piranha

Oproti tomuhle je Shakespeare naprostej břídil.

Když vidím Bena Kingsleyho brečet, chce se mi taky brečet... A když vidím svoje dva oblíbence tak krásně hrát v jednom filmu, chce se mi brečet štěstím.

Tenhle dokument u mě zachránily dvě věci. Když Michael Moore vtipkuje, velmi se bavím. A ráda přijímám představu George Bushe jako bezradného prezidenta a "nenápadného" teroristy. Na druhou stranu filmu trochu ublížily některé skutečnosti, z nichž se tu vycházelo a které jsou pro mě v takové formě dogmat nestravitelné.

Julio, promiň... ale ten film mi přišel mnohem delší, než ve skutečnosti byl. Když si jako divák začnu konečně v jeho průběhu na něčem stavět, hned další záběr mi to sfoukne jak domeček z karet. Film bez chuti a bez zápachu, ale fakt tak bez chuti, že jsem to už dlouho nezažila. I ten námět mi přišel trochu chabějšího ražení, ale stejně jsem docela dlouho doufala, že na těch chatrných základech mistr Medem postaví palác. Ovšem po dokoukání tohohle kousku si docela věřím, asi to svoje čekání zfilmuju a nazvu Marné naděje.

Moje neoblíbenější pohádka na dobrou noc.

Zase jeden normální, docela hezkej film o revoluci. Tentokrát s jeptiškou, ale jinak nic, co by mě nějak výrazně oslovilo. Jenom jednou se mi lehce houpal žaludek. To je asi všechno, co si z toho budu zejtra pamatovat.

Jak můžeme vidět tady, tak prostředí jediné nudné místnosti nemusí být pro tvůrce vůbec limitující faktor, ale naopak příležitost předvést to nejlepší ze sebe. Od začátku až do konce poskytuje napínavou podívanou, která nám graduje, přičemž až do poslední minuty znovu a znovu probíráme několik možných variant konce, aniž by bylo možné jakoukoliv z nich vyloučit. Tady bych nejvíc ocenila nejen dokonalé rozhovory, ale hlavně skvělé výkony herců, protože na nich to celé stálo a očividně se záměr zdařil. Druhá věc... Nikdy bych nevěřila, že si z takového filmu odnesu tak velké psychologické poznatky. A to i přesto, že smysl všech použitých testů mi nebyl vždycky zcela jasný. Někdy bych se ráda dozvěděla víc o použité "metodě", nicméně i tak jsem nadšená!

Opět jeden z Almodóvarových originálních kousků. Unikátní charakteristiky postav, hodně psychologický děj, barevnost a pestrost, hodně silných okamžiků, které opět nechal vygradovat ve své jednoduchosti... Ale nevím nevím proč nejsem schopná dát v tomto případě pět hvězdiček. Možná mi přišly některé záležitosti příliš uspěchané a místy bylo moc divně zahraného pláče. ... Mimochodem, pozoruju na sobě, že na tyhle filmy mám poněkud přísnější měřítko. No jo, kdo nasadí laťku vysoko hned na začátku...

"Danny, proboha, kdo tě tak zřídil?" "Ále, chlapi, co prodávají kabelky." ... Ano, občas se člověk docela solidně pobaví. Navíc je to tak absurdní svět, že jsem se odnaučila se nad tou absurditou pozastavovat.

Důsledně černobílé vidění světa je věc, kterou jsem jako divák brala naposled na prvním stupni základní školy. Všechny Walkerovy role, od navždy dokonalého baviče, tanečníka přes ochránce žen, hrdinu všech dětí až po bezkonkurenčního bojovníka, jsou občas velmi vtipné a to i když pomineme skutečnost, že by se lépe vyjímaly v seriálu Ochránce, kam by svou sci-fi povahou aspoň trošku žánrově zapadly. Nejvtipnější na tom je, že při vší dokonalosti Chucka Norrise mu naprosto chybí nějaký ten herecký talent, a proto dávám aspoň jednu hvězdičku. Na konci zkouškového je tento seriál skvělým pročištěním mozku a zároveň živým důkazem, že před kameru si může stoupnout takřka kdokoliv. Takže proč si nevěřit, že...