Godhaj

,,It’s only a joke. Joke is fine. The proper homofobia isn’t fine.“ Jimmy Carr je v tomto svém vystoupení zatím nejoriginálnější, nejzábavnější a nejpohotovější, co se interakce s publikem týče. Působí to skoro, jako kdyby to měli předcvičené. Vtipy jsou pořád stejného ražení, to znamená neskutečně vtipné, překvapující a drsné. Škoda pasáží s blahopřáními, motivačními dopisy k žádosti o práci a dopisy do časopisů. V těchto místech Jimmyho show trochu ztrácí dech, ale naštěstí to netrvá příliš dlouho a Jimmy se opět vrací ke svým vtipům.

,,O jakou vraždu se jedná?“ ,,Jako obvykle. Někdo někoho zabil.“ Opět zde máme díl motající se kolem filmu a natáčení, tentokrát z pohledu soundtracků. Excentrický dirigent však není poručíkovi důstojným soupeřem. Jeho vražda je děravá jako cedník a on nejeví velkou snahu mařit Columbovi jeho vyšetřování, jen se pořád směje jak šílený. Poručík tím má práci usnadněnou a jen mechanicky sestavuje, co se přihodilo. Ačkoliv je poručík jako obvykle vynikající, tento díl mě dvakrát nepobavil a ani závěr to nevylepšil.

,,Tohle? To je obsedantně kompulsivní porucha?“ Tak inteligentní krimi už jsem dlouhou dobu neviděl. U kriminálek mě vždy dokáží otrávit oslí můstky, chyby ve scénáři a absence logiky a chytrosti u postav. Tady ale nic z toho nebylo, právě naopak. Mimořádně chytří policisté a mimořádně chytrý a precizní záporák se vzájemně naháněli celý film. Zvraty byly nečekané, napětí houstlo, prostě vše jak má být. Všechny postavy byly veskrze sympatické, ztvárnili je dobří herci a hlavní hrdinka byla velmi krásná. Jen tu a tam mi některé pasáže neseděly svým tempem, některé scény jsou zase trochu moc nabubřelé, osudové nebo přetechnizované, což mi vzhledem k realističnosti celého snímku přišlo jako velká škoda.

,,Jako citróny je musíme umět vyždímat!“ Buržousti versus dělníci a lidové vrstvy jsou v tomhle reliktu padesátých let dotaženi do naprostých extrémů. Výsledkem je příšerně nucená křeč, která na mě ale dnes již působí dojmem neškodné komedie. Besser je jako skalní komunista výtečný, chudák si asi musel po natáčení rozmasírovávat tváře, jak se celou dobu zubil od ucha k uchu. O příběhu není co říct, od počátku je jasné rozložení barev na černou a bílou, šedá se zde nevyskytuje. Celkový dojem z filmu jsem měl spíše negativní, je to hodně statické a bez života. Nicméně jako výukový materiál o padesátých létech bych to vřele doporučil.

,,I at least hope it was your last show.“ Nejraději mám, když Jimmy jen tak stojí před diváky a sází jeden ukrutný vtip za druhým a sem tam někoho setře v publiku. To se během tohoto vystoupení děje většinu času, takže jsem byl zcela spokojen. Opět jsou Jimmyho vtipy plné různých témat a přesně a s cynismem se strefují do očekávání publika, ale přesto vždy dokáží překvapit. Jen ta část, kde Jimmy sedí a čte vtipy z papíru, a které ilustrují obrázky promítané na plátno, je trochu slabší. Jinak je to jedna z nejlepších stand up show, jaké jsem kdy viděl.

,,Sklizeň začíná brzy a nemůžeme o ni přijít.“ Vyprahlé Španělsko se v tomto filmu skloubí s nečekanou porcí vody v podobě zrádných mokřin, ve kterém se nalézají mrtvoly dívek. Příběhem i postavami je tento film velmi důstojnou iberskou verzí amerického True detectiva. Hlavní duo policistů je stejně sympatické jako tajemné. Poměrně obyčejný kriminální příběh má však navíc i sociální a politický přesah a z tragédie pár vražd se stává tragédie celých generací. Jen škoda, že tyto přesahy nejsou v příběhu více zdůrazněny. Tempo vyprávění je příjemně pomalé a souzní s ospalou atmosférou slunečného Španělska. Kamera se nebojí zajímavých záběrů a například ty z vrtulníku nebo dronu jsou až hypnotizující. Celkově vzato musím říci, že tomuto thrilleru chybí k dokonalosti opravdu málo. Možná něco malého, delikátního, co by si člověk zapamatoval na delší dobu.

,,Jste jak polda.“ ,,To vy taky.“ Na tomto dílu mi vůbec nevadí jiný styl, než na jaký jsme u Columba zvyklí. Tady se poručík inkognito snaží rozluštit a najít skládačku vedoucí k pokladu. Podle mě jde o příjemné oživení zaběhlého stylu tohoto seriálu. Jenže příběh je hrozně zamotaný a v podstatě jen sledujeme Columba, jak sbírá a sbírá a sbírá, až nakonec dosbírá. Jeho rozhovory s ostatními jsou trochu zbytečné, protože stejně vedou vždy k jedinému výsledku. Samotný Columbo je tady velkej drsňák, dokonce nosí i pistoli a vůbec s tím nemá problém, což byl pro mě docela šok.

,,Truth be told, it’s quite small, but it smells like a big one.“ Dvouhodinová porce Jimmyho Carra je zatím to nejlepší vystoupení, jaké jsem od něj viděl. Část výborné atmosféry určitě byla určitě díky výbornému publiku, které občas svými dotazy nahrávalo Jimmymu na parádní smeče. V průběhu vystoupení si Jimmy dvakrát trochu oddechne, když ukazuje a komentuje svoje obrázky, což není tak úderné, jako jeho čistě slovní vtipy, ale i tak to nenudí. Jeho obouvání se do různých národností Velké Británie s jejich akcenty a stereotypy mě stejně pobavilo, jako poučilo. Jako obvykle Jimmy mění téma za tématem a nabízí trochu drsnější vtipy, které ale nejsou nikdy agresivní. Prostě parádní stand-up show.

,,Krucinál, kdo to tam je!?“ ,,Já jsem od policie.“ Na Columbův standard je tento příběh až přeplněn emocionálními dramaty. Jenže já radši ty díly, kde vrah jedná jen z čistého kalkulu a zbytek je vyplněn jen interakcí s poručíkem. Tady jsem bohužel sledoval dobru čtvrtinu stopáže konflikty dcery s otcem, a to mě nebavilo. I záporák mi tentokrát nesedl, byl ke Columbovi možná až příliš odměřený a moc zajímavých rozhovorů mezi nimi nebylo. Naštěstí závěr byl trochu vyhrocenější a napínavější než je zvykem, což mě potěšilo. Stejně jako milé cameo poručíka při natáčení scény s houmlesáky, kde podivuhodně zapadl mezi ostatní.

,,Přestaň myslet v tak důležité chvíli na žaludek.“ Past na rodiče znám už odmala jako velmi příjemnou komedii plnou krásných písniček a vtipných momentů. A když jsem se na ní díval nyní už jako dospělý, musím uznat, že se skutečně jedná o velmi kvalitní film. Režie Nancy Meyersové je nevtíravá a skoro až neviditelná. To je však u tohoto snímku obrovský klad. Lohanová je ve své dvojroli roztomilá a jako malý jsem si myslel, že se skutečně jedná o dvojčata, podobně jako jsou Olsenky. Herci jsou do jednoho typově skvěle vybraní, např. taťka, chůva, sluha a záporačka Cruella jsou mí oblíbení. Příběh je stejně tak vtipný jako dojemný. S klidným svědomím můžu tento film doporučit jako výbornou rodinnou a dětskou komedii, u které se pobaví jak děti, tak i dospělí.