Jennifer Lame

Než se stala plnohodnotnou a posléze velmi uznávanou a vyhledávanou střihačkou, sbírala zkušenosti coby spíše "pomocná síla", ovšem na filmech tak renomovaných tvůrců, jako Sidney Lumet (Než ďábel zjistí, že seš mrtvej, 2007), Terry George (Reservation Road, 2007) nebo Peter Jackson (Pevné pouto, 2009).

První samostatnou práci odvedla na filmu respektovaného Noaha Baumbacha Frances Ha (2012) a šlo o začátek krásného pracovního přátelství, neboť se z Jennifer v následujících letech stala režisérova dvorní střihačka, která odvedla výtečnou práci na jeho filmech jako Meyerowitzovic historky (nový výběr) (2017) nebo Manželská historie (2019).

Velmi důležitý zářez v její filmografii nepochybně tvoří psychologické drama Místo u moře (2016), průběžně si ovšem osahala i tak rozmanité žánry, jako drsný horor (Děsivé dědictví, 2018) nebo obří komiksový velkofilm (Black Panther: Wakanda nechť žije, 2022).

Mimořádně důležité pak bylo především setkání s režisérem Christopherem Nolanem, který jí nabídl spoluúčast na chronochaotickém thrilleru Tenet (2020)... a už předem ji varoval, že "dost možná půjde o nejtěžší práci, jakou kdy musel kterýkoli střihač odvést".

Inu, a protože ji evidentně odvedla dobře, Nolan se na ni neváhal obrátit i o několik let později, když připravoval svůj historický opus Oppenheimer (2023), odehrávající se v několika - často velmi rychle střidaných - časových rovinách. Desátého března 2024 si tak Jennifer Lame došla pro svého prvního Oscara.

Všechno tedy nasvědčuje tomu, že k velkým dámám filmového střihu jako byly či jsou Thelma Schoonmaker, Anne V. Coates, Dede Allen, Sally Menke nebo Verna Fields přibylo další jméno.

ČSFD.cz