Roman.Ticka

Zombie filmy jsem viděla tuším dva, kromě Majklova videoklipu již kdysi dávno, a tak jsem čekala nějakou trapnou opakovačku. Přesto vždycky z nadlidské síly a neovladatelné mysli běhá mráz po zádech, takže napětí nebralo konce. Hlavním tahačem a velmi spolehlivým byl pochopitelně čím dál herecky zajímavější Brad, naštěstí pevně stojící na svých nohou a s vlastní hlavou. (bohužel zaujetí proti zákonité nemůžu překousnout) Sice mi v klíčové scéně hledání smrtelných virů v ampulkách v sektoru B přišlo nesmyslné, že si vědci dávno neobjednali armádu na likvidaci 80 mutantů, ale asi by již nešlo o klíčovou scénu, a tudíž by nastala díra ve scénáři. Líbil se mi otevřený závěr s umně naordinovanou varovnou vizí o existenci lidstva v procesu šílených experimentů, až jsem váhala mezi 4-5*, přesto k dokonalosti něco málo chybělo, sama nevím co, asi nějak tak jako jeden nikdy neví...

Duo Garfield+Stone mě bavilo již v jedičce, tak se dalo čekat, že dvojka nezklame. Zpočátku mi lehce zastínalo výhled na obrazovku slovo nuda, ale vmžiku se rozplynulo a tak to už zůstalo. Vypjaté emocionální scény mi dělaly radost, pestrobarevné efekty mě bavily a inteligentní děj vyloženě těšil. I několik "chytrých životních" vět, jako ta poslední od Gwen a po různu od tetičky, tatíčka i samotného pavouka zahřály na duši i těle, což v mrazivém letošním létě přišlo tuze vhod. Tahle marvelovská sólovka je mi zkrátka v celkovém pojetí po chuti a podle toho vypadá mé ryze subjektivní hodnocení.

Viděla jsem jediný japonský film ze seznamu vpravo, takže nebudu nic srovnávat, o nějakých poctách pomlčím rovnou. Bylo to takové tuctové, víc než na trojku ani náhodou, jasně že scény se zmutovanou kudlankou a veleještěrem gradovaly do patřičného napětí, ale jinak není co komentovat. Na čtvrtou hvězdu dosáhl špičkový závěr, který mi konečně osvětlil, kdo je vlastně zachráncem města a světa a že Lochneska či podobné monstrpříšery zřejmě existují. Nic proti veleještěrovi, je to sympoš, spíš čumím, že ho nejlepší armáda světa nechala v klidu odejít, to se snad v žádném filmu ještě nestalo. A konečně už se nebojím ani o budoucnost lidstva, když má příroda v boji o nastolení rovnováhy takového skvělého pomocníka. Jen s tím mým oblíbeným mořem budu mít tak trochu problém, myslím vejít tam bez bázně a hany, že kromě sardinek můžu potkat ještě někoho o kousek přerostlejšího.

Několik těžkých záchvatů smíchu střídavě nad absurditou a vtipem scénáře, včetně jeho realizací oběma mými oblíbenci, hovoří za vše. Ještě, že jsem to neviděla v kině, jinak bych byla brzo vynesena za rušení veřejného pořádku. Takhle nějak si představuju zábavu naplno bez servítků, kupodivu bylo dost scén, které mě vážně dostaly. Stylizace humoru šitého přímo na míru každé z postav podle vzhledu a dispozic mě začíná bavit čím dál víc, protože se výsledek pochopitleně násobí jak chapadlo chobotnice. Dokonce mám chuť pustit si 21 ještě jednou a třebas pozměnit hodnocení, někdy není ta pravá konstelace. V tomto případě je opakovačka jistá jako že denně skáču skrz kandelábry a honím podvozek vrtulníku.

Přistoupila jsem k filmu bez jediné informace o něm pouze s úmyslem podívat se po čase Tomovi na zoubek. Odměnou mi byl zdravý úplný dokonalý chrup, což mě ani moc nepřekvapuje, vím dávno, že Tom je třída a umí. Jeho formální one-man-show neměla chybu i bez hlubšího zamyšlení nad obsahem. Přesto se o to alespoň pokusím, jelikož žádná psychosonda mě obvykle nenechá chladnou. Jak to zabalit bez nutnosti stovek vět, co tady pořád někteří blejou a ještě si chudáci myslí, že to někdo bude po nich číst, když mají vysoký post díky skvělému systému bodování, jak jinak!! Dost kritiky, zpátky k věci. Něco starého musí skončit, aby mohlo něco nového začít. Chce to kromě velké dávky zodpovědnosti a spolehlivosti mít ještě krapet odvahy. Změna je jak motor BMW - silná, užitečná a většinou dojde kýženého cíle.

Mohlo by se zdát, že na podrobné přehlídce devastace zeleného lánu během pouhých 3 dnů není nic zajímavého, přesto je mou povinností vzdát hold volnoláskařům své doby a ocenit kvalitu filmu, jež je zjevná, když jsem coby divák bez problémů skočila rovnou do víru dění. Zajímavá sonda, která mě krom hmatatelného zážitku ještě přivedla na myšlenku, či zrovna paradoxně tato doba nastartovala degradující obrat od slova zadarmo k zaprachy.

Hanozpěvy mě připravily na nejhorší a hle, ono to bylo super. Až s vychytanými titulky na konci mi došlo, že scénář napsal SS, takže je mi vše jasné. E3 má nádech něčeho z předchozích slavných sérií tvůrce, jeho rukopis je čitelný, což je ku prospěchu věci. Mám ráda jeho styl kombinace brutality, nekompromisnosti s emocemi a morálkou, vše v nezbytném testosterovém hávu, tak typickém pro akční žánr. Každý z elitních borců dostal kus prostoru, jenž nepostrádal dynamiku, napětí a jemu vlastní charakteristiku. Celkově jde o zralý přístup a nadhled, čímž obojím Sly bohatě disponuje, nebojí se předhodit světu a otevřít tak vlastní hodnotové JÁ.

Začátek ničím nepřekvapil, ovšem akce útěku SLJ neměla chybu. Až mi bylo líto, že byl tak nějak odklizen ze scény. Naštěstí jako každá komiksárna bývá plná zvratů i nečekaných překvapení, i zde je vše poněkud jinak. Plusem filmu je výtečná hudba a pár dalších akcí se zajímavými efekty. Jasně, že logické chyby jdou ruku v ruce s akcí, ale když je jeden dokáže velkoryse opominout, nic již dál nestojí zábavě v cestě. Vcelku spokojenost. Ale skupinová jízda typu Avengers je příliš velká konkurence, takže prozatím zůstanu u 4*.

Moje slabost pro černouše je známá, ale tady navíc fungovala ústřední dvojka na velmi představitelné úrovni.☺V moc pěkném závěru jsem došla k Něčemu novému. Už asi vím, proč mi jsou černokožení tolik sympatičtí (mimo vrozený smysl pro hudbu a pohyb) - protože z nich přímo sálá teplé slunce, léto, radost ze života a pohodový optimismus, i přes těžký úděl, jenž je provází od nepaměti.

Dudlík je fakt komik, budiž mu zem lehká, to dobré po něm zůstalo. Plusem je účast několika skvělých málo známých herců z éry 90.tek, viz dva šéfici nebo halloman. Zapsala jsem si do kebule dvě pro mě historické věty, jednu s odpovědí k hlubokému zamyšlení: "Jak je možné, že je to s tebou tak krásný a ani jsem se ti nemusel moc dvořit." "Jsem cvok", druhou globálního univerzálního významu, která mě navíc rozřehtala jak stádo oslic: "To jsme vážně závislí na bandě idiotů z cvokhausu?" Lehký psychorozbor věty první je o tom, že je cvokům většinou líp a jde jim všecko snadněji a druhá je otázkou do pranice, kdo je vlastně ve skutečnosti cvok?! Hezký příspěvek ze zlaté éry do mé filmové sbírky.