Angelo Michajlov pocházel z Bulharska, oba jeho rodiče byli operní pěvci. Angelo vystudoval francouzské gymnázium, ale po neúspěšném pokusu získat v Bulharsku vyšší vzdělání odešel do Československa, kde studoval hudební skladbu na AMU, záhy se prosadil také jako úspěšný pianista, dirigent a skladatel, v polovině 60. let začal pracovat jako profesionální skladatel, napsal také muzikál Cik cak pro bulharská divadla. V této době začal komponovat pro přední zpěváky a svými chytlavými skladbami pomáhat vytvářet popularitu Marty Kubišové, Heleny Vondráčkové a Václava Neckáře, později psal také pro Evu Pilarovou, Naďu Urbánkovou, několik písní napsal také pro Karla Gotta. V roce 1968 otevřeně kritizoval okupaci Československa, načež dostal dočasný zákaz skladatelské činnosti v jakémkoliv médiu, časem se ale k práci vrátil a těžištěm jeho práce se stala filmová a televizní hudba. Jeho práce se vyznačovala znatelnými bulharskými vlivy, které jsou slyšet jak ve filmové hudbě, tak i v písních našich předních zpěváků, občas se objevil i před kamerou jako herec, zvláště pak ve filmech, k nimž skládal hudbu. V pozdější době začal Michajlovův tvůrčí proces omezovat bohémský život, dvě nezdařená manželství, až po třetí svatbě se usadil, koncem 80. let pak následkem těžké srdeční choroby přestal pracovat prakticky úplně, působil ale jako pedagog na konzervatoři. Angelo Michajlov zemřel na své chalupě na Děčínsku 7. července 1998 v nedožitých 59 letech.
Stejně jako například Karel Svoboda nebo Petr Hapka začal Angelo Michajlov svou kariéru v době, která přála výraznějšímu hudebnímu pojetí ve filmu i v televizi. Poprvé komponoval pro středometrážní film Dušana Kleina TÁTO, PŘEČTI TO! (1963), později se uplatnil jako výhradní skladatel hudebního filmu BYLO ČTVRT A BUDE PŮL (1968), kde také hrál poměrně velkou roli. Poté skládal pro televizi, výrazněji se prosadil v roce 1970, kdy napsal hudbu pro crazy komedii ĎÁBELSKÉ LÍBÁNKY (ústřední píseň Láska má zde zpíval Václav Neckář) nebo pro veselohru VRAŽDA ING. ČERTA (zde těsně před zákazem zpívala Marta Kubišová). Také další rok byl úspěšný – úspěšný film METRÁČEK (1971) disponoval taktéž Michajlovovou hudbou (zpívala zde Miluše Voborníková), především je ale nutno zmínit dodnes populární pohádkovou komedii DÍVKA NA KOŠTĚTI (1971) s Petrou Černockou, která zpívala nadčasový hit Saxana. Neprávem zapomenutý je muzikál TŘICET PANEN A PYTHAGORAS (1973), kde zpívali Václav Neckář, Karel Gott a Jitka Molavcová a Angelo Michajlov zde také opět hrál menší roli. Dále pak Michajlovovu hudbu můžeme zaznamenat v dalších komediích i dramatech průměrných kvalit (ve filmu HOP – A JE TU LIDOOP z roku 1977 zpíval Jiří Schelinger). Za zmínku stojí hudba k večerníčku KÁŤA A ŠKUBÁNEK (1982) a k dětským filmůmLUCIE, POSTRACH ULICE (1984) a ...A ZASE TA LUCIE (1984). Posledními pracemi Angelo Michajlova pro film byly hudební složky k opět dětským snímkům VESELÉ VÁNOCE PŘEJÍ CHOBOTNICE (1986) a CHOBOTNICE Z II. PATRA (1986). Celkový počet snímků, celovečerních i krátkých, s Michajlovovou hudbou se odhaduje na 600, počítaje v to i jeho práce pro bulharský film.
Pavel "argenson" Vlach
