Tosi

Bulharský kandidát na oscarové klání je bezchybně natočené sociální drama mezi otcem a synem z bulharského zapadákova u tureckých hranic. Docela ale trvá, než se pomalejší začátek změní v zajímavý příběh a to může odradit netrpělivé diváky. Slušný vývoj postav společně s krásnou přírodou však nakonec vytvoří přesvědčivý film s krutým koncem. Stydím se, ale dám jen silné tři hvězdičky.

Technicky se druhému pokračování nedá nic vytknout, ale nedostatek látky a naprosto kýčovité momenty z toho udělaly horor pro děti. Z postav nevyzařuje nic, co by mě vtáhlo do děje a díky nepochopitelné délce jsem nudou chvílemi usínal. Nejvíc mě děsí, že bude určitě i trojka.

Úsporná delikateska napíchnutá na minu. Pro někoho nuda, pro mě zajímavý a napínavý film, ve stylu Telefonní budky nebo Pohřben zaživa. Scéna se zahalenou ženskou armádou byla pastva pro oči a já si mnu ruce nad skvělým filmem.

Tahle snaha o festivalový a pozérský film mně sebrala dvacet minut života, dál jsem to nevydržel. Nehodnotím a chci rychle zapomenout.

Po Mělčině připlul na scénu další letošní žralok. A je lepší, i když je ho ve filmu tak málo, jak jen je to ve žraločím filmu možné. V příběhu jsou použity realističtější, nebo spíš pravděpodobnější okolnosti, tak aby výsledek filmu fungoval. Klaustrofobie, zhoršování situace a rychlý žralok, co se z neprůhledné vody vynoří s rozvalenou hubou, dokazují, že lze natočit děsivý, vážný a slušně vystavěný žraločí film, který si za snahu a správný směr zaslouží čtyři hvězdičky.

Nic menšího než úžasný seriál s ohromujícím hitem jménem John Turturro.

Pět obyčejných lidí se ocitne v mezinárodní špionážní aféře. Napsat něco víc, nebo dokonce nechtěný spoiler pro tuhle dusivou paranoiu, kde každý lže všem, snad ani nejde. Lahůdkovej scénář i herecké výkony totiž rozehrají naprosto strhující a nepředvídatelnou past na diváka.

Dobře míněné rodinné drama, které se bohužel díky obnošenému scénáři stane velmi rychle předvídatelným. To pak herci mohou dělat co chtějí, ale potěší snad jen ty, co mají rádi jednoduché příběhy, bez potřeby dozvědět se o autismu něco nového.

Za čtyři epizody stihl seriál něco úžasného, a to zamilovat si tohle zvláštní manželství, kde si Olive s Henrym nemohli tvořit větší protipól. Jejich manželství se často zdálo skličující, ale přesto jsem cítil, jak se někde hluboko mají rádi. Hlavně Frances McDormand předvedla bolestivý a neuvěřitelně srdečný výkon, který se v podstatě nedá popsat slovy. Láska, ztráta, deprese, a co by bylo kdyby...Nemám slov a těsně po skončení nenacházím negativa.

Až jeden hned nevěděl, jestli jde o reklamu na tropickou dovolenou se sličnou surfařkou v ceně zájezdu, nebo půjde opravdu o nerovný boj proti žralokovi velkýmu jak kravín. Blízko smrti, mršině velryby a invalidnímu rackovi, se tato vynalézavá surfařka s typickou americkou nebojácností pustí do křížku se žralokem a přiznávám, jednou jsem se lekl jak prase. Ale brak jako spousta jiných žraločích béček to naštěstí není.