Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Krimi

Recenze (3 528)

plakát

Asterix a Obelix: Mise Kleopatra (2002) 

Langusta obecná patří k nejmohutnějším korýšům. Dospělý jedinec může mít hmotnost až 8 kg. Tak vysoké hodnocení je hlavně za langusty a pár (doslova) dalších povedených vtípků. Druhá polovina je docela dobrá, protože je až tak ujetá, že... No, prostě langusty. Zato úvodní polovina je trapná nuda k uzoufání.

plakát

24 hodin (2001) (seriál) 

Osm perných dnů (tj. osm sezón v průběhu devíti let) Jacka Bauera v rozmezí bezmála patnácti "seriálových" let. "24" má nespočet chyb (nevyrovnanost jednotlivých dílů jak kvalitou tak scénářem, někdy zbytečná natahovanost), ale v rámci žánru konspiračně-politických akčních seriálů nemá konkurenci. Ano, je to ve své podstatě čisté béčko, ale po většinu sérií sakra kvalitní béčko, kterému během nejvydařenějších sezón většina regulérních akčňáků nemá šanci konkurovat. Výhodou je, že tvůrci neustále posouvají limity toho kam až lze v rámci nekabelové TV produkce zajít. Postavy jako takové nejsou sice nikterak extra zajímavé (až na Jacka samozřejmě), ale hlavně díky hercům většinou zaujmou. V zásadě největší chybou je, že každý díl je koncipován na třetiny. Bauer v terénu, politické čachry a dění v centrále CTU. A ta v CTU začne brzy nudit (později až aktivně štvát; dialogy v této části jsou skutečným "požitkem"), politické anabáze jsou někdy zajímavé (první série) a někdy ne (pozdější série) a tak jen ta Jackova linie si udrží kvalitu napříč všemi dny; ať již je zrovna over-the-top či ne. Rozhodně se tedy nejedná o nejlepší seriál všech dob, ale o nadprůměrné dílo, které i během pozdějších sezón stále nějaký ten potenciál skýtá. 1. den 4/5: Oproti zbytku Bauerových dnů je tento hodně "syrový" a neotesaný. Nejde v něm o nic velkého a drží se v osobní rovině. Na rozdíl od pozdějších sérií stojí a padá se závěrečnými epizodami, bez nich zůstává pouze solidní, místy až moc klišovitou záležitostí. Osobně jsem tuto sérii docenil až časem. 2. den 5/5: Kvalitou, tempem i dějem nejvyrovnanější série, která skvěle funguje jako celek kde žádná epizoda nevyčnívá ani nezapadá. První ze dnů kde se již začíná projevovat temná stránka Jacka a hlavně tvůrci tentokrát nestaví děj na závěrečné pointě, ale tvoří v rámci děje vždy "podzápletky" na 3-4 epizody. Škoda jen otravné linie s Kim a nudné dvojice úvodních epizod. 3. den 4/5: Škoda, že tato série nemá o pár dílů méně. Nenajde se zde sice slabá epizoda, ale hlavně kolem poloviny by se dalo hodně stříhat. Rozhodně stále nadstandardně kvalitní, s nejedním památným momentem (způsob jakým zemře jedna z hlavních postav). 4. den 4/5: Ve své podstatě restart bez většiny původního osazenstva a celkově tak trochu jinak pojatá sezóna; tentokrát známe hlavního protivníka od počátku, celý den je pojat jako jeden dlouhý řetězec akčních epizod bez výraznějších dějových zvratů. Rozhodně výborné a naštěstí než to začne být kolovrátkové, tak tvůrci v závěrečné třetině rozjedou jednu dějovou linku, která vyústí ve skvěle uzavřené finále, které mohlo celou "24" stylově uzavřít. 5. den 3/5: Famózní a odvážný úvod sezóny, spousta skvěle zpracovaných témat, nápadů i zvratů. Nejedna epizoda, která se vryje do paměti. Přes všechny klady však tato série funguje pouze v jednotlivostech nikoli jako jednotný celek. 6. den 2/5: I tato série trpí stejnými neduhy jako ta minulá. V jednotlivých fragmentech mnohdy skvělá, ale nedrží to moc pohromadě. Přesto se rozjíždí zajímavě. Speciálně posledních cca deset minut čtvrté epizody je asi to nejlepší co doposavad "24" nabídla. Ovšem vykrádání sebe sama je zde patrné až příliš. Vlastně to už tu a tam pěkně štve. Nebýt vynikajícího začátku a ucházejícího konce, tak jdu s hodnocením podstatně níže. Na vině je i to, že tvůrci zkoušejí zda by to fungovalo i bez Jacka a tak celá střední pasáž je skoro bez něj. Což je sebevražedná chyba, protože jediný důvod proč se to ještě nerozpadlo, je právě jen a pouze Bauer… Před dovršením "týdne v práci" si Jack ještě stihl odskočit do Afriky na jeden (ne tak úplně) celovečerák 24: Redemption 3/5. 7. den 1/5: První díl je parodie sebe sama a čistý odpad, ovšem pak se Jackova linie rychle zmátoří a zatím vypadá na jednu z nejlepších za poslední sezóny. Problém je, že ta prezidentská linka v odpadu zatím vytrvale setrvává. Ovšem v půlce série a tom WTF útoku na White house a toho co následuje už je odpad všechno. Pro zachování kladných vzpomínek na tu pravou čtyřiadvacítku raději přestávám sledovat. Damn it! 8. den 4/5: Nevydržel jsem a do poslední série se přeci jen pustil. Zvěsti o návratu kvality nelžou, osmý den je skutečně návrat ke kořenům. Možná až moc velký, jelikož všechny linky a napínavé momenty jsou pouhé recyklace nejlepších momentů minulých zdařilých sérií (převážně dvojky a čtyřky). Jenže funguje to, příjemně to plyne, ničím to nijak extra nezaujme a je to solidní průměr. Jenže pak to přijde, po cca dvou třetinách se vše vyřeší, hrozba je zažehnána a začne samostatný nový děj. Děj, ze kterého je jasné, že v šupíku byl dlouho a jen se čekalo až přijde pokyn pro jeho využití. Žádné hrozby, žádní teroristé, peripetie ze CTU upozaděny, jen návrat do osobní roviny ve stylu závěru prvního dne. Strhující, skvěle vymyšlené a i emočně plně funkční. Tedy ingredience, které ve 24 nebyly léta přítomny. Ano, jde o konec jak se patří. Konec, který dává zapomenout na předchozí sračkoidní série i na to, že měl přijít o nějaký ten pátek dříve a jediné co zamrzí je ponechání pootevřených vrátek (spíše vrat). Definitivní tečku to chtělo... No, však vy víte jakou.

plakát

Červený drak (2002) 

Jedna kniha, dvě takřka shodné adaptace i stopáže a přesto tolik rozdílné zážitky. Mannova verze má na své straně Williama Petersena, Joan Allen a mnohem (ale mnohem) lépe zvládnutou scénu s tygrem. "Klasický Mann" je z toho ovšem cítit snad jen ve scénách mlčenlivých pohledů na deštivé noční město a v momentech kdy dění podbarvují padnoucí písničkové songy. Celé to brzdí zbytečná utahanost se spoustou scén, které měly skončit na podlaze střižny a nulové napětí. Ratnerova verze má zase hollywoodské parametry. Takže o něco (ne o moc) lepší tempo, pohlednou výpravu, jakés takés náznaky napětí, úvodní scénu a výborné obsazení naprosto všech rolí krom těch zmiňovaných výše. Oba počiny to tedy dotáhly do ranku "dobrý film", ale ani o píď dál. PS: Komentář je zkopírovaný záměrně.

plakát

Dnes neumírej (2002) 

Neskutečně přepálené CGI béčko z guilty pleasure ranku. Což sice není úplně na škodu samo o sobě, ale k bondovkám to krutě nesedne.

plakát

Cliffhanger (1993) 

Nááádherné ticho hôr... Které naruší až řádění hrdinného horolezce v Stalloneho nezaměnitelném nehereckém podání. Nezastírám, že jde svým způsobem o guilty pleasure záležitost, ale i tak kvality Cliffhangerovi nelze odepírat.

plakát

Návrat k vítězství (1981) 

Nic zvláštního, ale oproti většině filmů s podobným tématem koukatelné. Stallone je sice strašný, ale jelikož hraje američana co fotbal nikdy nehrál, tak je to možná jeho životní herecký výkon, protože mu jeho brankáře opravdu neuvěříte ani na jedinou vteřinu.

plakát

Pán prstenů: Dvě věže (2002) 

Po několika projekcích kinoverze jsem byl přesvědčen, že po excelentním Společenstvu míří filmová sága Pána Prstenů do kytek dříve než se pořádně rozjela. Sice to zážitek nesporně byl, ale až moc cílený na první signální a "pod povrchem" se nic nenacházelo. Prostě dokonalé řemeslo a "pouze" dobrý film, což je v tomhle případě sakra málo. Je to citově prázdné a nad některými změnami zůstává rozum stát; Michael Bay hadr. K tomu nevyrovnané tempo i celková nekonzistentnost. Jenže poté jsem viděl prodlouženou verzi. Je neuvěřitelné, že snímek, který trvá o 45 minut déle má mnohem lepší i vyrovnanější tempo a díky přidaným rozšířeným scénám získává zcela nový rozměr. Jsou to dva různé filmy jak vyzněním i kvalitou.

plakát

Lord of the Piercing (2002) (TV film) 

Konečně nám někdo vyjevil skutečnou pravdu pravdoucí o Elrondově radě. Jako skrytý bonus na DVD brilantní.

plakát

Pán prstenů: Společenstvo Prstenu (2001) 

Duch předlohy nezůstal zrovna zachován. Ovšem věci typu drastického zkrácení, změn charakteristik postav, odklon od poetičnosti a zaměření na přírodu v (ne)prospěch akce nelze příliš vytýkat... Jsou plně pochopitelné. Zvlášť, když Jackson přinesl na plátna svou vizi, která není sice bezchybná, ale jejíž chyby drtivě přebíjí klady. Prodloužená verze je ještě o chlup lepší, ovšem na rozdíl od dalších dílů nemění ráz ani vyznění snímku. Pouze přidává nové scény pro fanoušky; a neuvidíte-li ji tak to zase až tak moc nevadí. Což je přesný opak Dvou věží.