Kryšpín

Kdyby Philip Seymour Hoffman spolu s dalšími herci neměl role dostatečně nacvičené z divadelní hry Boba Glaudiniho, tak by to režijně dopadlo špatně. Philip do svého režijního debutu šel najisto a my můžeme sledovat jeho roli přerostlého batolete. Není schopen řešit několik jednoduchých úkolů městského života v dospělosti a jeho kamarád ho učí vše. Jak plavat, jak se oblékat a jak mluvit s Connie. Dívkou, se kterou ho jeho přátelé seznámili a je stejně neposkvrněná a "ujetá" jako on. "Jack se chystá vyplout" je skromné drama, které občas nedrží po hromadě a kde se improvizuje. Místy mi to připomínalo náladu z filmů Mikea Leigha. A takové filmy mám rád.

Tady někdo musel celý život věnovat westernovému žánru (zejména studii filmu Čínská čtvrť) a poté mu dát poctu ve filmu Rango. Do detailu propracovaná montáž, která ve své 2D verzi nakopává zadek 3Déčku. Gore Verbinski si díky Pirátům z Karibiku vypiloval vizuální styl, který mu poté do Ranga nacpal výtvarník Mark McCreery. Z Pirátů si vzal i hlavního herce Johnnyho Deppa, který svůj podivínský charakter drží rázně až do konce a nakonec Hans Zimmer dodává hudební složku ve stylu Ennio Morricone-spaghetti. Pro mě velké filmové překvapení roku.

Mnoho lidí přirovnávají film (procentuálně) s ostatními filmovými šlágry a tak si udělám vlastní mix. Vemte si klasiku Mars útočí, odeberte veškerý humor, přidejte hromadu odkazů na neohroženou americkou armádu a vražte tam podprahovou reklamu na rekrutování dětí. Výsledkem je Světová invaze.

Ukázka toho, jak mladí lidé jsou zblblí ze všech těch hororových klišé a automaticky v lese číhá nebezpečí. Není tomu tak, jak se na první pohled může zdát. Blbý a blbější se vmísili do všech hororových filmů, které známe a máme z toho parodii sršící vtip za vtipem, který ale bohužel stoupající minutáží klesá. To ale neubírá nic na skvělé atmosféře v kině.

JoshRadnorSiVytvořilVlastních500DníSeSummer,KteréOkořenilStylemWoodyhoAllena.MožnáNaTenRežijníDebutZapomenete, AleJakoIndieFilmMáNěcoDoSebe.

Cormac McCarthy by měl psát dialogy ve všech filmech. Ač se může zdát úkol sklíčující, když jde v podstatě o dvou chlápcích v jedné místnosti. Ale celé to drží pohromadě právě McCarthyho fantastický dialog. Tommy Lee Jones musel být jeho příběhy uchvácen a když si střihnul roli v adaptaci Tahle země není pro starý, tak se rozhodl o vlastní režii a dokonce sám sebe obsadit do jedné z rolí. Mohlo by se zdát, že minutáž je pro film příliš dlouhá a i s tím nejlepším dialogem může příběh rychle stagnovat. Ale Jones si pomohl s řadou triků, včetně vedlejších zvuků a několika fyzickými pohyby. Konverzace v Sunset Limited není jednoduchá záležitost tváří v tvář, ale půvabný balet plný nuancí a řečí těla. A v neposlední řadě je tu fakt, že ve filmu jsou dva výborní herci kde Samuel L. Jackson je opět na svém vrcholu. To co se nám film vlastně pokouší říct, však nemusí každému padnout do oka.

Upravená povídka podle sci-fi spisovatele Philipa K. Dicka se prezentuje jako thriller, ale ve skutečnosti je to překvapivě romantický film. A to je největší kámen úrazu. I přes veškeré to hvězdné obsazení a filmový štáb (Oscarový kameraman John Toll a hudební skladatel Thomas Newman) se jedná o průměrný film, který mě neuchvátí a zároveň neurazí. To, že polibek může ovlivnit běh našeho osudu a že si pravá láska najde vždy cestu k sobě, tu byla mnohokrát. A radši dám přednost klasickému fantasy příběhu s romantikou ve filmu Otázka života a smrti od režisérské dvojice Emeric Pressburger a Michael Powell než tomuhle pokusu o něco nového.

Film, kde se děti chovají jako dospělí a dospělí se chovají jako děti? Úplný opak všeho, co vidíme normálně v amerických filmech. Susanne Bier se svým dvorním scénáristou přinesli příběh, který je vrcholným dílem, co se týče herekcých výkonů a ohromující kamery. Hlavně kluci, zejména Chistian (William Jøhnk Nielsen) táhnou celý film a reagují mnohdy prudce a surově, že v nich vidíme mnohdy některé dospělé. Hlavním tématem je však "zmatek", který má každý z nás v hlavě a na něž se snažíme nějak reagovat. Každá akce má svou reakci a ta svůj důsledek. Bohužel film tráví mnoho času zkoumáním všech možností, a finále tak je trošku pedantské. Ale na druhou stranu důkladnost zkoumání postav a tématu je to, co shledají diváci u filmu vyjimečné.

You Don't Know Jack je vynikající studie charakteru a provokativní morální dilema. Kevorkian (Al Pacino), stojí na tenkém ledě a obhajuje svou pozici. To však film nedělá. Režisér Barry Levinson, to řeší politicky přes charaktery, přičemž každý život je kompletní a důležitý. Není to jen nějaký obyčejný údaj k diskusi. Ať už přijmáme nebo odsoudíme Kevorkianovo chování, je důležité vidět, jaký byl. Proces smrti je těžký sledovat, prohlašování je srdcervoucí. Nechceme na to myslet, ale musíme. Tvůrci filmu jsou jasně na doktorově straně. Ale film je vyvážen i náboženskými fanatiky a moralisty, kteří mají opačný názor, což brání v zobrazení Kevorkiana do obrazu hrdiny. Al Pacino hraje navenek velkou osobnost, ale s velmi citlivým vnitřním životem. Jen ten dabing mě přiváděl na pokraj smrti.

Je nespravedlivé odsuzovat tento film za to, že porazil ostatní zahraniční firmy na Oscarech. I já jsem byl naštván, když si sošku neodnesl film Valčík s Bašírem. Nyní mu napíšu omluvný komentář. Okuribito je tak neškodný film, že ho nemůžete nenávidět. Je plný dojemných chvil, postavených na detailech a několika zajímavě výstředních vedlejších postav. Příběh je složen ze základů Aristotelovy poetiky a tak se u něj projevuje snadná předvídatelnost. Ale to nebrání tomu, aby se vás dotkl.