tomtomtoma

Western po česku, respektive československy. Příjemný snímek. Hory zalité sluncem jsou podmanivé. Obzvláště ze sedla běžícího koně. Fantazie je přínosná a zpříjemňuje život, který je hned ozářen romantikou a vůní dobrodružství. Je zde sice obsažen jistý výchovný prvek, ale v rozumné a neotravující formě. Mladý Tomáš Bouček (Rudolf Jelínek) je fantasta a milovník koní. Jeho touha po dobrodružství se naplní. Ochutná ji, vychutná a bohužel se ze svého snění vyléčí. Trenér koní Kosina (Eduard Dubský), bývalý nadějný žokej, je Tomášův velký vzor i zklamání. Ředitel hřebčína Křepelka (Radovan Lukavský) je otcovský a chápavý člověk. Z dalších rolí: morous a křikloun Mikota (Jiří Sovák), Tomášova láska a Mikotova dcerka Věra (Jana Kasanová), hostinský, bývalý cirkusák a vypočítavec Vaníček (Miloš Vavruška), důvěřivý účetní Šulc (Josef Beyvl), chytrý policejní poručík Hejzlar (Martin Růžek), místní donchuan Ríša (Miloš Nesvadba), a Tomášův sok v lásce Franta (Jan Přeučil). Příjemný filmeček s kriminální zápletkou, westernovou romantikou a stylovou hudbou.

Smrt v této zahradě je intelektuálně alegorický film ve formě dobrodružného žánru. Luis Buñuel nezapomíná na vlastní anarchistickou podstatu a vzpomínky, spojuje dohromady sociální tíži, politické vyhranění, náboženskou herezi, morálně kritický pohled na společnost, obrazovou symboliku a poetickou souhru surrealistických výjevů s pocity a tužbou. Smrt v této zahradě má různorodé společenské zastoupení a extrémní podmínky daného prostředí umožňují studii jednotlivých vztahů, vazeb a jejich vývoj i proměny. Boj o holé přežití se stává jedinečným očistným procesem a pádem znovuzrození, přesto úplného očištění dosáhnou pouze vyvolení. Smrt v této zahradě převrací hodnotový žebříček, je rozervána mezi chtíčem a vznešeností, rozdává prostor k úplnému niternému rozechvění a hledá svobodný prostor pro svou uvězněnou duši. Hlavním hrdinou zásadního dobrodružství lidského těla i duše je dobrodruh Shark (sympatický Georges Marchal), mladý a odvážný muž, zrazený a obviněný pro tělní pás, naditý menším bohatstvím. Cesta je pro něj jedinou možností ke svobodě a životu. Je nejvytrvalejší a nejodolnější při hledání cesty z očistce lidského provinění. Hlavní ženskou postavou je Djin (velmi zajímavá Simone Signoret), animírka městečka hledačů diamantů. Zisk je na prvním místě smyslu života, spolupráce s nenasytně úplatnou mocí není proti svatému přesvědčení. Vypuknutí ozbrojené vzpoury povážlivě zatřese získaným postavením a útěk se zdá být vhodnou příležitostí. Důležitou postavou je otec Lizardi (pozoruhodný Michel Piccoli), křesťanský misionář ve Francouzské Guyaně. Odmítá násilí, pečuje o smíření, domlouvá a přesvědčuje. Péče o život dbá na politické uspořádání společnosti, rozpory si nepřipouští. I duchovní činnost se musí extrémnímu prostředí přizpůsobit a trudnomyslnost se zahání pomocnou rukou. Výraznou postavou je Castin (zajímavý Charles Vanel), starý a zajištěný hledač diamantů. Linie čisté lásky k Djin a falešné obvinění urychlují jeho rozhodnutí k návratu do vlasti. Utrpení útěku zabodává červíčky do jeho šedé kůry mozkové, rozpad jistot je rozkladný a nezvratný. Posledním členem zásadní životní odyseje je María (příjemná Michèle Girardon), hluchoněmá Castinova dcera. Je skromná, vystrašená, bezelstná a odolně snáší všechny útrapy a pohromy agónie bloudění. Z dalších rolí: obratný pašerák, spolupracující s Djin i zástupci zkorumpované mocí, Chenko (Tito Junco), exemplárně popravený buřič a postřelený hledač diamantů Álvaro (Raúl Ramírez), Castinův kamarád, přirozená autorita a zainteresovaný mluvčí rozhořčených pátračů po diamantech Alberto (Luis Aceves Castañeda), vrcholek korupce a velitel místní vojenské posádky kapitán Ferrero (Jorge Martínez de Hoyos), jeho pravá ruka poručík Jiménez (Alberto Pedret), či místní hostinský (Francisco Reiguera). Smrt v této zahradě je studií přežití v nepřátelském přírodním prostředí a nebeský ráj se stává nesmiřitelným očistcem duše. Smrt v této zahradě je originální intelektuální alegorií, niterné pocity kreslí na podněty vlastní barvy a obrazové kompozice si vychutnávají své umělecké předsevzetí. Pozoruhodný myšlenkově filmový prožitek.

Trochu jinak pojatá gangsterka a díky tomu má pro mne své kouzlo. Tento film vidím především jako poctu přátelství, touhu po přežití a životě na určité úrovni, a to i za cenu překračování zákonů. Život má svá kouzla a lákadla, kterým rádi podléháme. Navíc formováni výchovou a nabytou zkušeností může přinášet i jiné cesty a nebezpečí. A přesto si i v takových podmínkách člověk dokáže uchovat poměrně vysoký morální kredit, čest a pojetí spravedlnosti. Poutavá je i vězeňská odbočka a poválečná možnost milosti při pomoci s odminováním zaminovaných oblastí. Roberto Borgo (zajímavý Jean-Paul Belmondo) je šarmantní muž, překračující hranice zákona s lehkou a elegantní samozřejmostí. Nebezpečí se staví čelem, ctí loajalitu a přátelství. Robertův nejlepší přítel Xavier Saratov (zajímavý Michel Constantin) je temperamentní muž, jehož smysl pro spravedlnost ho přivádí do nesnází. A může se spolehnout jen na jediného člověka. Z dalších rolí: Xavierova sestra a Robertova láska Georgia Saratov (elegantní Claudia Cardinale), nenahraditelný Robertův pomocník Mexičan Migli (Enrique Lucero), a další zástupci gangsterů jako Fanfan (Philippe Brizard), Elegán (Michel Peyrelon), či Jeannot Villanova (Aldo Bufi Landi). Přežití, svoboda, volnost ve stylu darebáka i laskavého granda.

Smuteční slavnost je jedním z nejpůsobivějších společensky kritických filmových dramat konce šedesátých let. Závažné je již samotné téma, naléhavost je zvýrazněna koncepcí syrových obrazů i všeobjímající stísněnou náladou. Detaily hereckého vypětí korunují důraz a opravdový duševní prožitek. Osobní nespravedlnosti v rámci jakéhokoli společenského, nebo politického uspořádání nejsou neznámým pojmem. Ale jen v extrémních polohách nabývají enormních rozměrů v kvantitativním počtu i prožitých hrůzách. Smuteční slavnost nehledá naději, rozhlíží se k pochopení, neidealizuje a všeobecný zármutek se prohlubuje. Hlavní postavou morálního neklidu je Matylda Chladilová (velmi dobrá Jaroslava Tichá), čerstvě ovdovělá vesnická žena. I přes příkoří minulosti necítí zášť, hledá známky zdravého rozumu, nachází strach i mlčení zasaženého a znovu rozjitřeného svědomí. Umanutou asertivitou se stává symbolem hrozby, úzkostná bázeň pohledů bedlivě střeží její kroky. Bolest utrpení je hmatatelná. Hlavní mužskou postavou je Alois Devera (vynikající Josef Somr), komunistický předseda místního MNV. Je nejviditelnějším představitelem útlaku. Ze své role a možné eskalace nespokojenosti se dostává do rozpolcenosti. Z ní nevede cesta do bezpečí, ale jen k další demonstraci moci a rozkladné paranoii úleku. Ústředním bodem je Jan Chladil (dobrý Ľudovít Króner s hlasem Jaroslava Moučky), Matyldin manžel. On je stínem špatného svědomí a spálí všechny, kdo se snažili zapomenout. Důležitou postavou je Tonka (velmi dobrá Jana Vychodilová), Aloisova manželka a bývalá skromná děvečka na Chladilově statku. V ní se kumuluje veškerý pocit vinny, třese se zimou u cesty a prosí o odpuštění. Zármutek je znásoben osobním traumatem a získává neomezenou moc. K výraznějším postavám patří Tončina matka Chrudimská (dobrá Ludmila Roubíková), zástupce nejpočetnější části populace, která se v supích hejnech slétá na zbytky lidské důstojnosti. I Tončin otec Chrudimský (pozoruhodný Jan Kühmund) je poslušným přisluhovačem bez náznaku morálního svědomí. Viditelný je také Januš (zajímavý Gustav Opočenský), tajemník MNV a nejmocnější muž oblasti. Svůj strach schovává v bezpečném úkrytu před davem veřejnosti. Jiný druh strachu předvádí vesnický farář (zajímavý Vladimír Huber), k smrti vyděšený z možných represí moci. Z dalších rolí zaujme Janušova shovívavá manželka Anna (Božena Böhmová), či ostražitý poslanec (Josef Bartůněk). Téma je závažné, byť je krutá hrozba moci možná méně společensky rozkladná, než všeobecná absence morálky. Úchvatné ve svém existencionalistickém provedení!

Viděno na festivalu Finále 2013. Autorka představila portrét pozoruhodného samorostlého člověka, který strávil 40 let v londýnském exilu a stále v něm setrvává. Všechna traumata rodinná, soukromá i společenská ho proměnila ve výrazného svéráze s nezaměnitelným přístupem k životu, na který svým způsobem rezignoval a vytvořil si velké opevnění kolem své vlastní říše. Je důvěřivý i paranoidní zároveň. Je laskavý i nesnášenlivý. Je energický i bez života. Paradoxy rámují jeho osobnost, jeho život i jeho okolí. Už od počátku filmu si režisérka, pod vlivem tohoto nekonformního života, bere roli spasitelky. Chce zachránit, podle své představy života, jeden zajímavý život. Tím dostává film nový rozměr a díky tomu přichází i neslavný konec Škoda té oboustranné umanutosti, škoda té ješitnosti. Inspirovalo mě to. I když, s odstupem času, nevím zda díky filmu, nebo díky osobě Jany Počtové.

Zajímavé téma, jeden z obyčejných lidských příběhů. Vyrovnávání se s minulostí a vlastní bolestí pomocí zatežení do podobné situace, zlomové, jen z jiného postavení. Alex Hughes (Alan Rickman), muž poznamenaný ztrátou a pocitem viny, se dílem osudu ocitá na kanadském venkově, aby prostřednictvím neštěstí zasáhl do života několika lidí a tím si dal šanci na usmíření se s vlastní minulostí. Podává pomocnou ruku Lindě Freeman (Sigourney Weaverar), autistce, která vášnivě prožívá pouze narušení svého pořádku. Maggie (půvabná Carrie-Anne Moss) se pak stává Alexovou regenerační klinikou, když mu nabídne svou hřejivou náruč a tělesné rozkoše. A Alexova duše se vyrovnává se vším tím správným směrem.

Sněhulák je poetizující rozverností Hermíny Týrlové. Uličnické hašteření a soupeření je tu zdrojem dobrodružství, přátelství, hrátek, fantazie a radostného veselí. A kamarád, zachránce života, si zaslouží přežití i přes oblevu. Vlněným vláknům vtiskl výtvarný styl párek věrných Hermíniných pomocníků Ludvík Kadleček a Václav Dobrovolný, hudební rytmus Zdeňka Lišky razí cestu ven směsi harmonie a rozervanosti. Sněhulák je rozkošnou vlněnou poezií z nepřeberného bohatství představ a kreativních schopností Hermíny Týrlové.

V dětském věku patřil film Sněženky a machři k mým oblíbeným. S odstupem mnoha let nedokáže na mne již zapůsobit se svojí původní silou. Vnímám mnohem více nedostatky, včetně neuspokojivě rozvinuté hlavní zápletky, která se rozpadá v hromadnou moralizační katarzi. Hlášky, kterými jsou diváci okouzleni, postrádají svou přirozenou eleganci. Konflikt mezi dospělými a dospívajícími je zúžen do prostoru světácké veselice a o psychologickém dopadu sváru na jednotlivce není radno hovořit. Humorný nadhled nedokáže plnohodnotně nahradit rozdrobené dramatické linky a zážitek zůstává nedostatečně naplněný. Není všechno špatné, jen se nepodařilo naplno využít veškerý nabízený potenciál. Upozorňuje se, poodhaluje se, ale neprožívá se a většina duševní očisty ve svém výsledku pouze bezradně přešlapuje na místě a apaticky umlká. Hlavní postavou příběhu je středoškolák Radek Převrátil (zajímavý Václav Kopta) s nejprůkaznějším ztracením výsledku konfliktu. Jeho citlivější vnímání světa se často ztrácí v póze a nenasytné dravosti masy. Druhým nejvýraznějším dospívajícím je Viki Cabadaj (Jan Antonín Duchoslav), který neústupností a divokostí přirozeně zaujímá vůdcovské místo skupiny studentů. Třetím do party středoškolských floutků je Karel Mácha (příjemný Michal Suchánek), přitahující nejkomičtější situace absurdity života. Hlavní mužskou postavou je profesor Karda (dobrý Radoslav Brzobohatý), nekompromisní vedoucí lyžařského středoškolského výcviku. Hlavní ženskou postavou je mladá učitelka Hanka (dobrá Veronika Freimanová), v idealistickém nadšení i s profesně osobním zklamáním. Hlavní dívčí postavou je Kardova dcera Marika (mlaďounká Eva Jeníčková s hlasem Ilony Svobodové) v centru zájmu díky své vizáži a bezprostřednosti. Poslední výraznější postavou je mladý lyžařský instruktor Vláďa Prťka (zajímavý Pavel Marek), hrdina každé dospívající dívky. Z dalších rolí: rezervovaná učitelka Boženka (Valentina Thielová), či povalečský topič Douda (Boris Halmi). Sněženky a machři dokáží pobavit, ale své ambice nebyl film schopen naplnit, byť svou všeobecnou oblíbeností dokáže ojedinělá divácká rozčarování potlačit.

Je to jeden z těch bizarnějších filmových kousků, kterému nechybí kouzlo a půvab. Bez předsudků se dívá na svět kolem sebe a nesnaží se vnucovat, vychovávat, či poučovat. Dívá se očima, které jsou zalité radostí ze života a nesmírnou touhou, která žene stále vpřed a na všem dokáže najít i pozitivní stránku. Irsko, to jsou i tři zápory v jedné větě. Irsko, to byla IRA a jejich nacionalistické nahlížení k anglické rozpínavosti. Irsko, to je těžkopádná a prudérní katolická církev. A nad vším ční město měst, které dokáže pohltit, brát, vydírat, ale i dávat. A to vše sledují pozorné oči s lehkým nadhledem veselých a švitořivých červenek. Svoboda, sex, transvestitismus, transsexualismus, hledání, ideologický boj krve, potírání, zloba, msta, netolerance, laskavost, těhotenství, útěky, nalézání. Toho všeho a ještě mnoha dalšího se dotýká, aby to nechával proplouvat zvolna mezi prsty, občas se něčeho lekne, sem tam něco vyzdvihne. A přesto stále opěvuje především tu rozmanitou krásu života, který může přinést i nevšední zážitky, pokud jsme jim otevřeni. Hlavním průvodcem je Patrick 'Kitten' Braden (skvělý Cillian Murphy, jako malý Conor McEvoy), který stále hledá. Sám sebe, svět kolem sebe, lásku, svou matku, bezpečí, život, aby nakonec našel otce. Jeho bezprostřednost vyráží dech, nebojí se provokovat i pomáhat. Z dalších rolí: katolický otec s nově naleznutou cestou Liam (dobrý Liam Neeson), Patrickova nejlepší kamarádka Charlie (zajímavá Ruth Negga, jako malá Bianca O'Connor), Patrickův kamarád s osvobozeneckou cestou Irwin (Laurence Kinlan, jako malý Emmet Lawlor McHugh), přísná pěstounka Ma Braden (Ruth McCabe), její ukřičená dcera Caroline (Charlene McKenna), přízračná žena Eily Bergin (elegantní Eva Birthistle), řídící katolické školy (sám autor knižní předlohy Pat McCabe), frontman kapely Mohawks se slabostí pro Patricka a boj Billy Hatchett (zajímavý Gavin Friday), vzteklý mužík z pohádky John Joe Kenny (Brendan Gleeson), hravý iluzionista Bertie (dobrý Stephen Rea), policejní vyšetřovatelé atentátu Wallis (Ian Hart) a Routledge (Steven Waddington), či malý zvídavý Patrick (Sid Young). Život může přinášet mnohá překvapení, strasti i příkoří. Ale kráčet přes něj se má s hlavou vztyčenou a s radostnou veselostí v srdci. Pak nám nabídne i velice nevšední až absurdní zážitky a tolik nám toho dá.

Příjemně lehká a trochu ztřeštěná komedie s jistou dávkou romantiky. Vtipně půvabný film o bezstarostné ženě Holly Golightly (elegantně svůdná Audrey Hepburn), která se s naprostou samozřejmostí nechává vydržovat muži, kteří se pak někdy marně dožadují své odměny v podobě sexuálního prožitku. Je také naivním spojovatelem v drsném obchodě s narkotiky. S muži umí manipulovat se vskutku velkým uměním, ale celkové zabezpečení pro budoucnost, v podobě sňatku s bohatým mužem, jí stále nevychází. A tak snad právě z toho důvodu bere zavděk rádoby spisovatelem Paulem Varjakem (George Peppard), který se sám nechává vydržovat a pouze zamilovanost k šarmantní Holly ho staví na vlastní nohy a do dalších pokusů o psaní. Z dalších postav: 2-E neboli paní Failenson (Patricia Neal), bohatá vydržovatelka Paula, doktor Golightly (Buddy Ebsen), starý a zřejmě i bývalý manžel Holly, který je stále okouzlen jejím přirozeným půvabem, filmový agent O.J. Berman (Martin Balsam), nasávající veškeré krásy života, mafiánský boss Sally Tomato (Alan Reed), zející zrovna ve vězení, Brazilec José da Silva Pereira (José Luis de Villalonga), dbající především na dobré jméno své rodiny, superkrysa Rusty Trawler (Stanley Adams), a pan Yunioshi (Mickey Rooney), toužící po svém klidu. Příjemná, vtipná a rozšafná zábava.