Jirka_Šč

Velmi jsem se těšil na druhou sérii, nakonec cítím zklamání. Nebudu ani spolerovat, když řeknu, že se vyměnila hlavní ženská hrdinka. Ne proto, že by předešlá dostala ze seriálu vyhazov, evidentně to bylo ve scénáři a vzhledem k tomu, že se jedná o příběh, kde duše mohou obsadit nová těla, má to i logiku (evidentně i proto se druhá série vysílala 4 měsíce po první, přestože se jedná jen o 10 epizod). Jenže i když to má logiku a novou ženskou hrdinku jsme v první sérii viděli, nesedí to. Což je paradox, protože jsem si v první sérii na hlavní hrdinku dost dlouho zvykal a přál si, aby v její roli pokračovalo předešlé tělo, nakonec jsem si však zamiloval její charakter a nyní mi schází. Darmo, že vše okolo bylo dál fajn a smysluplné - nová hlavní hrdinka byla sice krásnější, ale ne tak dobrá. Až do konce mě to nepřešlo :(.

Velmi váhám, jak Princeznu zakletou v čase ohodnotit. Na jednu stranu na můj vkus až příliš současné, s občas nedotaženým scénářem a viditelným dabingem, na druhou stranu svěží, solidně udělané a od jiných pohádek odlišné (a ano, dělali to se srdcem). Nápad časové smyčky je sice nepůvodní, mě se však zřejmě ještě dlouho neokouká. Příjemně cynická a chladná princezna, zajímavá alchynistka, trochu dřevěný, přestože pochopitelný princ. Možná se v budoucnu podívám ještě jednou a jsem zvědavý na dvojku.

Od filmu jsem očekával spíš méně. Jákla jako režiséra neznám. Velmi však oceňuji snahu vytvořit i v zahraničí koukatelný snímek, označený Made in Czech Republic (což naši tvůrci povětšině neumí). Protože film dosahuje na zahraničních streamovacích platformách dobré výsledky, toto se daří a čtvrtá hvězdička pak je za úspěšnou propagaci osobnosti české historie. ■ K filmu: Děj sáhl do období, ve kterém se o Janu Žižkovi skoro nic neví, proto mohli tvůrci popustit uzdu své fantazie a na pozadí historie vytvořit příběh, který když nic jiné, působí realisticky. Ano, existují mnohem výraznější historické trháky a jáklova vize roku 1402 se spíš zařadí mezi "menší" filmy, to však nevadí. Pravděpodobně budu chtít, aby to viděl i zbytek rodiny. Za mě 71 %.

Knihy neznám a netušil jsem co se bude dít (a nečetl obsah série na ČSFD), takže ve mě třetí série His Dark Materials zapůsobila velmi silně. Pozoruhodně temné uzavření celé ságy, které ve mě zarezonovalo víc, než obě předešlé série. Mám chuť si pustit celý seriál ještě jednou.

Připadne mi, jako kdyby byli tvůrci po natočení 11 dílů nuceni drasticky uzavřít seriál jednou epizodou a hledali dějové kotrmelce, které to umožní. Navíc na mě poslední čtvrthodina působí ve více věcech nelogicky, což je škoda, protože až do té doby drželi Revenge of Others moji pozornost.

"Kdy přišla chvíle, ve které jsem to prohrál?" ■ Nikdy jsem okolo dívek dlouho nepřešlapoval a když přeskočila jiskra, jednal jsem rychle, proto s hlavním hrdinou tohoto filmu ne zcela spolucítím (na druhou stranu, udělal jsem spoustu jiných chyb, takže mu nemám co vyčítat). ■ Close to Love je malý, nenápadný, ale příjemně udělaný film, ve kterém se hned v úvodu dozvíme, že dlouholetý přátelský vztah do manželství nedospěje. Sledujeme dvojici, která se miluje, ale vždy se stane něco, co jí zabrání pokročit dál ke skutečné lásce. Citlivě natočený slice of life, ve kterém se mi líbila kamera a občasné záběry z dálky vyzněly sympaticky intimně.

Recenzi jsem napsal na blogu. Zde dávám úvahu, SPOILERY: Jak vlastně vznikla Kiri? Nediskutabilně je dcerou neaktivovaného avatara Grace Augustinové, ale kdo je otec? Nabízí se možnost, že byl otcem avatar doktora Norma Spellmana a ve filmu je na to udělán vtip. Zřemě to tak ale nebude. Pak připadá možnost, že se na jejím splození podílela samotná Eywa, o která Augustinová, než zemře, řekne: "Jsem s ní - ona je živá!" Tomu by odpovídalo, že má Kiri schopnosti, které jiní Na’vi nemají - dokáže ovládat živé organizmy, podobně, jako to předvedla Eywa na konci prvního filmu, když se zvířata vrhla na nebeské lidi (a ikrana ovládla ve velmi mladém věku tak, že ho prostě požádala). Odhaduji, že Kiri bude v budoucnu velmi důležitá.

Nebyl jsem na to úplně připravený, táhl se mi čas, přesto se mi však Nejhorší člověk na světě velmi líbil. Doporučuji všem, kdo nevědí, co se životem! Skandinávský (norský) existencionální příběh mladé Julie, která u ničeho dlouho nevydrží a skáče od jedné věci ke druhé, velmi vypovídá o lidských vztazích a nastavuje zrcadlo současné společnosti a nám samým (na jednu stranu jsem si říkal, že mám štěstí, že jsem zažil ještě socializmus, můj život není snadný a úspěchem je, když člověk uživí sebe a svoji rodinu, na druhou jsem v některých situacích poznával, co jsem sám zažil). Doopravdy velmi kvalitní filmařina! Kompaktní, výborně zrežírovaná, výborně zahraná a současně nebojácně experimentující a odvážná. Trailer.

Knihu jsem neznal, film jsem registroval, ale vidět neplánoval, nicméně pak Vitalia Bella napsala, že se jedná pravděpodobně o nejsilnější filmový milostný příběh roku a to podnítilo moji zvědavost. ■ Takže: Film není v mých očích primárně romantický nebo erotický, nýbrž primárně intimní. Hlavní hrdinku sleduje kamera doopravdy zblízka, vnímáme její pocity a prožitky. Podobné je to často v asijské kinematografii ve které není sex zobrazován explicitně jako u nás, přesto však dovede šokovat svojí intimností a přímostí - Milenec lady Chatterleyové není až tak šokující jako asijská kinematografie, přesto je však jiný, než na co jsme zvyklí a upřímně - připadlo mi, že to k filmu naprosto patří. Současně je vše snímáno velmi krásnou kamerou, která tvoří obrazy s nekontrastními barvami, často v pozadí zamlžené nebo rozptýlené prachem či protisvětlem. Tato rozostřenost pozadí je velmi častá a docela se těším, až si film pustím znova, bez titulků a budu sledovat jen barvy - působí to trochu, jako sto let staré barevné fotografie. V některých scénách zhruba v polovině filmu jsem navíc ve sluchátkách registroval nezřetelné dunění, které znělo jako vzdálená dělostřelba - nenápadný prvek, který logicky není součástí děje, ale má zřejmě podprahově budovat atmosféru. Zajímavé. ■ K ději: Obraz do 100 let starého světa. Někteří s odpuštěním idioti, kteří zde dali méně než 3 hvězdičky, kritizují v komentáři vzhled hlavní hrdinky. Že se jim nelíbila. Hloupost. Lady Chatterlyová má být anglická lady víc, než krásná žena na první pohled. Ano, ani mě nezaujala na první pohled jako žena - o tom však filmařina často je. Pokud sledujeme hlavní hrdinku, která se nám v prvních desítkách minut fyzicky nelíbí, ale přesto s ní vnímáme její pocity a touhy a na konci filmu jí fandíme a považujeme za atraktivní - není to důkaz síly dobrého filmu? ■ Pocity: Původní kniha byla velmi odvážný počin, který šokoval ve své době sexem a slovy k sexu náležícími. Dnes už tolik nešokuje, nicméně stále je překvapivá a silná v zobrazení ženské touhy a ženských potřeb. Milenec Lady Chatterlyové ukazuje hrdinku, která dokáže být moderní i dnes. Za což mu patří velký respekt!

Film o mužské vášni. Viděl jsem ho poprvé možná před třiceti lety a dodnes si při novém vidění vybavil mnohé scény. Souboj, ve kterém není podstatné, kdo je běloch a kdo indián a ve kterém vlastně není definovaný kladný hrdina. Oba hlavní charaktery jsou něčím zajímavé, pochopitelné a v určitých chvílích i obdivuhodné. Muži, kteří nad zlatem, majetkem a ženami upřednostní koně. ■ S odstupem mi vrtá hlavou, kde se čistokrevný arabský kůň vzal na americkomexické prérii.