Ilhan

Konečně jeden z těch stařších Jackiho filmů, u kterého jsem se bavil od začátku do konce. Skvělá komická role Alana Tama a závěrečná superakční půlhodinka dělají z Božské relikvie jeden z mých nejoblíbenějších Jackieho filmů. 85 %

Marně vzpomínám proč jsem to chtěl vlastně vidět? Protože se jedná o téma, které mě absolutně nejen že nebaví, ale ani trochu nezajímá a rap je mi široce ukradený. Z toho všeho vyplývá, že jsem se u toho filmu opravdu moc bavit nemohl. Prostě příběhy, i kdyby podle skutečnosti, o tom, jak tlusný černoch přes svůj "talent" ke štěstí přišel, obtáh milion ženských a skončil tak, že to ani jinak dopadnout nemohlo, mě prostě neberou. 50 %

Mírné zklamání, přecijen po těch ohlasech jsem čekal trochu víc a Vezeň z Azkabanu zůstává pro mě nepřekonán, přesto po předchozím díle rozhodně krok zpátky k vysokému Potterovskému standardu a film, ke kterému se určitě budu rád vracet a který, věřím tomu,bude s dalšími shlédnutími i zrát a stane se pro mě stejně cenný jako zmiňovaný díl třetí, potenciál na to má.

Přestože jsem slyšel, že to je po všech stránkách jako Twilight, stejně jsem se na to podíval a musím říct, že jsem se znovu přesvědčil o tom, že vím, proč jsem se na ten Twilight ani nepodíval. Amanda jako jediná za něco stojí. Zbytek včetně vesmírných Shankse a Hogana nestojí za nic. A Gary Oldman opět předvedl, že v pokud nemusí, tak se v herectví opravdu taky nepředře. Jestli jsem u Conana psal o tom, že ho psal někdo bez talentu, tak tohle psal totální dement. Logiku tu nehledejte, nějakou známku konzistence postav už vůbec ne. Jinak tak nesympatický casting mužských rolí jsem už fakt dlouho neviděl, včetně hlavního frajírka, který očividně má šlapat Pattinsonovi, jenže ani tomu nesahá po kotníky a to už je co říct. Celkem slušný závěr a scéna "Babičko, proč máš tak velké oči?" to vytahuje z hranice odpadu na 40 %, ale víckrát už, prosím, ne.

Jelikož nejsem nijak odkojený původním Swarzeneggorovým Conanem a nijak zvlášť ani jeden z jeho Conanovských filmů nežeru, nepřistupoval jsem k tomuhle filmu s takovým despektem, i když jsem od něj, zvláště kvůli Nispelovi, nečekal. Zezačátku mi opravdu běhalo hlavou, že to nic moc nebude, když se to ale konečně rozjede, začne to být pořádně zajímavé. Scénář sice vypadá asi tak, že ho psal někdo, kdo sice svojí práci rozumí, ale talent ho minul na několik mílí. Kostra příběhu je sice slušná, některé části ale totálně na pěst. Nispelova režie mi nijak zvlášť nevadila. Jen ten scénář. Přesto je těch 50 % pro nového Conana zbytečně málo. Momoa je ten správný barbarský typ, rozhodně více než Schwarzenegger. Navíc jsem si chvíli na ten Momoův projev chvíli nemohl zvyknout, právě kvůli srovnávání s Arnoldem a pak jsem si uvědomil čím to je. Arnold odehrál oba filmy víceméně s jedním výrazem, zatímco Momoův Conan hraje přecijen více emocemi a sežerte si mě, ale Momoa má rozhodně větší herecký talent, než tehdy Arnold. Že to není hora svalů mi fakt nevadí, takhle je rozhodně přirozenější, než ta přehnaná Arnoldova hrana. A jakmile Momoa předveld ten svůj pověstný úder ve výskoku, tento Conan překonal toho původního, protože finále graduje výborně, se skvělou Batesovou hudbou a Rachel NIchols je neskutečně sexy stejně jako v G.I.Joe. Myslím, že 65 % tomu klidně patří.

Zklamání se nekoná, trailery mě nijak zvlášť nenadchli a po ne zcela kladných ohlasech moje očekávání nebylo nikterak vysoké, ale jsem spokojený. Líbí se mi, jak Abrams dokáže pracovat s méně neznámými herci, přičemž účast Kyle Chandlera mě velice potěšila a Elle Fanning už zcela dokázala, že Dakota se oproti ní může jít rovnou zahrabat. Tolik diskutovaný závěr mě nijak neiritoval, Abrams to napsal dobře a opět dokázal, že patří k nejnadanějším režisérům současnosti.

Kam až může někoho zavést šikana? Odpověď je nasnadě a film nám napovídá, že se nesmí na jakýkoliv čin dívat příliš jednostraně, protože každá akce má reakci a každé reakci přechází akce.

Nevím, už od začátku mi přišlo, že se v tom nehorázně ztrácím. Občas to přišlo, že ty scény na sebe příliš nenavazují a motivace postav je někde hodně daleko zašifrovaná na dvacet způsobů. Na čínský film je zde i celkem dost špatně a nepřehledně natočená akce, ale abych jen nekritizoval, tak má několik velmi silných momentů a nastoluje tu těžko odpověditelnou otázku: Je správné obětovat několik tisíc lidí pro záchranu statisíců? Pang se rozhodl, jak byste se rozhodli vy? 50 %

Jak Pianistu v klání o Oscara mohlo porazit Chicago, to fakt nechápu.

Poprvé mě Shyamalan trochu zklamal. Zatím jsem všechny jeho filmy žral a opájel se s tím zvláštním pocitem, který jen on u mě dokázal vyvolat. Možná proto, že jsem na to tentokrát poprvé čekal tak to nepřišlo, ale nemyslím si, že je to ono. První polovina se nese v zajímavém duchu a člověk netuší, co se z toho vyklube, bohužel pak se začnou dít tak prvoplánové věci, že by člověk nevěřil. Ten krásně rozběhlý film se poté Shymalan pokouší vyřešit a zakončit takovým podivným, nedůstojným a neinvenčním způsobem, že si člověk říká, jestli si nedělá srandu. Pak se začnou prohazovat role, aby to všechno nakonec vyšlo a ono... (co myslíte?). Ten konec prostě nic moc.