Big Bear

Tenhle film má tak trochu smůlu, že přichází v téhle době. Tedy době, kdy je důležité kdekoliv a kdykoliv zdůrazňovat diverzitu a to, že i lidé jiné barvy pleti jsou stejní jako my.  No fíha aha ! Jsem si jist, že 99% lidí to ví, ba dokonce to věděla ještě před Floydem,  BLM a poklekáváním při těch nejneuvěřitelnějších událostech. Bohužel je kupa těch, co si myslí, že nás musí o tom neustále školit, přesvědčovat a nejlépe  podprahově při sledování filmů. Herci jiných barev pleti (často ač neumí hrát) jsou obsazováni na základě kvót do hlavních filmových rolí a člověk je už vídá v každém filmu tak často, že mu přijde naprosto normální, že Gaius Julis Caesar, Anna Boleynová nebo Shakespeare měli tmavou pleť a pocházeli nejspíše odněkud z kolébky lidstva Afriky. Své by o tom mohli vyprávět někteří naši režiséři pohádek s německými produkcemi, kdy jen složitě vysvětlují, že do staročeské vánoční pohádky Afroněmec jako pohádkový král, vodník, nebo hloupý Honza prostě nepatří. Ne vždy se to podaří a tak i v Jíškovi ve středověkých Čechách se musel objevit Kumán. Jak říkají mechanici - všechno co jde přes závit silou je špatně a dobře to pak nedopadne.  U filmů to cítím stejně.  Nedokážu posoudit nakolik se Devotion veze na téhle vlně antirasismu, která má dle mého názoru u většiny naší populace spíše negativní dopady. Leckomu komu to dříve bylo jedno, ale asi nejsem jediný komu to zvolna začíná lézt krkem a to dost. Faktem je, že o válce v Korei se toho moc netočí. Je to škoda, protože řada proruSSkých dementů obhajujících okupaci Ukrajiny často poukazuje oplátkou na války USA a na tomto výčtu většinou začíná Koreou (po hříchu tam ale nezmiňuje pomoc zlých USA Evropě v obou světových válkách). Jenže dezolát je většinou jednoduchá bytost a tak ví podle MASHE, že v Korei bojovaly USA se Šťabajznou a Hawkeyem . Neví, že to byly jednotky UN a USA jen jako členská zem mezi nimi, kdo pomáhaji jiho po napadení komunistickým severem. Takže drobná osvěta prostřednictvím válečných filmů z tohoto konfliktu by se jistě šikla. Devotion v podstatě tématicky a chronologicky navazuje na Letce z Tuskgeee a Lucasovy Red Tails. Jsou historici co tvrdí, že Druhá světová vlastně neskončila a zvolna se přelila do válek v rámci dekolonizací a přešla v Koreu. Je pravdou, že válečná a poválečná Amerika byla silně rasistická obzvláště na jihu. Jenže když armáda potřebovala vojáky to se pak na barvu kůže moc nehledí. Za války se Afroameričané hodili a mnoho z nich motivovaných rasismem bílých mnohdy předvádělo neskutečnou odvahu a hrdinství. Přesto po návratu z nich zase byli lidé druhé kategorie. Ač čato ověšeni medailemi do obchodů museli zadním vstupem a dopravních prostředcích sedět vzadu. Vraždy a lynče nevyjímaje.  U letců se v armádním velení čtyřicátých le věřilo, že černoši jsou spíše opice a nejsou schopni řídit tak složité stroje jako jsou letadla. Zpochybňovala se i jejich schopnost orientovat se ve volném prostoru. To se nebavíme o roce 1900, ale o válečné Americe pracující na štěpení uranu a první atomové bombě! Člověk dneška vážně nechápe to uvažování některých jedinců!  Mnou obdivovaní borci z peruti Red Tails tak všem armádním rasistům a nejen jim vytřeli zraky a s nimi mnohým osádkám bombardérů, kterým zachránili v bojích s Luftwaffe jejich kejháky při doprovodech. Přesto si museli lecos snést a lecos vytrpět. Části vypatlané bílé populace zkrátka rovnost mezi lidmi bohužel nevysvětlíte. Jesse L. Brown si zřejmě užil své a zcela jistě tím byl silně traumatizován. Otázkou je jak moc, protože pokud to bylo tak jak ve filmu, jako palubní lékař bych mu zakázal létat dokud by se nedal do kupy. Co udělá v letadle silně psychicky rozrušený jedinec víme třeba z Top Gunu :-). Ale teď vážně. Devotion je slušně natočeným filmem. Moc se tam tlačí na tu rasovou strunu a to tak moc, že to někoho možná otráví. Kdo zná kontext tak se nad tím přenese a užije si docela slušnou porci leteckého válečného filmu. A ty záběry na Bearcaty a hlavně na Korzíky byly super! Corsairy si své bojové jméno zasloužily v Pacifiku v bojích s Japonci. Nahradily coby palubní stíhačky dosluhující Wildcaty a Hellcaty. V rukou zkušených a dobře vycvičených amerických pilotů byl Vougt F4U Corsair mocným zabijákem na obloze s brutálním výkonem, silnou výzbrojí a skvělou manévrovatelností. V Koree sice ještě také třeba spolu s B29 nebo Mustangy bojovaly, ale to už začínala éra proudových strojů a na ty vrtule nestíhaly. Jestli bych ve filmu něco vytlk ze soubojů, pak nechápu ty bojové scény s palivovými nádržemi pod břichem. Jako fakt nechcete dosta zásah do nádrže plné leteckého paliva pod trupem svého letadla s proudícím vzduchem kolem. Ti co to s těžkými popáleninami náhodou přežili za druhé světové by o tom mohli vyprávět! Proto základem vždy bylo před bojem jako první odhodit nádrže i kdyby tam ještě byla šťáva. Nu a ten Mig15 měl zdá se nekonečno střeliva...  :-). Jinak to bylo naočeno zručně a ač se zápletka s přátelstvím a posledním soubojem zdá za vlasy přitažená, skutečně se tak stalo. Takže ač mi poprahové vsouvání informace, že kolem nás žijí i neběloši poslední dobou fakt vadí už i v té njeblbější reklamě v TV, tady to beru a dávám za 4 odpálené rakety.  Je to solidní pocta Jesse L. Brownovi, který si ji bezpochyby zaslouží. * * * *

Válečný kůň mi dlouho unikal, ale dneska se mi jej konečně podařilo osedlat a vidět. Ačkoliv je film přesně to co tu jiní popisují zhusta v komentářích - tedy: kýčovitý, přibarvený, aromatizovaný a  navíc pohádka pro dospělé co mají rádi zvířátka, přesto se mi moc líbil a dávám za plný počet. Jasně, ty zápletky během 1. Světové, masomlejnu na všechno a všechny asi ve skutečnosti nemohly takto probíhat s takovou četností náhod. Přesto si říkám, proč ne? Film byl napínavý, peklo války tu bylo znázorněno naprosto dokonale a ke konci přiznávám, ano trochu mi zaslzely oči . No co, trochu toho yperitu asi zahnal vítr skrze obrazovku přímo ke mně... Ten kdo má vřelý vztah ke zvířatům v tomto filmu asi najde to co jiní najít nemohou a snad proto má i tak nevyrovnané hodnocení. Já dobře vím, že zvířata mají duši a i když se k nim člověk většinou chovádost šíleně, z nějakého pro mne nepochopitelného důvodu mu zachovávají svoji oddanost a věrnost, což nutí k zamyšlení. Nádherný film, ať si jej kritizuje kdo chce jak chce. Dávám za 5 hvizdů, * * * * *

Nechápu. Proč? Pro koho? Pointa? Nebuďte zlí na homosexuály!? Mohou se vám hodit jejich rady ohledně zavádění předmětů do análního otvoru. Být homosexuál tak si pana režiséra za tohle pozitivní promo asi najdu.. Za tu rádoby osvětu ohledně rakoviny střev, která kosí Čechy hlava nehlava dávám za jeden anální kolík. Eh.. To je komentář... Když k tomuhle fakt nic lepšího napsat nešlo. Pardon.  *

Na to, že je to studiovka je to fajn. Těmi já pohrdal. Tady se ještě dost snažili například udělat les k paní Adamové dostatečně temným aby to jako v temném lese opravdu vypadalo. Naše herecká elita je zde ještě mladá, uvědomil jsem si, že jesem pana Moravce snad v pohádce hrát ještě neviděl. Zaujal i šermířský souboj pánů Přeučila  svobody, kdy kluci šli do toho opravdu svižně. No jo, tenkrát se i hraní v pohádce bralo vážně a to nemluvím o skvělé výslovnosti všech. Tahle pohádka je stejně stará jako já a zprvu jsem to ani netušil. Odhadoval jsem ji tak někam k roku 1982 - 84... Vypadá na svůj věk pořád docela slušně a stále nabízí docela pěknou porci kvalitní zábavy! Doufám, že to mám podobně :-). Dávám za 3  * * *

Tak jasně, nejsem cílovka. Tohle byla zase escort mission a sledování s omladinou. Komiks byl z toho cítit na sto honů, ale to už u filmů od DC prostě tak je. Opět jsem hned v úvodu s upokojením zarigistroval, že film je rasově vyvážený a je tomu tak dobře. Nikdo nebude muset nikde klekat. Nechápu účast P. Brosnana, musel se v tý sranda masce cítit asi fakt trapně. Irský gentleman by přeci jen mít nějakou thin red line přes kterou nepřekročí. No tady byl za ní celé stovky mil... Příběh naprosto jednoduchý až hloupý, zajímalo by mne jak by se takováhle věc točila v dobách kdy nebyly k dispozici digitální efekty. Bez nich by byl film o ničem. Těch je tam ale tolik, že osobám trpící epilepsií důrazně doporučuji zvážit sledování. Z těch všech blesků a výbuchů se dělaly mžitky před očima i mně a znovu opakuji, méně je někdy více. Dávám tedy za jeden blikající modrej šutr, kterej nalezl i létající Čestmír. *

,,Ubližování lidem ubližuje ostatním lidem" --- Čekal jsem víc. Herecké obsazení moc fajn a vlastně si už ani nevzpomínám kdy a v čem jsem naposledy viděl Pitta. A to už vůbec nemluvím o Sandře. Točeno je to v takovém mixlém stylu Ritchieho a Tarantina, ale jak píšu - jen ve stylu. Komediálnost filmu je na docela slušné úrovni. je tam toho spousta, ale mně se vždycky nevíce líbí když mezi brutální řežbou dvou zabijáků jdoucích si po krku jeden najednou řekne, hele a nechceš to probrat proč se máme zabít? :-). Knižní a nejspíše komixová předloha je z filmu cítit na sto honů. Akce ve vlaku mám rád. Je to stejné jako filmy na ponorkách. Omezený prostor kde se není moc kam shovat a kde když někomu rupnu v kouli se s ním tak jako tak na jednom z konců potkáte. U vlaků to musí být samozřejmě dálkové expresy co nestaví a co z nich nejde díky rychlosti vyskočit. Vzhledem k tomu, že se film odehrává na palubě jednoho z nejrychlejších vlaků světa zde byla podmínka splněna! .-). Divák chvilku tápe proč chce ten a ten zabít toho a toho a v půlce právě díky omezenému prostoru je v těch důvodech už docela slušný zmatek. Konec ale vše pěkně rozmotá. Závěr je vskutku masakr, ale smrdělo to moc digitálními efekty. Prostě ideální film pro 3D kino a 3D brýle. Nemáte-li nic lepšího na práci, sedněte na rychlovlak do Kjóta a nechte se unášet vysokou rychlostí s japonskou krajinou svištící za okny. Dozvíte se třeba proč švestka nechová zášť k hladovějícímu, ale k farmáři, který strom zasadil... Za mně slušný průměr, kterému něco málo chybělo. Dávám za 3 hadí uštknutí. * * *

Měl jsem chuť si dát něco retro socialistickýho a tenhle film jsem ještě neviděl. Že se mi toho socialistickýho dostane naloženo tolik, to jsem ani nečekal. Tohle je dost šílená komunistická rádoby komedie. Celej ten scénář byl fakt podivnej. Postavy se chovají úplně šíleně, naprostej bizár. Snad jediná věc, ze které na mně dýchlo to retro co jsem hledal, byl ten ochoz na letištní hale v Ruzyni (kde jsem jako dítě trávil hodně času) byly záběry na tehdejší Túčka a Iljušiny ČSA. Dávám jeden šunkovar. *

Po včera viděné dvojce a četbě komentářů k jedničce jsem se rozhodl, že seroš nezatratím a úvodní díl ještě vyzkouším. A možná můj přístup nebyl až tak marný. Jednička je totiž opravdu výrazně lepší než druhý díl. Zatímco jiní hodnotí dvojku jako kvalitativní pokles vysoko nasazené laťky jedničkou, já mohu konstatovat, že po dost otřesné dvojce jsem se u prvního dílu občas i pousmál. Ovšem aby to byla komedie u které se člověk bude válet smíchy, to se bohužel zřejmě nedočkáme. Mám takovou zkušenost, že kde chybí nápady a inteligentní humor, je to o prdění, krkání a hovnech. Částečně to může i fungovat, protože i jak teď sleduji co se děje kolem voleb, části našeho vystrašeného národa, že má v žilách 5G čipy a bude mobilizace včetně žen do 70 let to bohužel k pobavení stačí.  Mně ne. Dávám za dva klouzky. * *

Jedničku jsem neviděl. Měl jsem to v plánu, ale nějak jsem nestihl. Beru tedy v potaz, že jsem přišel pravděpodobně o klasické úvodní seznámení s hrdiny seriálu. V rámci všelikých upoutávek a rozhovorů jsem nebyl dojmu, že ČT natočila něco totálně nekorektního , utahujíc si sama ze sebe. Prušinovský měl být zárukou dobré zábavy a divák co viděl Okresní přebor, Čtvrtou hvězdu, Most nebo Monte Karlo o tom ani nepochyboval. Mno... Tak jsem dnes sedl k TV a po 15 minutách čehosi se musel zeptat své drahé polovičky zda v prvním dílu bylo něco k smíchu. Prý ano. V tomhle jsem tedy nic nenašel. Je to prostě konverzační cosi, kde se občas mluví sprostě na což upozorňují i piktogramy před zahájením pořadu. Docela by mne zajímalo, proč ti co téhle hrůze dávají za 4*. Boď pracují v ČT a chápou narážky smrtelníkovi unikající, nebo zřejmě nikdy neviděli komediální seriál u kterého se člověk musí smát nahlas. Asi ne. Já jo. Holt lépe už zdá se bylo... Jeden liščí ohon. *

Tvorbu Alice Nellis docela sleduji, ale krom Pustiny její filmy považuji sic za zajímavé, ale řadím je k průměru.  Přesto mám ty její příběhy prostých lidiček rád. Jsou ze života a hrdinové jejích filmů prožívají stejné osudy jako my. Vesnické komedie získaly od dob Troškových Sluncí a sena tak trochu pejorativní nádech. Zápletka je tam většinou jen o tom jak tam žijí buranští samorostové (často ještě mají nějaké nářečí). Ti si tam řeší své velké problémy typu čí pes mi zakousl slepici, kdo komu leze za manželkou, jak dopadne sranda mač v místní kopané, nebo jestli SDH má koupit novou rezervu pro červený rezavý trambus v garáži a kdo to zaplatí.  Do toho na ves na chalupu přijede většinou někdo z dalekého velkoměsta jemuž jsou tyto problémy k smíchu a místním je zase k smíchu on se svým notebookem, elektrokolem a cyklistickým funkčním prádelkem. Tento laciný koncept je hojně oblíben a hojně užíván a tak se česká vesnická komedie plácá v hnoji a leckdy také tak zavání. Jsem už tedy dost na tento druh satiry opatrný. Na stranu druhou vím, že Alice Nellis jde postavám víc na dřeň a nejde jí o prvoplánovitost.  Film se hned od začátku skvěle rozjede a první co vás hned napadne, že by jste tam také chtěli být. Exteriéry jsou nádherné, k tomu léto a super herecké obsazení. Paní Cónovou neznám, ale hrála super. Pan Kubačák měl neskutečně pohodovou roli a pozitivní energie z něj a těch jeho triček doslova prýštila. Kdo byl ale doslova boží byla Martha Issová. Tady zase prokázala, že hrát umí skvěle. :-). Ke konci filmu ve mne hrklo, ale pak jsem naopak musel ocenit tu určitou rafinovanost scénáře Alice Nellis. Tohle byl prostě takový Zaříkavač koní po česku. Film o zraněných lidských duších i duších našich zvířecích přátel. Zvířata mají duši a kdo kdy nějaké někdy měl, moc dobře ví co tím myslím. Je to i film o určitém návratu zpět k podstatě našeho žití a toho co je důležité. Jakoby si někteří citlivější režiséři to k stáru stále více uvědomovali a promítají to do svých filmů ať už jde Zdeňka Svěráka nebo Vorlovy Cesty z měst do lesa...  Tahle uhoněná doba konzumu, kdy okolní svět člověka neustále nutí doslova ubavit se k smrti což ho paradoxně vyčerpává k tomu přímo vybízí. Pak stačí často jen někde bez signálu a wifiny sedět hoďku v trávě na hrázi rybníka, koukat na vodu a cítit to vnitřní samo dobíjení tím klidem v náruči matky přírody. Svět z koňského sedla je opravdu krásný. V jednom momentu mi film i dojal. Vzpomněl jsem si na devadesátky a mé návštěvy přítele Freda ve vojenském prostoru v  Květušíně na Šumavě. Tam jsem se učil na koně nasedat :-), jezdit na něm, ba dokonce s ním podél tyček couvat do osmičky ! :-) Eh...  byly to nádherné časy do nichž mne tento milý a hřejivý film  v jeden moment přenesl. Když začalo ve filmu noční překvapení, malé holčičky sedící při promítání v první řadě začaly spontánně tleskat! :-). Je nějaký lepší důkaz toho, že film funguje? Já netleskal, ale v duchu jsem to vau si řekl také. Buko je krásný film a doporučuji jej vidět.  A tobě kamaráde Frede tam nahoru do nebe posílám srdečnou vzpomínku !  Dávám za  5 podkov! * * * * *