SOLOM.

Od nepříliš úspěšného devátého dílu uběhlo docela dlouhých osm let, než si zase někdo vzpomněl, že by mohlo vzniknout další pokračování Pátku 13. Přece jenom to svého času byla celkem výdělečná podívaná, která si od roku 1980 získala řadu příznivců. Proč tedy neoprášit starého dobrého zabijáka a vydělat zas nějaký ten peníz. Smůlou však bylo, že v té době už celkem frčelo science fiction a tak samozřejmě nenapadlo scénáristu nic lepšího, než přesunout děj z již mnohokrát provařeného Crystal Lake rovnou do širého vesmíru. Nějak si ovšem tvůrci neuvědomili, že stará klasika měla mnohem lepší ohlasy, než kdejaký pokus o novinku – což se nevyplatilo ani pětce, ani osmičce a už vůbec ne devítce. Tu ostatně Jason X zcela ignoroval (stejně jako to udělali tvůrci devátého dílu s koncem osmičky). Na jednu stranu to bylo samozřejmě dobře, ale do prdele proč má pořád někdo potřebu prznit starou klasiku, místo aby si vymysleli něco svého. Ačkoliv tento film nepovažuji za úplně nejhorší díl celé série, tak jsem z něho zrovna moc nadšený nebyl. Nelíbila se mi změna prostředí, nelíbil se mi ani samotný příběh a už vůbec ne to, co z Jasona nakonec udělali. Jediné co zůstalo při starém, byla brutalita, slušný počet mrtvých a celkem pohledné herečky. To bylo taky to jediné, co jsem na tom vůbec dokázal ocenit. Lexa Doig – to je děvče přesně podle mého gusta. Líbila se mi účast Davida Cronenberga ze začátku filmu a je jen škoda, že si nevyměnil role s Jonathanem Pottsem – mohli jsme si jeho přítomnost užít daleko více. To Kane Hodder se zas konečně dosyta vyřádil a že mu to šlo docela parádně. Docela jsem mu i záviděl tu holografickou projekci z Crystal Lake a jeho „seznámení se“ s dvojicí polonahých turistek. Když on Jason je místo toho aby je pořádně „vyklepal“, oklepe o strom i se spacákem. Rád bych tomu dal alespoň průměrné hodnocení, ale nemůžu. Ublížil bych tím jeho průměrným předchůdcům (k těm nejlepším dílům se nepřiblížil ani okrajově), kteří se mi jako celek líbili o trošku víc. 40%

Do tohoto dílu jsem šel opravdu s velkými obavami. Už je to sice hodně dávno, co jsem ho viděl, ale právě devátý a desátý díl zapříčinili, že jsem se už potom v mládí a vlastně až dosud nikdy nesnažil obstarat si celou sérii (potažmo ty které jsem až do nedávna neviděl). Naštěstí jsem to teď vzal od prvního dílu a nelituji toho, protože většina dílů této série je vskutku dobrá a nadprůměrná záležitost. Pojďme ale k samotnému filmu. Začátek nebyl zrovna nejhorší, nabušený Jason snažící se sejmout polonahou ženu – vypadalo to na zažitou klasiku. Jenže po doslovné explozi jeho těla a následného převozu na pitevní stůl, začalo počáteční nadšení rychle opadat. Kane Hodder musel poníženě přijmout alespoň vedlejší roli ochranky, jinak by asi jeho výdělek moc velký nebyl. Jeho postava se totiž proměnila v jakéhosi ďábelského červa/parazita, který skákal z jednoho hostitele na druhého. Což samozřejmě skalní fandy Jasona muselo nasrat mírou vrchovatou… Bujná fantasie scénáristů však touto zásadní změnou neskončila. Ba právě naopak. My se dozvíme, že Jason má sestru, přestože od prvního dílu jsme žili v přesvědčení, že byl jedináček. Ona jeho matka Pamela taky tvrdila, že byl její jediné dítě. Takže si zřejmě „papá“ Voorhees následně odskočil vysemenit ještě někde jinde. Ono se taky není čemu divit, kdo by vydržel doma s takovou šílenou starou a zdeformovaným synáčkem. Tuhle nesrovnalost jsem tedy dokázal ještě překousnout, protože logické vysvětlení by se tu přece jenom dalo najít. Jenže já se těšil na další Jasonův masakr, ale musel jsem se spokojit jen s tím, že přeskakoval z jednoho těla do druhého a to mi moc pod fousy nešlo. Což o to, mrtvol tu bylo dost, některé smrti byly pěkně brutální (masakr ve stanu), nechybělo gore, nahota, pěkné holky – to všechno bylo OK, taky díky tomu nedám až tak nízké hodnocení, ale prostě zklamání je i tak velké. A nezachránila to ani scénka ze závěru, kdy se vynoří Freddyho rukavice a stáhne Jasonovu masku pod zem. Jo bylo to pěkné navnadění na budoucí střet těchto dvou kultovních postav, ale to už byla jen slabá náplast na pošramocenou duši nejednoho diváka a fandy této série. Takže tentokrát prostě nemůžu dát ani to průměrné hodnocení. 40%

S novým rokem přišel na svět i další přírůstek do rodiny série Pátku 13. Samozřejmě jak jinak opět pod taktovkou nového režiséra, který se zároveň postaral i o vlastní scénář. Šlo o jeho filmovou premiéru a tak se snažil Rob Hedden samozřejmě vytáhnout. Hodlal tuto sérii pořádně okořenit a změna prostředí tomu mohla výrazně prospět. Což samozřejmě nebyl vůbec špatný nápad, jen kdyby jeho realizace byla mnohem povedenější. Ukázalo se totiž, že pro mnohé diváky se z toho místo parádní podívané stal vůbec jeden z nejhorších dílů této série. S čímž tak docela nesouhlasím, ale tak každý má právo na svůj názor. Já si totiž osobně myslím, že osmička zas až tak zlá nebyla. Je ovšem pravdou, že je zde k vidění pohromadě tolik nesmyslů, až se mi místy protáčely panenky. Již úvodní Jasonovo „probuzení“ bylo hodně zvláštní, ale to jsem ještě netušil, že náš oblíbený zabiják byl po posledním souboji s Tinou zřejmě obdařen teleportací, kterou zde rád a dost často využíval během pronásledování svých obětí. Čímž samozřejmě hodně utrpěla důvěryhodnost některých situací a hlavně vám to za krátký čas začne lézt pěkně na nervy. V lese u kempu se to ještě dalo překousnout, ale když hodinu sledujete jeho procházení lodí (kde si toho dvoumetrového hovada nikdo téměř za celou dobu nevšimne) a pak následně jeho návštěvu Manhattanu – kde rovněž nikoho jeho přítomnost nezajímá (samozřejmě kromě jeho obětí a bandičky pankáčů, kterým zničí rádio), je to už dost na pováženou. Nicméně slova jako logika a reálnost – ty jsou pro celou sérii Pátku 13 naprosto bezpředmětná. Tady šlo stejně vždycky hlavně o co největší počet mrtvých, brutálnost jejich mordů, výkřiky hrůzy a bolesti, no a v tomto ohledu nezklamala ani osmička. Já si prostě nemůžu pomoct, ale i v tomto případě jsem byl prostě spokojený. Jason zabíjel vším, co mu přišlo pod ruky a občas použil třeba jen své pěsti (fight na střeše byl hodně dobrý, zvláště pak finální rána…). Co mě však sralo nejvíc, byla mladá podoba Jasona, která se ve filmu objevila hned několikrát. Zřejmě Rob Hedden nedával moc pozor, nebo ani neviděl první díly, když ani neví, jak Jason jako děcko vypadal. Osmička tak sice není žádná pecka, ale pořád je to pro mě ještě snesitelný průměr. Oproti tomu, co přišlo v následujících dílech. 50%

Pátek 13 potažmo samotný Jason byl svého času osvědčenou a docela populární „značkou“, která si našla spoustu fanoušků a obdivovatelů. S přibývajícími díly však bylo stále obtížnější uspokojit nároky diváků, čehož si byl moc dobře vědom i režisér Buechler. Jistá šablonovitost zápletky – to byl prvek, kterým se pyšnili skoro všechny díly, nepočítáme-li první dva – to by se dalo samozřejmě přežít i zde (stejně se na to každý díval hlavně kvůli masakru teenagerů, nahotě a kreativitě některých mordů + Jason samozřejmě), ale v tomto případě režisér dost narazil. A nebylo to jeho nemohoucností, jak by si mohli mnozí myslet, protože on se opravdu snažil, aby jeho dílo bylo co možná nejlepší, ale stopku mu vystavily nesmyslné požadavky „chlebodárců“ a hlavně musel kvůli cenzuře spoustu obsahu proti své vůli vystříhat a některé scény poupravit. To byl největší kámen úrazu, který mě na sedmičce dost znechutil. Nešlo si totiž nevšimnout, že mord scény ač vypadaly zprvu celkem slušně, měly myšlenku i brutálnost, tak otravný střih mě připravil o plnohodnotný prožitek a spoustu vražd vlastně ani neuvidíme do konce. Na tohle jsem opravdu u této série nebyl zvyklý a právě to se mi na Pátku 13 vždy líbilo nejvíc. Dokonce bych byl i ochoten překousnout, že Tommy Jarvis byl nahrazen Tinou s telekinetickými schopnostmi. Lar Park-Lincoln byla docela sympatická herečka a ani její postava mi nepřišla vyloženě špatná. Navíc by se tu dalo polemizovat i o slušně se rozjíždějící atmosféře (mrtvých tu bylo vážně dost), jenže jak už jsem poznamenal – střih – střih a zase střih z toho udělal doslova těžko stravitelnou patlaninu. Dojde dokonce i na nahotu, ale už mě v tomto momentě příliš nezajímala. Dále mě potěšil Kane Hodder, který se role Jasona zhostil opravdu slušně – místy naháněl strach a finální souboj s Tinou, která se jej pokoušela zastavit všemi možnými prostředky – ten byl rovněž docela zdařilou podívanou. Bohužel úplný konec a sejmutí Jasona – to už byla jiná káva. Bylo to na můj vkus dost trapné. Jo a jinak tolik opěvovaná scéna se spacákem, nebyla vůbec originální. O dost lepší jsem už viděl v „eko-hororu“ Prophecy (1979), ze kterého si jí tvůrci jistě vypůjčili. Takže zklamání bylo velké, ale za snahu dávám Buechlerovi alespoň průměrné ohodnocení. 50%

Po nepříliš působivé a hlavně dosti odlišné pětce přichází nejen další změna na režisérskému postu, ale i přístup ke dvěma nejhlavnějším postavám celé série – Jason – Tommy. Oba dva zde hrají mnohem důležitější roli, než tomu bylo právě u předchozího dílu a to se samozřejmě projevilo i na divácké přízni. Té se šestce dostalo vcelku v hojné míře, hlavně tedy v době svého vzniku. Mnozí ji v kvalitě i atmosféře přirovnávali k prvním dílům, s čímž musím souhlasit, no a někteří ji dokonce označují za nejlepší díl celé série – s tím už zas až tolik nesouhlasím. Nicméně i v tomto případě jsem se dočkal docela působivé podívané. Hnijící Jason vypadal super a byl opět ve skvělé formě. Ani po takové době nezapomněl na své zabijácké koutky a výkřiky bolesti a vůně krve z něj během několika minut udělaly opět tu mašinu na zabíjení, díky čemuž si jej tolik lidí oblíbilo. Kreativita ho neupustila ani tentokrát, no a přestože ze všeho nejraději zabijí mačetou, tak i tentokrát neopovrhl použít k mordování cokoliv, co bylo zrovna po ruce. Obětí tu bylo taky požehnaně, jen mi nešlo moc pod fousy, proč nechal bez povšimnutí tolik děcek. Mohla být ještě větší zábava. Samozřejmě nechybělo ani několik situací, které okořenil černý humor nebo prostě jen momenty, jímž se divák spíše zasmál, než aby ho nějak vystrašili. Viz scénka s dvojicí v karavanu, nebo zabití hrobníka. Samotná atmosféra ale tímto přístupem nikterak neutrpěla. V některých pasážích nechyběla špetka napětí a i některé vraždy byly docela kreativní a v té době ještě tolik okoukané. Nicméně tentokrát se jim opravdu povedl hlavně samotný závěr. Jason vs. vrtule – co víc si mohl divák přát. A tentokrát mi ani nechyběla absence nahoty. Což je možná škoda, protože Jennifer Cooke byla pěkná holka, ale tak dalo se to přežít i bez „koziček“. Šestku tak samozřejmě opět ocením lehce nadprůměrným hodnocením, protože já se u ní bavil od začátku až do konce. 70%

Bohužel tentokrát došlo mé nejhorší obavy. Pětka už prostě nedokázala navázat na kvalitu svých předchůdců, což se zřejmě projevilo nejen změnou režiséra, ale i postupnou vyčpělostí samotného příběhu. Nejde vyloženě o špatný film, jen je prostě jiný – a to dost. První zklamání přišlo ve chvíli, kdy jsem pochopil, že Corey Feldman se tu přišel ohřát jen na pár prvních minut a následně jej nahradí jeho „starší verze“ John Shepherd, který se před kamerou rovněž mockrát neobjevil a navíc za celý film ani moc nemluvil. To pro mě bylo mnohem větší zklamání, než zjištění, že vlastně i samotný Jason tady hraje druhé housle a vraždy má na svědomí někdo úplně jiný. Tento tvůrčí krok totiž nebyl zas až tolik bolestivý. Samozřejmě pokud nejste opravdu zarytým fandou kultovního zabijáka. Vražd je tu totiž i tak požehnaně – no vlastně víc než v kterémkoliv předchozím dílu. Což by za dané situace bylo samozřejmě super, jen kdyby se polovina z nich neodehrála mimo záběr kamery, nebo je nepřerušil střih. Navíc identita skutečného vraha a důvod proč tak činil je nám utajeno téměř až do samotného závěru. Což samozřejmě beru jako velké plus. Jenže ani atmosféra už nebyla tak povedená, jako tomu bylo minule a většina zdejších postav mi byla krajně nesympatická, nezajímavá, nudná. Snad je malý Reggie, Pam a drsná sousedka Ethel snesli přísnější měřítko. Jenže i tak jsem od té buranské dvojky čekal mnohem víc, než jsem nakonec dostal. Erotiku (nahotu) bych v tomto případě klidně vynechal, protože ženské tu moc krásy zrovna nepobraly a jediná pěkná Pam se tu proběhla stejně jen v mokré košili. Takže i po této stránce jsem se cítil ošizen. Nešlo si však nevšimnout, že v jedné z vedlejších rolí se objevila „herečka“ s velmi příhodným příjmením (Debi Sue Voorhees). Naštěstí tu však nechyběla brutalita, gore a spousta krve. To bylo Steinmannovo jediné obrovské štěstí, jinak by ho asi všichni věrní fanoušci rozsekali mačetou. Úplný závěr v nemocnici tu však byl zcela navíc a zbytečný. Raději bych to zakončil tím bojem ve stodole a finálním odhalením vrahovy totožnosti. To by byl konec jako lusk. S přivřením jednoho oka tomu dám čistý průměr. 50%

Nevěřil jsem, že mě to bude bavit i po čtvrté, ale jsem rád, že jsem se mýlil. I tento díl si totiž získal mé sympatie a to úplně stejné, jako předchozí tři díly. Moc nechápu tu kritiku, kterou jsem si o něm na netu přečetl – vždyť tohle byla velmi slušná krvavá podívaná a rozhodně nadprůměrný slasher. Co víc si může divák přát, než pořádnou kupu mrtvol, slušné triky a pěkně nasraného hlavního záporáka. Snad jen dobrou atmosféru a i té se nám tu dostalo. Takže z mé strany určitě spokojenost, o tom žádná… Máme tu další várku čerstvého masa, pěkné děvčata a samozřejmě nesmí chybět i nahota. Takže pánové si určitě přijdou na své. Holky byly atraktivní a většina se nestyděla ukázat své ženské přednosti – což samozřejmě do této série patří úplně stejně jako samotný Jason. A ten se opět činil, jen co je pravda. Nejprve si vychutnal nadrženého patologa i s rajcovní sestřičkou, no a následně vyslyšel „volání domova“. Ještě že to jezero pořád k sobě láká tolik nadržených teenagerů. Jason je však charakter každým coulem. Nejdřív je z dálky jen šmíruje, nechá je i zasouložit si a teprve potom jim dopřeje pěkně bolestivou smrt. Je to „formát“ to se pozná hned… Ačkoliv je tato mašina na zabíjení téměř k nezastavení, vždy se nakonec najde někdo, kdo mu takříkajíc natrhne kšandy. O to víc to pro něj muselo být tentokrát potupné, že to byl malý usmrkanec, jehož zálibou bylo až doteď dělání masek nejrůznějších monster a hororových příšer. Corey Feldman se konečně dostavil na scénu a Tommy Jarvis společně s Jasonem jsou největšími ikonami celé série. Takže jsem rád, že jsem ho konečně „poznal“ – dosud jsem měl tu čest jen v jeho herní (dospělé) podobě. Kromě něj se tu objevilo i několik dalších známějších tváří – samozřejmě hlavně „slizoun“ Crispin Glover – tady až moc velký slušnák. Co se hereckých výkonů týče, tak jsem si vážně nemohl stěžovat. Celkem slušný průměr předvedli téměř všichni zúčastnění – snad jen kromě těch dvojčat – ty ale zase předvedly jiné přednosti, takže se to nakonec vyrovnalo. Co se čtverky týče, i tentokrát jí prostě musím ohodnotit lehce nadprůměrně, protože já se prostě bavil. A to i díky návratu Toma Saviniho a jeho efektům. 70%

Miner moc nelenil a hned se pustil do dalšího dílu. Mnohdy právě tento krok nedopadne moc dobře, ale co se této série týče, ukázalo se, že se to vůbec nevadilo. Scénáristé se drželi osvědčeného příběhu, který se stejně točí hlavně okolo masakru lidí a tak bylo potřeba vymyslet jen několik nových způsobů, aby mordy vypadali ještě efektivněji než doposud a samozřejmě neopomenout na nějakou tu „novinku“, která by se nesmazatelně vryla do paměti diváků, no a alespoň trochu se jejich dílo odlišovalo od těch předchozích. My tak sice i tentokrát budeme sledovat masakrování teenagerů, ale táboroví vedoucí už nebyli v kurzu a tak bohatě postačili jen nadržené párečky a trojice motorkářů. Co však více stačí ke štěstí, zvláště u této série. Klasická rekapitulace předchozích událostí samozřejmě nesmí chybět ani zde, ale místo úvodního mordu přeživší hlavní hrdinky z předchozí části, si tentokrát vychutnáme zamordování buranského páru z obchodu u silnice vedoucí k nechvalně známému jezeru. Jason si potřeboval „schladit“ své raněné ego a hlavně si obstarat nové hadry. Svůj „pytel na hlavu“ odhodil, ale jen proto, aby dostal mnohem lepší věcičku na svůj hnusný ksicht. Tou je samozřejmě jeho legendární hokejová maska – což je samozřejmě onen kultovní prvek, díky kterému se trojka nesmazatelně vryla do paměti diváků. Než se k ní však dostal, musel nejprve rapidně snížit přeživších a jelikož je Jason kluk šikovný a hlavně bezcitný a po krvi lačnící parchant – netrvalo to ani moc dlouho, než se pustil znovu do práce, která mu jde nejlépe. Na tu správnou atmosféru si sice musíme chvíli počkat, ale finální výsledek stál za to. Některé mordy jsou správně brutální (nechtěl bych dostat harpunou do oka, nebo mačetou do rozkroku), 3D formát tomu jistě taky dopomohl mírou vrchovatou. Nechybí ani pohledné děvčata, trošku té nahoty a ušetřen nebude ani debílek Shelly (původní majitel hokejové masky). Já si prostě zatím nemůžu pomoct, ale tahle série je neskutečně vyrovnaná, hlavně co se kvality týče. Každý z prvních třech dílů má své kvality i zápory, ale pořád jde o lehce nadprůměrnou podívanou. 70%

Natěšen na druhý, že konečně uvidím Jasona v akci, jsem se pohodlně usadil i s nutným občerstvením a odbyl si svou premiéru. Začátek mě však příliš nepotěšil. Pominuli fakt, že jsme si přes pět minut připomínali, co že se událo u Crystal Lake v předchozím díle a poněkud zvláštní osud hlavní hrdinky Alice (docela by mě zajímalo, jak se tam Jason dostal, no asi si vzal stopa), tak jsem byl nakonec spokojen i s dvojkou. Nové maso na porážku vypadalo slušně (samozřejmě hlavně děvčata), bylo jich víc a hlavně mrtví následovali pěkně v řadě za sebou a divák má možnost vidět všechno v záběru kamer. Jen tak nějak pořád nechápu, ty výběry hereček do hlavních rolí. V obou dílech hrálo hned několik pohledných ženských a oni vždycky vybrali snad tu největší šeredku – njn pěkné musely ukázat nahá těla, nebo alespoň kalhotky a pak rychle chcípnout. Co se samotného Jasona týče, tak ten se s tím rozhodně nepáral tolik jako jeho matka. Nehodlal houkat zpoza stromu a počkat si až jeho oběť k němu přijde jako prase na porážku, ale pěkně si pro ně došel, zmasakroval a šel zas o dům dál. Ten pytel (nebo spíš povlečení na polštář) přes hlavu, byl taky super. Výrazně to přispělo k děsivosti jeho postavy – no rozhodně mnohem víc, než když měl odkrytý ten svůj hnusný ksicht. Atmosféra se však nesla skoro ve stejnému duchu jako jednička. Oba díly měli podobnou kostru příběhu, no a v obou to kupodivu fungovalo solidně. Nebylo to v tu dobu ještě tolik okoukané, jak už jsem řekl – vraždy byly nápadité / brutální, co víc si mohl divák přát. Snad jen lepší herecké výkony, protože někteří jedinci tu byli doslova na ránu a hlavně zdejší hrdinka Ginny. Ta mi k srdci vůbec nepřirostla. Navíc jsem z toho kousku i pochopil, odkud si toho vzali tvůrci stejnojmenné hry (která vyšla minulý rok) nejvíce. Zatím tato série na mě působí docela dobře, takže i tentokrát budu hodnotit lehce nadprůměrně. 70%

Dnes je příhodné datum / den, abych konečně začal plnit své resty a dlouhodobé sliby, že i já se konečně podívám na tuto dnes již kultovní sérii. Samozřejmě jsem musel začít prvním dílem, na který mám dost rozporuplné vzpomínky – potažmo na celou sérii. Dodnes si vzpomínám, jak všichni básnili o Pátku 13 a já už coby náctiletý jsem pořád neviděl ani jeden díl. V dětství mě totiž tato série tak nějak minula – já dával přednost Noční můře, Vetřelcům a zvířecím hororům typu Čelisti a Orca. Když to pak dávali v televizi, celý nadšený jsme tehdy s bratrancem usedli k TV, začali nahrávat na video. Během toho jsme si pořád říkali: kde je sakra ten opěvovaný Jason? Takže trošku přišlo dost velké zklamání a svým způsobem i zanevření. No a za nějaký čas se mi dostal do rukou 9 a 10 díl – no a co si budeme povídat, o moc lepší pocit (no spíš ještě horší) jsem nepocítil. Následoval Freddy vs Jason a já si mohl konečně vychutnat i legendárního killera od jezera Crystal Lake. Teď po letech jsem se tedy vrátil úplně na začátek a hodlám si jeho „story“ vychutnat pěkně postupně. No a v mnoha případech to bude má premiéra. Konečně jsem však mohl ocenit přínos Seana S. Cunninghama jak pro celý slasher (coby subžánr) tak i hororový žánr jako takový. Zrodila se legenda a ani mi moc nevadilo, že to vlastně bylo „bez Jasona“. Základy pro kvantum následovníků byly položeny a společně (a hlavně) s Halloweenem (který jsem mimochodem rovněž dodnes neviděl komplet – taky jen asi dva-tři díly) se stali ikonami a vzory pro několik následujících generací i hromadu dalších tvůrců. Ač má film potažmo celá zápletka několik docela viditelných nedostatků, v té době to musela být naprostá bomba. Ponuré prostředí s ještě děsivější minulostí, záhadný vrah, který nelítostně likviduje všechny živé – některé obzvláště brutálními způsoby, jiné klasicky mimo záběr kamery – což nám však nezabrání si následně vychutnat objevení mrtvol. K tomu tam pobíhají polonahé děvčata i chlapci – no prostě všechny potřebné ingredience k uspokojení diváka. Jasně, dá se tu narazit na dost chyb a nelogičností, ale jak jinak by vzniklo ono „klišé“, které následně všichni tak rádi okopírovali. Tady to máte přece v originálním provedení. Dodnes mi však vrtá hlavou, jak se kurňa vecpala pod tu postel Kevina Bacona. Já ale prostě nemůžu jinak, ale tohle je lehce nadprůměrná záležitost, která sice není dokonalá, ale sakra tohle je začátek „kultu“…70%