Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Animovaný

Recenze (3 218)

plakát

Zoe (2018) 

V té sci-fi rovině pro mě Zoe selhává, protože ten koncept, že se podaří vytvořit plně myslící a cítící bytost je velmi, velmi naivní. Na druhou stranu mi to vadí mnohem méně, než sledovat další klišé s frankenstainovským komplexem. Jenže Zoe nebyla jako sci-fi ani zamýšlena. Proto je především v první půli, pro mnoho lidí nudně předvidatelná. A dokonce to primárně není vztahová romanťárna, byť je druhá polovina sladkobolná a trochu jako z červené knihovny. Takže proč se mi to vlastně líbilo? Zoe nabízí možnost vcítit se a nechá vás rozvíjet svá vlastní proč a co kdyby... . Já viděl film o hledání. O lidské touze mít pod kontrolou to, co námi nejvíc zmítá...naše emoce, city. O strachu, že se láskou zase zraníme a tentokrát už to bude trvalé. A taky o způsobech, jak se tomu vyhnout a o tom, že někdy prostě musíte zavřít oči a skočit. No...když já, starý cynik jsem tam viděl tohle...zajímalo by mě, který tupec sesmolil obsah, který tady visí. Polovina toho není pravda a uvádí Zoe jako přiblblou béčkovou romantiku. Ano, třeba na kousek jako je Ona, sice tento film nemá, ale vyzněním a poselstvím, zase tak daleko není. Ta čtvrtá hvězda je za výkon Léa Seydoux a Ewan McGregora.

plakát

Justice League Dark: Apokolips War (2020) 

Z pohledu někoho, kdo zná DCU jen z kinocelovečeráků, ze kterých si navíc utahuje, působí tento film jako odpověď na marvelácké Avengers Endgame. Nebudu pátrat po tom, kdo od koho opisoval, protože je mi to vcelku jedno. Máme tady všechny komixáky z DC o kterých jsem slyšel a kteří společně!!! čelí hrozbě Darkseida, který je, nebo se aspoň vydává za boha... . Hrdinové dostávají těžce na prdel, spousta z nich umře...opravdu je tam těch podobností s marveláckou endřežbou hromada. Včetně toho, že nakonec se to vše "vyřeší" podobně " haha elegantně", jako v Endgame. ALE...na animovaný seriál, je to překvapivě epic a kdybych byl fanda DC, nejspíš bych si učurával ze scén, kde si dává přes držku Lois Lane a Harley Quinn, kde John Constantine vyfakuje Kapitána Bumeranga, Superman se změní v megapotvoru a Wonder Woman se pustí do bitky s démonem Etriganem...prostě je to opravdu dobrá zábava. Je hodně smutný, že potenciál DC postav odkrývají spíš animáky. Snad se podaří na WW, Aquamana a Shazama navázat a dočkáme se podobně nahláškovaného živáku. Jednoznačné pozitivum je John Constantine, kterého bych ve společnosti Batmana, Supermana, Green lanternů a všech dalších, na klíčovou postavu netipoval. Ocenil bych scénář, ve kterém to schytala většina postav, ale vzhledem ktomu, že ...deux machine... v komixech vlastně nikdo neumírá, tak to neudělám. Vlastně mi to připomělo, jak moc nesmyslný ten komixový koncept je. Postavy se superschopnostmi soupeří s jinými postavami se superschopnostmi, občas se dají dohromady, občas ty schopnosti ztratí, ale stejně nikdy neumřou a když jo, tak se to nějak zresetuje a jede se odznova. To je dramatický oblouk jako prase.

plakát

Síla života (1985) 

Tento archivní kousek je zpracováním i atmosférou poplatný době vzniku, ale odlišuje se tím, že jde o podivnou směsici, kde začínáme ve vesmíru, otřeme se o úpírské téma, prohánět se tam budou i zombíci a vše bude mít malinko erotický podtext.; Mathilda May se promenáduje skoro třetinu filmu nahá. Ale je nač koukat, takže dobrý. V souvislosti s celkovým vyzněním, mě ale napadá jiný výraz. Neošizený. Tvůrci se pečlivě pověnovali scénáři, výpravě, trikům, i hudbě...nabízí se říct, že to byl v rámci žánru nebývale výpravný počin. Bohužel se to ale nevešlo do nějaké rozumější stopáže. A že bylo co stříhat. Nicméně...současná kinematografie tady nechá příštím generacím větší sci-fi nepodarky. Vůbec by mi nevadilo, kdyby se někdo pustil do remaku.

plakát

Morgan (2016) 

I když se na první pohled nabízí srovnání třeba s Ex Machina, není tomu tak. V Morgan nejde ani tak o zrod umělé inteligence, jako spíš umělého člověka. Že v tom není rozdíl? No, uvidíte, že je. Nijak moc se nefilosofuje, ani nechytračí, v rámci žánru je to stokrát omleté klišé. Filmařská fantazie prostě nesahá dál, než frankensteinovu komplexu. Považuje za hotovou věc, že nový život bude ovládán pudem sebezáchovy a nebude váhat vraždit... . Ze všech emocí a motivů, pracují filmaři stále jen se strachem a destrukcí. Přesto...na celovečerní prvotinu je Morgan velmi dobrý počin s překvapivě nebéčkovým obsazením. První polovinu filmu se dařilo držet atmosféru a vše fungovalo dobře. Dokonce to bylo napínavé i proto, že dlouho nebylo zřejmé, jakým směrem se tvůrci vydají. Pak se to samozřejmě zvrhlo přesně v to, čeho jsem se obával...co by člověk čekal. Najednou se začaly některé postavy chovat jako idioti, což vyústilo v nevyhnutelné. Závěrečné "odhalení", už bylo taky trochu navíc a bohužel strhává Morgan spíš směrem k lehkému podprůměru. PS: na horor zapomeňte, je to spíš thriller, akční, sci-fi.

plakát

Hledá se Dory (2016) 

Prvních patnáct minut mi výpadky paměti Dory a vlastně i celá její "postava" lezly na nervy. V akváriu už to bylo podstatně lepší, protože ve skutečnosti byly právě vedlejší postavy daleko zábavnější, než ústřední trio. Přesto nejde Dory nefandit. Pro děti je to poselství trošku zašifrované, ale minimálně podvědomě jim dojde, že s pozitivním přístupem, odvahou a vytrvalostí, se nejen dál dojde, ale i doplave. Zvlášť, když jste obklopeni přáteli, kteří vám mohou aspoň načas nahradit rodinu. Taky oceňuji příběh, kde není žádná záporná postava...tu tady vlastně supluje Doryna dočasná ztráta blbopoměti. Žádná třeskutá taškařice to není, ale pro lidi kteří milují podmořský svět a mají rádi animáky, to bude příjemně strávený čas. Mořskou vodou hodně odrbané 4 hvězdice.

plakát

Radius (2017) 

Výborný nápad, který byl víc než polovinu filmu dobře rozvedený. Pokud by se pokračovalo v tomto duchu, tzn. žádný záporný hrdina, ale spíš mysteriózní sci-fi se vztahovou zápletkou, bylo by vše OK. Jenže tvůrci chtěli vyprávět jiný příběh. Chtěli udělat na diváka dojem nějakým twistem...jehož výsledkem je podivná zavlasypřitaženost. Díky tomu, že se tvůrcům nepodařilo vztahy mezi postavami vyprofilovat, nedávalo jejich jednání smysl. Ono vám dojde, jak to asi scénáristi mysleli, jenže jako režiséři to nebyli schopni zprostředkovat divákovi Je to škoda, že je to tak nedotažené...potenciál tam byl.

plakát

Uprchlíci (1986) 

Dnes se pro takový typ filmu vžilo označení dramedie. Typicky francouzské fórky namixované s rodiným dramatem. Kouzlo Uprchlíků spočívá právě v tom, jak zručně je to namícháno a pak samozřejmě v ústředním triu. Malá Jeane by si omotala kolem prstu snad i Herodota. I když se místy tlačilo hodně na city, celkový dojem to nekazí.

plakát

Melancholie (2011) 

Tak moji první srážku s Lars von Trierem mám za sebou. V jeho profilu jsem se dočetl, že: Nechce svými filmy moralizovat, ačkoli se zajímá o filosofii a problém etiky. Rád by k filmovým tématům přistupoval odlehčeně, ovšem jak sám říká "vnitřní úzkost a znepokojení jsou silnější a silnější." Trier je antisluníčkář, je to jeden z těch mozkomorů, který na světlo vynáší to nepěkné, co v sobě člověk nosí. A rád v tom šťourá. Dělá to působivě a vcelku konzervativně, ale já už se rozhodl, že budu jeho filmy ignorovat. A to věřím, že jsem neviděl to "nejlepší" co umí. Ano, v Melancholii je několik působivých scén a nemyslím tím jen záběr na pěkné trojky Kirsten Dunst. A ano, pod vším tím rádobyuměleckým bordelem je přesah, který vás přiměje klást si otázky. To se ovšem týká pouze druhé poloviny filmu. Ta první byla tak zoufale utahaná, že si skoro myslím, že bez těch úvodních čtyřiceti minut bych se nechal Melancholií pohltit a hodnotil bych úplně jinak. Přimět diváka k zamyšlení, ale umí i jiní režiséři a je v tom současně i laskavost, které se Trierově dílku nedostává. Svět není jen v barvách duhy...to ale není důvod, proč točit hnědošedočerné filmy nejen o zkáze celého světa, ale i jeho duších.

plakát

Spectral (2016) 

I středněrozpočtový (70 mil.USD) sci-fi film může vypadat velmi dobře. A to i když jste režisérský panic, jako Nic Mathieu. Sci-fi a military prostředí je velmi slušivá kombinace a v tomto ohledu to fungovalo velmi dobře. První polovina filmu byla vysloveně výborná. Vojenská technika, kulisy rozbombardovaného města, dialogy, i triky...žádná výtka. Jenže pak se něco ošklivě pokazilo a nešlo to na vrub režiséra. Když máte protivníky v otevřeném terénu, kteří mají víc než supermanské schopnosti...je potřeba se pořádně zamyslet, jak se dá z takové bryndy aspoń trochu věrohodně vybruslit. V tomto ohledu se to nepovedlo ani trochu. A o to víc to zamrzí, protože Spectral má hodně dobrých momentů. Škoda, že se příběh neubíral víc v mystické rovině a k odhalení původu entity, nedošlo až v samém závěru. Tady už to nespasil ani dodatečný zásah solidních scénáristů, kteří byli Ian Friedovi přivoláni na pomoc. Za mě ale pořád lepší, než při stejném rozpočtu třeba tohle.

plakát

Dantovské peklo (2010) 

Dante si to špacíruje Peklem a po cestě kosí každého, kdo mu brání v cestě za Beatricí, kterou unesl sám pan Satan. Pokud jste při výuce na střední, kde se probírali renesanční básníci zrovna nehráli piškvorky, tak asi zbystříte. Co? To jako fakt? Tak to je škoda, že jsem si to nepřečetl. A někteří se zamyslí...no jo, vždyť vo tom byl ten film Se7en, vo těch smrtelných hříších... . A jiní si odfrknou...ty vole, to není podle žádnýho italodeath básníka, ale podle videohry... . V originále si v Božské komedii Alighieri vyřizuje účty (i skládá hold) s některými osobami nejen současnými, ale i historickými, trochu rýpe do církve a současně ze sebe zvrací v té době populární moudra. Snaží se o kritický pohled, malinko moralizuje a především se vypisuje ze své lásky. Tzn. v kontextu doby vcelku zajímavá věc...a mimochodem je to zveršované...poezie se tomu říká. A střih...o nějakých 700 let později, se domluví parta podivných týpků, že to vylepší a pošlou Danteho sejmout polovinu zaměstnanců Pekla...vono by to jinak nikoho nebavilo, že? Videohru neznám, ale řekl bych, že cílovka pro Dantovské peklo budou právě její pařani, případně všichni další hltači anime-fantasy. Mě to "přepracování" do fantasy ani neuráží, ale moc mě to nebavilo. Byla to dost povrchní a nezáživná exkurze do míst, která nabízí podstatně zajímavější zpracování. A navíc...postava jak ji tvůrci pojmuli, mi byla dost nesympatická svým pokrytectvím.