva O d v i a t e . v e t r o m. A navyše Julia (aj napriek omamným pohľadom, Pohrobek) a Pres sa najznámejšou ľúbostnou filmovou dvojicou ako Scarlett O´ Harová a Rhet Butler nikdy nestali. ()
Snaží se to těžit ze zájmu o jižanskou tematiku, která hýbala Amerikou na konci 30. let, ale je to příliš telenovelovité. ()
Možná vrchol všech kostýmních melodramat z 30. let. Opulentní výprava, kostýmy, hudba, skvělé herecké výkony a hlavní hrdinka je pořádná mrcha. Přesto je to stále jen melodrama, kde se člověk jako já většinu filmu nudí, protože jediné o co jde - ona se chová jak namyšlená slepice, on ji opustí a pak se vrací ženatý s jinou. Zajímavé to začne být opravdu až ke konci, když se objeví žlutá zimnice a hrdinka poprvé v životě musí dokázat svoji nesobeckost. Takže za tři, míń si Jezabel nezaslouží. ()
"I disagree with everything you say and I will defend to the death your right to say it." Výborná dráma z amerického juhu v čase, keď tam vyčíňala smrtiaca žltá zimnica (polovica 19. storočia, pred občianskou vojnou). Dobové reálie sú vykreslené veľmi vierohodne, ale najmä charaktery postav sú výborne prepravované, v čom film výrazne vyniká nad ostatnými filmami danej doby (napr. aj nad slávnym "Gone with the Wind"). A tak postavy konajú vierohodným spôsobom a dej výborného scenára je nepredvídateľný, vyhýba sa obvyklým klišé. Film si berie na paškál nezmyselné pravidlá panujúce v južanskej spoločnosti, akoby z dávnej minulosti, a obmedzené názory mnohých Južanov, neustále sa oháňajúcich akýmsi podivným, až zvráteným zmyslom pre česť. Dráma ako britva, často tne do živého a v niektorých momentoch sa až zatajuje dych (bál). Spomenúť ešte musím aj skvelé herecké výkony, predovšetkým okatej Bette Davis a Henryho Fondu, ktorého som takmer nespoznal. ()
Ach ty Jižané! Bette Davis jako správná rebelka, která to přehání se svými výstřelky stejně tak jako Henry Forda se svoji konzervativností... Rozhodně ne zrovna oddechový pohled na "starý dobrý Jih". Wyler režijně exceluje. ()
Příběh se odehrává v New Orleansu v polovině devatenáctého století. Je velmi poučné nahlédnout do zkostnatělého jižanského prostředí, kde život plynul v pevně zajetých kolejích. Striktnost společenských pravidel ještě více vystupuje na povrch, když se do místních poměrů vmísí dívka ze severu (Amy), jejíž chování a názory vyvolávají mezi Jižany posměch a odpor. Filmu vévodí herecký výkon neodolatelné Bette Davis v roli umíněné neworleanské dívky Julie zasnoubené s Prestonem (Henry Fonda). Po vzájemné roztržce vyprovokované náladovou Julií ji její snoubenec opouští. Teprve v té chvíli si Julia uvědomuje, jak moc je do Prestona zamilovaná. Když se Preston po roce stráveném na severu vrací domu, v New Orleansu právě řádí epidemie žluté zimnice. Julie se dovídá, že Preston se během svého pobytu na severu oženil s Amy (Margaret Lindsay). Zoufalá Julie se však při snaze o opětovné získání své lásky neštítí jít přes mrtvoly. ()
Působivé melodrama s dominující a výbornou Bette Davis (Oscar za nejlepší herecký výkon v ženské hlavní roli). Na filmu se podílelo několik scénáristů v čele s Owenem Davisem, podle jehož divadelní hry byl film natočen. Režisér W. Wyler začal s natáčením v době, kdy scénář ješte nebyl definitivně dopsán. S konečnou verzí mu "za chodu" pomáhal kolega John Huston. ()
Film stojící na herecky děsivém, emocionálním a podmanivém výkonu hlavní hrdinky v roli Bette Davis. Ze začátku nevinná romance, která se postupně převtěluje v těžké milostné drama z období otrokářských jižních Spojených států. Po celou svoji dobu konzistentně působivé, svižné a neustále dramaticky pro diváka zábavné. Obrovské negativum je jednoznačně závěrečné vykoupení hlavní postavy, které je nepřesvědčivé, matoucí a velmi zřetelně, snadno a přímočaře vedoucí k přeměně ďábelské povahy ve svatou mučednici, která najednou projevuje prvky křehkosti a obětavosti. Na svoji dobu ale herecky mimořádně silné. "I'm thinkin' of a woman called Jezebel who did evil in the sight of God." ()