Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Krátkometrážní
  • Horor
  • Akční
  • Krimi
  • Komedie

Recenze (8 627)

plakát

Pátek třináctého 4 (1984) 

Nevěřil jsem, že mě to bude bavit i po čtvrté, ale jsem rád, že jsem se mýlil. I tento díl si totiž získal mé sympatie a to úplně stejné, jako předchozí tři díly. Moc nechápu tu kritiku, kterou jsem si o něm na netu přečetl – vždyť tohle byla velmi slušná krvavá podívaná a rozhodně nadprůměrný slasher. Co víc si může divák přát, než pořádnou kupu mrtvol, slušné triky a pěkně nasraného hlavního záporáka. Snad jen dobrou atmosféru a i té se nám tu dostalo. Takže z mé strany určitě spokojenost, o tom žádná… Máme tu další várku čerstvého masa, pěkné děvčata a samozřejmě nesmí chybět i nahota. Takže pánové si určitě přijdou na své. Holky byly atraktivní a většina se nestyděla ukázat své ženské přednosti – což samozřejmě do této série patří úplně stejně jako samotný Jason. A ten se opět činil, jen co je pravda. Nejprve si vychutnal nadrženého patologa i s rajcovní sestřičkou, no a následně vyslyšel „volání domova“. Ještě že to jezero pořád k sobě láká tolik nadržených teenagerů. Jason je však charakter každým coulem. Nejdřív je z dálky jen šmíruje, nechá je i zasouložit si a teprve potom jim dopřeje pěkně bolestivou smrt. Je to „formát“ to se pozná hned… Ačkoliv je tato mašina na zabíjení téměř k nezastavení, vždy se nakonec najde někdo, kdo mu takříkajíc natrhne kšandy. O to víc to pro něj muselo být tentokrát potupné, že to byl malý usmrkanec, jehož zálibou bylo až doteď dělání masek nejrůznějších monster a hororových příšer. Corey Feldman se konečně dostavil na scénu a Tommy Jarvis společně s Jasonem jsou největšími ikonami celé série. Takže jsem rád, že jsem ho konečně „poznal“ – dosud jsem měl tu čest jen v jeho herní (dospělé) podobě. Kromě něj se tu objevilo i několik dalších známějších tváří – samozřejmě hlavně „slizoun“ Crispin Glover – tady až moc velký slušnák. Co se hereckých výkonů týče, tak jsem si vážně nemohl stěžovat. Celkem slušný průměr předvedli téměř všichni zúčastnění – snad jen kromě těch dvojčat – ty ale zase předvedly jiné přednosti, takže se to nakonec vyrovnalo. Co se čtverky týče, i tentokrát jí prostě musím ohodnotit lehce nadprůměrně, protože já se prostě bavil. A to i díky návratu Toma Saviniho a jeho efektům. 70%

plakát

Pátek třináctého 3 (1982) 

Miner moc nelenil a hned se pustil do dalšího dílu. Mnohdy právě tento krok nedopadne moc dobře, ale co se této série týče, ukázalo se, že se to vůbec nevadilo. Scénáristé se drželi osvědčeného příběhu, který se stejně točí hlavně okolo masakru lidí a tak bylo potřeba vymyslet jen několik nových způsobů, aby mordy vypadali ještě efektivněji než doposud a samozřejmě neopomenout na nějakou tu „novinku“, která by se nesmazatelně vryla do paměti diváků, no a alespoň trochu se jejich dílo odlišovalo od těch předchozích. My tak sice i tentokrát budeme sledovat masakrování teenagerů, ale táboroví vedoucí už nebyli v kurzu a tak bohatě postačili jen nadržené párečky a trojice motorkářů. Co však více stačí ke štěstí, zvláště u této série. Klasická rekapitulace předchozích událostí samozřejmě nesmí chybět ani zde, ale místo úvodního mordu přeživší hlavní hrdinky z předchozí části, si tentokrát vychutnáme zamordování buranského páru z obchodu u silnice vedoucí k nechvalně známému jezeru. Jason si potřeboval „schladit“ své raněné ego a hlavně si obstarat nové hadry. Svůj „pytel na hlavu“ odhodil, ale jen proto, aby dostal mnohem lepší věcičku na svůj hnusný ksicht. Tou je samozřejmě jeho legendární hokejová maska – což je samozřejmě onen kultovní prvek, díky kterému se trojka nesmazatelně vryla do paměti diváků. Než se k ní však dostal, musel nejprve rapidně snížit přeživších a jelikož je Jason kluk šikovný a hlavně bezcitný a po krvi lačnící parchant – netrvalo to ani moc dlouho, než se pustil znovu do práce, která mu jde nejlépe. Na tu správnou atmosféru si sice musíme chvíli počkat, ale finální výsledek stál za to. Některé mordy jsou správně brutální (nechtěl bych dostat harpunou do oka, nebo mačetou do rozkroku), 3D formát tomu jistě taky dopomohl mírou vrchovatou. Nechybí ani pohledné děvčata, trošku té nahoty a ušetřen nebude ani debílek Shelly (původní majitel hokejové masky). Já si prostě zatím nemůžu pomoct, ale tahle série je neskutečně vyrovnaná, hlavně co se kvality týče. Každý z prvních třech dílů má své kvality i zápory, ale pořád jde o lehce nadprůměrnou podívanou. 70%

plakát

Pátek třináctého 2 (1981) 

Natěšen na druhý, že konečně uvidím Jasona v akci, jsem se pohodlně usadil i s nutným občerstvením a odbyl si svou premiéru. Začátek mě však příliš nepotěšil. Pominuli fakt, že jsme si přes pět minut připomínali, co že se událo u Crystal Lake v předchozím díle a poněkud zvláštní osud hlavní hrdinky Alice (docela by mě zajímalo, jak se tam Jason dostal, no asi si vzal stopa), tak jsem byl nakonec spokojen i s dvojkou. Nové maso na porážku vypadalo slušně (samozřejmě hlavně děvčata), bylo jich víc a hlavně mrtví následovali pěkně v řadě za sebou a divák má možnost vidět všechno v záběru kamer. Jen tak nějak pořád nechápu, ty výběry hereček do hlavních rolí. V obou dílech hrálo hned několik pohledných ženských a oni vždycky vybrali snad tu největší šeredku – njn pěkné musely ukázat nahá těla, nebo alespoň kalhotky a pak rychle chcípnout. Co se samotného Jasona týče, tak ten se s tím rozhodně nepáral tolik jako jeho matka. Nehodlal houkat zpoza stromu a počkat si až jeho oběť k němu přijde jako prase na porážku, ale pěkně si pro ně došel, zmasakroval a šel zas o dům dál. Ten pytel (nebo spíš povlečení na polštář) přes hlavu, byl taky super. Výrazně to přispělo k děsivosti jeho postavy – no rozhodně mnohem víc, než když měl odkrytý ten svůj hnusný ksicht. Atmosféra se však nesla skoro ve stejnému duchu jako jednička. Oba díly měli podobnou kostru příběhu, no a v obou to kupodivu fungovalo solidně. Nebylo to v tu dobu ještě tolik okoukané, jak už jsem řekl – vraždy byly nápadité / brutální, co víc si mohl divák přát. Snad jen lepší herecké výkony, protože někteří jedinci tu byli doslova na ránu a hlavně zdejší hrdinka Ginny. Ta mi k srdci vůbec nepřirostla. Navíc jsem z toho kousku i pochopil, odkud si toho vzali tvůrci stejnojmenné hry (která vyšla minulý rok) nejvíce. Zatím tato série na mě působí docela dobře, takže i tentokrát budu hodnotit lehce nadprůměrně. 70%

plakát

Pátek třináctého (1980) 

Dnes je příhodné datum / den, abych konečně začal plnit své resty a dlouhodobé sliby, že i já se konečně podívám na tuto dnes již kultovní sérii. Samozřejmě jsem musel začít prvním dílem, na který mám dost rozporuplné vzpomínky – potažmo na celou sérii. Dodnes si vzpomínám, jak všichni básnili o Pátku 13 a já už coby náctiletý jsem pořád neviděl ani jeden díl. V dětství mě totiž tato série tak nějak minula – já dával přednost Noční můře, Vetřelcům a zvířecím hororům typu Čelisti a Orca. Když to pak dávali v televizi, celý nadšený jsme tehdy s bratrancem usedli k TV, začali nahrávat na video. Během toho jsme si pořád říkali: kde je sakra ten opěvovaný Jason? Takže trošku přišlo dost velké zklamání a svým způsobem i zanevření. No a za nějaký čas se mi dostal do rukou 9 a 10 díl – no a co si budeme povídat, o moc lepší pocit (no spíš ještě horší) jsem nepocítil. Následoval Freddy vs Jason a já si mohl konečně vychutnat i legendárního killera od jezera Crystal Lake. Teď po letech jsem se tedy vrátil úplně na začátek a hodlám si jeho „story“ vychutnat pěkně postupně. No a v mnoha případech to bude má premiéra. Konečně jsem však mohl ocenit přínos Seana S. Cunninghama jak pro celý slasher (coby subžánr) tak i hororový žánr jako takový. Zrodila se legenda a ani mi moc nevadilo, že to vlastně bylo „bez Jasona“. Základy pro kvantum následovníků byly položeny a společně (a hlavně) s Halloweenem (který jsem mimochodem rovněž dodnes neviděl komplet – taky jen asi dva-tři díly) se stali ikonami a vzory pro několik následujících generací i hromadu dalších tvůrců. Ač má film potažmo celá zápletka několik docela viditelných nedostatků, v té době to musela být naprostá bomba. Ponuré prostředí s ještě děsivější minulostí, záhadný vrah, který nelítostně likviduje všechny živé – některé obzvláště brutálními způsoby, jiné klasicky mimo záběr kamery – což nám však nezabrání si následně vychutnat objevení mrtvol. K tomu tam pobíhají polonahé děvčata i chlapci – no prostě všechny potřebné ingredience k uspokojení diváka. Jasně, dá se tu narazit na dost chyb a nelogičností, ale jak jinak by vzniklo ono „klišé“, které následně všichni tak rádi okopírovali. Tady to máte přece v originálním provedení. Dodnes mi však vrtá hlavou, jak se kurňa vecpala pod tu postel Kevina Bacona. Já ale prostě nemůžu jinak, ale tohle je lehce nadprůměrná záležitost, která sice není dokonalá, ale sakra tohle je začátek „kultu“…70%

plakát

Curse of the Witch's Doll (2018) 

Letos jsem se trošku víc „odvázal“ než u mě bývá dobrým zvykem a hned z kraje roku jsem upřel svou pozornost i na několik hororových novinek. Většinou je totiž nechávám pěkně uležet a nevěnuji jim zvýšenou pozornost. Bohužel v tomto případě jsem udělal chybu a podíval se na tento kousek. Režisérské ucho Lawrence Fowler se tak svou prvotinou stal žhavým aspirantem na nejhorší film tohoto roku. A to i přes svou zjevnou snahu divákům nabídnout sice nepříliš originální zápletku, ale za to obsahující hned několik dějových zvratů. Jen jestli jich v tomto případě nebylo až moc. Přitom to zpočátku nevypadalo až tak zle. Pominuli jednu z nejhnusnějších panenek, které jsem dosud viděl, příchod hlavní hrdinky a její dcery sebou přinesl i jistou dávku docela snesitelné atmosféry. Interiér domu byl sice nic moc a ani kvalita kamery neodpovídala mým představám, ale byl jsem ochoten přistoupit na onu hru s duchem čarodějnice, zmizelou holčičkou a zoufalou matkou, která se jí snaží najít a hlavně zachránit. Jenže zhruba po třičtvrtěhodince přišel první zvrat v ději. Ukáže se, že vše není, jak by mělo být, což ovšem moc lidí nepřekvapí, pokud jsou tedy alespoň trochu pozorní diváci. I to by se však dalo ještě překousnout, protože i potom následuje jakžtakž zajímavá pointa v ústavu. Jenže zde už se začaly nelogické situace načítat a přibylo i herecké přehrávání. Jenže to režisérovi zjevně nestačilo a tak těsně před koncem nastává další zvrat (posun v čase) a tím to už zabil úplně. Tak zbytečně překombinovaný a navíc nepříliš dobře provedený film jsem už dlouho neviděl. Lawrence Fowler se vlastně pohřbil sám. Tedy hlavně svoje dílo. Opravdu zajímavých momentů tu bylo poskromnu. Curse of the Witch's Doll tak doplatilo hlavně na nevyzrálost svého tvůrce. 20%

plakát

Ro(c)k podvraťáků (2006) 

Smůlou pro tento film je to, že hlavně Kotek a bohužel už i Mádl jsou tu víceméně dost ubozí a mnohem lépe z toho vyšli jejich dva kolegové. Za největšího ocasa celého filmu však považuji Hrušínského, který tohle fakt neměl zapotřebí. Jinak co se týká té krimi-gangsterské zápletky, tak Postránecký z toho každopádně vyšel jako vítěz. On a ten vycpaný „pes“ z toho vyšli jako úplní vítězové. Jinak tak trošku bída, občas okořeněná troškou humoru a samozřejmě spoustou vulgarit…

plakát

Rafťáci (2006) 

Ve velmi obdobném duchu jako Snowbordáci, jen tentokrát na vodě. Jistou dobu ve svém životě jsem taky rád jezdil sjíždět řeky. Už jen pro tu prdel, chlast a samozřejmě ženské – jak jinak. Takže jsem se tak trošku dokázal vžít do role obou ústředních jelimanů. Samozřejmě ani zde nesmí chybět kupa trapných situací, nahoty a vulgarismů – bez toho by to snad ani nešlo. Otázkou však zůstává, kdybychom tyto prvky odstranili – tak co potom bude na tomto filmu ještě zajímavé…?

plakát

Snowboarďáci (2004) 

A tak to já tuhle komedii můžu. To že příběh je vcelku dementní a drží se hlavně osvědčené kostry – vulgarity – nahota – trapné situace – chlast – to mi zas tolik nevadilo. Langmajer a Tomicová bezchybní – člověk se díky nim i pořádně zasmál. Nadržení Kotek s Mádlem taky v rámci svých možností snesitelní, ale mnohdy taky dost otravní. Puberťáky ale podobná zábava baví. Já se na to stejně díval hlavně kvůli Lucii Vondráčkové a Barboře Seidlové, kterým to v té době neskutečně slušelo – scénku ze sauny beru jen jako bonus.

plakát

Mrazivá tajemství - Mrazivá tajemství o Mrazivých tajemstvích (2018) (epizoda) 

Pokud jde skutečně o zakončení třetí série a možná i celého seriálu, tak si tímto dílem chlapci rozhodně zvedli úroveň celé třetí řady, která byla nejslabší ze všech. Osobně mi je celkem jedno jestli si dělali prdel z Boha, kněží, pohádek, nebo naší historie atd., u některých dílů jsem se i zasmál, ale našla se tu spousta takových, které byli skutečně trapné, až to bolelo.

plakát

Leon (1994) 

Souhlasím s názory, že Luc Besson si napsal a posléze i sám natočil velmi kvalitní film, který stojí nejen na zajímavém příběhu, ale i charakteristice obou nejdůležitějších postav. Našlo by se tam sice několik malých otazníků, nebo spíš vykřičníků, ale jinak to byla slušná jízda. Kriminální drama s vynikajícími hereckými výkony - Jean Reno to je záruka kvality sama o sobě a velmi mě překvapila i v té době začínající Natalie Portman, ze které se postupem času vyklubala vskutku dobrá herečka. No dobrý start měla holka jedna.