SOLOM.

Říkal jsem si, že když už je dneska ten štědrý den, tak si pustím něco „light“ a namátkou jsem šáhl po tomto anglicko-jugoslávském „bordelu“. Spíše než o horor se sice jedná thriller, ale pěkně krvavý. Zatuchlá a špinavá podoba nevěstince nabídla kvalitní prostředí a bezmocnost ve společnosti nářků a lidského ponižování vytvořila solidní atmosféru. Hyett se s tím nepáral a již od prvních minut nabídne divákovi přesně to, co od podobných filmů očekává (brutalitu). Romantika a něžnosti tu nemají šanci na úspěch, tady bude pořádně cákat krev. Nejprve sice jen z tváří spoutaných holek, ale následně i samotných vojáků. Angel není zas až takovým andílkem a pěkně těm hovadům natrhne prdel.

No nic dlouho jsem se rozdýchával, než jsem se přinutil pustit tuto do nebes vychvalovanou nejnovější „zombie pecku“ s Bradem Pittem v hlavní roli. Nemám tenhle žánr vůbec rád, ale zvědavost jak dopadl film s velkým rozpočtem, „megastar“ ve svém čele a vším tím humbukem kolem sebe, byla prostě nesnesitelná. No a k mému překvapení jsem vůbec nebyl zklamán, ba spíš mile překvapen. Nechci tu tvrdit, že by to byla obrovská bomba, ale po dlouhé době jsem vydržel tu porci zombie, aniž bych se nudil. A že tu těch nenažraných hovad bylo. Řeknu vám, byla to docela jízda a jediné co mě dost sralo, byly ty ultrarychlé mrtvoly a pasáž v Jeruzalémě. Tady si ten digitální několika metrový útok mohli odpustit. Jinak to ovšem nepostrádalo zajímavou atmosféru, akční tempo, napětí, dobré herecké výkony a nejen nohy, ale i zuby cvakali kurevsky rychle. Takže když jsou teda ty vánoce, tak i já budu nadělovat nadprůměrné hodnocení…65%

Já na rozdíl od ostatních nějak neholduju tvorbě režiséra Laugiera, kterou považuju za dost průměrnou. Ani jeden z jeho předešlých filmů (co se hororového žánru týče) mne nějak u srdce nechytl, takže jsem žádné zázraky nečekal ani tentokrát a jak se ve finále ukázalo, opět jsem se nemýlil. Je pravdou, že skutečně dokáže vytvořit místy velice zajímavou atmosféru a s přivřeným okem bych kývnul nad parafrází „napětí by se v některých scénách dalo krájet“, ale on prostě patří přesně mezi ty jedince (režiséry), kteří dobře rozjetý film nakonec pohnojí. I tady mi místy přišlo, jakoby nevěděl, co chtěl vlastně točit a stvoří podivnou směsici několika žánrů, která jak se ukáže při závěrečných titulcích, zas až tak poživatelná nebyla. Počáteční mysteriózní atmosféra byla vážně dobrá a já si ubíhající děj celkem užíval, ale jakmile se nám zcela odhalí pointa a děj přejde do jakéhosi odvaru krimi-dramatu, tak jsem si pořád v duchu říkal a kde je „kurva“ ten horor? Žel ani z hereckých výkonů jsem zrovna odvařený nebyl, takže Jessicu chválit nebudu. Raději měla zůstat tančit kolem tyče…40%

Příběh Michaela Vickermana vypadá sice na první pohled zajímavě, ale věřte, že jen na papíře. Peter Winther sice není žádný režisérský zelenáč, jenže na svém kontě měl jen několik televizních kousků a jeden seriál. Tenhle chlapík zřejmě neměl ani šajnu, jak se točí horor a podle toho to i vypadalo. Vybral si několik béčkových herců, kteří sice už nějaké ty zkušenosti měli, ale nikterak oslňující a šup šlo se natáčet do lesa k polorozpadlé barabizně. Až na úvodní scénu se téměř hodinu nic moc zajímavého nedělo a já začal málem usínat. Potom si konečně uvědomili, že točí hororový film (sledovat koupání a laškování nadržených teenagerů není moc velký odvaz to vám povídám) a trošku se přitvrdilo. Jo ten mlejnek na nožky byl docela povedený. Jinak ovšem digitální šmouha coby image čarodějnice vystraší asi opravdu jen hodně malé děti. Našlo by se tu i pár „lekacích“ momentů to bych zas kecal, že ne, ale všechno dobré v mých očích zabili ty laciné efekty a nelogické prvky (stačí si přečíst verbalův komentář …-má pravdu).

Ještě neposkvrněn romantickými srágorami typu Stmívání a spol. jsem šel do tohoto snímku s velkým „odporem“, protože romantiku v hororech vážně nevyhledávám a ještě k tomu jde o zombie komedii. Podle toho jsem k tomu i přistupoval a přestože nejde vyloženě o průser, tak jsem moc spokojený nebyl. Je mi jasné že zombiefilové, metrosexuálové, emo a pubertální děvčata budou u následujících 98. minut vlhnout a to nejen pláčem do kapesníku, ale po hororové stránce tu toho zas až tak moc vidět není. Pokud tedy nepočítám počáteční a finální bitku. Jinak se totiž celý příběh musíme věnovat rozvíjení „lovestory“ a od toho dávám ruce pryč (jako nedivím se, že Teresa Palmer dokáže zaujmout klacek mladého zombíka – je to kus…)…40%

Škoda že nikdy neuvidíme celou verzi filmu, protože mě osobně se celkem líbila i tato podoba. Je zde sice vidět, že všechno není dotažené do konce a místy jakoby tvůrci nevěděli, co chtěli točit (jenže to bylo dle mého názoru zapříčiněno onou osekaností), zda mysteriózní thriller, duchařinu či jakési „romantické“ drama se špatným koncem. Pointa je bohužel snadno předvídatelná, originalitu tu moc nehledejte, ale i tak jsem se u toho nenudil, protože atmosféra byla místy hodně slušná a i napětí by se tu našlo. Jen byla škoda, že Naomi nedostala více prostoru, ale milenecký pár, jenž se během natáčení vytvořil (Craig-Weisz) si nevedl vůbec špatně...

Přestože má režisérka Marina de Van na svém kontě již několik snímků a v hororových vodách není žádnou začátečnicí, tak mé pozornosti jaksi doteď unikala. Proto jsem byl hodně zvědavý na naši společnou „premiéru“ a nějak jsem nebral na zřetel varovné komentáře a „nadávky“ na tento film. Přiznám se, že až do poslední čtvrthodinky jsem je ani nechápal, ale potom se mi konečně rozsvítilo. Tohle je totiž další zdárný příklad, jak totálně zpackaný závěr může pokazit celkový dojem. Pravda, jakmile naskočily závěrečné titulky, nestačil jsem zírat a musel prostě říct „A tohle má být kurva jako co? To už jako skončilo?“ Přitom začátek mne příjemně navnadil, krvavé „polojatka“ mám rád a atmosféra měla taky celkem grády. Potom se sice napětí začalo vytrácet, protože hlavní hrdinka Missy Keating (jo je to dcera zpěváka Ronana Keatinga) byla pořád taková tichá, zamlklá, ale tak kdo by nebyl, když byla od mala týraná a zneužívaná (samozřejmě ve filmu). Pak se není čemu divit, že se jeden pěkně nasere a začne všechno lítat…

Po hororové stránce je to velmi chabé, ale fandové scifi-fantasy žánru by si snad mohli přijít na své. Atmosféra je tu místy opravdu na dobré úrovni a přestože nejsem zrovna velkým milovníkem podobně laděných filmů, tak zde lze nalézt i několik originálních prvků. První věcí co musím začínajícímu režisérovi vytknout je výběr hlavního „hrdiny“, který mi byl krajně nesympatický a zhruba od poloviny filmu jsem se těšil, že umře opravdu krutou smrtí, leč marně. Nápad s pícháním virů a kupováním „masa“ z buněk celebrit vypadal zprvu slibně (peníze bych do toho určitě nevrazil), jenže postupem času až na pár světlejších okamžiků, jsem se začal dost nudit, protože tempo nabylo opravdu hlemýždích rozměrů.50%

Tim Burton a jeho filmy – mám s nimi opravdu velké dilema. Viděl jsem jich dost, po určité stránce se mi opravdu líbili, ale stačilo mi je vidět jen jednou. Nejsou vyloženě špatné, ale na chuť jsem jim prostě nikdy nepřišel. I tady se scénář opírá o „velkou lásku“ a černý humor. To druhé mi vůbec nevadí, to má Solo rád – ale já prostě u Burtona postrádám pořádnou akčnost. Přitom začátek s dělníkama vypadal velice slibně. Potom ale jakoby se všichni zkouřili společně s těma hippies u ohníčku. Burton si dal docela práci s efekty jak je jeho zvykem, dokonce vsadil na známé tváře a Johnny Depp je pro podobné role jako stvořený, ale pořád jsem se nemohl zbavit dojmu, jako bych sledoval béčkový mix Střihorukého Edwarda a Smrt jí sluší. Navíc mě vyloženě nasral tím, že se tu Eva Green presentovala jako bloncka. Ale zas ta jejich „hellish prelude“ byla dobrá…(více na mém blogu)

Co všechno se dá vytvořit z „Homuhnusu“? Prej človíček, já bych to viděl na bandu animovaných blivajzů, kteří se začnou v tomto animovaném hororovém shortu požírat mezi sebou. Ještě že to netrvá moc dlouho.