Smrt v této zahradě

Dobrodružné drama odehrávající se dílem v zapadlém peruánském městečku - někdo tu říká, že ve Francouzské Guyaně, kde se střetli hledači diamantů s vládním vojskem, a proto musela skupina pronásledovaných prchat po lodí Amazonkou a poté v hluboké džungli, aby byla zachráněna díky ztroskotanému letadlu... Poněkud netradiční dílo Luise Buňuela, známého spíše ze sociálních dramat, přesto velmi koukatelné. (16.02.2020)

Nějak vlastně nevím, co se tím filmem chtělo říct. Nefunguje ani jako dobrodružná historka, ani jako kritika jihoamerických režimů, ani jako nějaké podobenství o tom, že se můžete snažit žít tak nějak čestně, ale je to jedno, pokud jste křivě obviněni (postava hospodského, ale i kněze), ani jako absurdita (vojáci procházející zrovna kostelem během mše). Některé scény mi přijdou moc pomalé, jiné moc rychlé, navíc se film rozpadá na minimálně dvě části (ve městě a v dźungli). Což o to, krajina je pěkná, zato třeba Simone Signoret ošklivá až na půdu, to tam asi o ženské měli dost nouzi, vypadá jak na blond obarvená cigoška. Ve výsledku není film vlastně ani jedno z výše uvedeného, a Buňuela v tom vidět také nijak moc není. (10.07.2022)

Něco do sebe ten film má, osobně mě od Buñuela ale víc oslovuje jeho pozdní tvorba z 60. a 70. let. Postavy mi byly veskrze ukradené, společenský kontext, do něhož je to zasazeno, jsem v podstatě nepochopil (podobně jako samotný název filmu), a myšlenky mi u toho spíš utíkaly k úvahám typu, jestli to točili ve skutečné džungli nebo nějakém ateliéru. Potěšilo mě, že to ČT Art odvysílal v původním znění s titulky, ale kdybych si ten film nechal ujít, myslím, že bych o nic nepřišel - přijde mi hodně zaseklý v době svého vzniku. (22.02.2020)

Slavný režisér, tři výrazní francouzší herci, poměrně ojedinělá mezikontinentální koprodukce, krásné barvy, atraktivní exotické prostředí džungle, příběh s napínavou zápletkou... a přesto mne to nijak výrazně nenadchlo a marně si kladu otázku, zda chyba vězí na mé straně nebo částečně zlyhali i tvůrci. Někteří zde o Smrti v této zahradě píšou jako o dobrodružném filmu, já tam naopak spatřoval stopy po dobrodružství maximálně ve dvou, ve třech scénách a pak už jen v rovině prostředí. Pomalé tempo by mi nevadilo, kdyby měl film zajímavý scénář, což mu místy dle mého názoru dost scházelo. Ani během toho existenciálního vypjetí, kdy se ti lidé ocitli v nebezpečí života a hrozící smrti, to se mnou nijak zvlášť nemávalo. Spíše to byla pro mne příjemná podívaná trochu kolísavé kvality, než napínavý či tísnivý filmový zážitek, jaký by dle zápletky nejeden divák očekával. A pokud jde o Buñuela, asi přece jenom mám raději jeho neskorší zábavnější, nebo-li tragikomické filmy, než ta dramatická rozjímání nad vírou, pro která si zde hned po scéně nalezení vraku letadla v nouzi vyhrazuje plný prostor. I přes mírné zklámání z mé strany ale děkuju ČT Art za uvedení tohoto málo známého snímku. 60% (20.02.2020)

Režie Bunuel, dialogy Raymond Quenau, a výsledek je přesto katastrofa. Asi to měla být studie charakterů v extrémní situaci, ale výsledek je prázdný a plochý. Nejvíce se to projeví na upoceném závěru, který obsahuje dvě "deux ex machina" - první jim zachrání životy, ten druhý potrestá ty, co se morálně provinili, a nechá přežít jen ty morálně čisté. Asi si Bunuel ctěl vyzkoušet práci s barvou, protože jinak si nedovedu vysvětlit, proč se nechal zlákat k adaptaci hloupé knihy. (27.06.2011)