TwoFace

Kdybych měl sestavit žebříček nejpřeceňovanějších filmů všech dob, figuroval by Avatar v první trojce. Celý hype kolem filmu je jenom kvůli 3D a CGI, které sice bylo na svou dobu skvělé, teď už však není nic extra. Odeberte tohle a zbyde vám klišé film, jehož scénář vykrádá rovnou několik jiných, mnohem lepších filmů, a ve kterém je všechno ostatní kromě vizuálu naprosto zapomenutelné. Avatar je jen technologické demo, nic víc.

Nečekejte klasickou Alenku v říši divů. Tenhle film by se měl spíš jmenovat Alenka v říši divů po 10 letech. Alenka totiž už jednou v Říši divů byla jako malá, ale na nic si nevzpomíná, považuje to za sen a nyní se tam vrátila. Je to spíš takový mix Alenky v Říši divů a Alenky za zrcadlem. Film sám o sobě není vůbec špatný, naopak. Tim Burton na příběh vrhá úplně nové světlo a vytváří si tak „vlastní“ Alenku. Přičtěte skvělého Johnnyho Deppa, úžasnou Helenu Bonham Carter a krásnou Anne Hathaway a máte film, který nemůže zklamat. Občas se ale snaží být až moc rozsáhlý. Filmu by víc slušela komornější atmosféra a méně CGI.

— You don't owe these people anymore. You've given them everything. – Not everything. Not yet. — V epickém završení trilogie o Temném rytíři se Christopher Nolan definitivně zapisuje do historie jako režisér jedné z nejlepších filmových trilogií všech dob a muž, který geniálním způsobem pozdvihl a ovlivnil Batmanův mýtus. Každý film trilogie má svůj motiv, provázaný a postavený do konfliktu s myšlenkou Batmana jako nesmrtelného symbolu. Tentokrát je hlavní inspirací Knightfall, jedna z nejhorších Batmanových porážek, a Nolanovi se povedlo dokonale převést a zmodernizovat postavu Banea a definovat ho jako jednoho z nejnebezpečnějších Batmanových záporáků, a také zároveň příběh bezvadně propojit s Catwoman. Řekl bych, že z celé trilogie má právě tento film nejlépe natočenou akci a závěrečná půlhodina podtržená Zimmerovou dokonalou hudbou je pro mě osobně dokonalým závěrem této trilogie. I když předchozí film zůstává nepřekonán, je The Dark Knight Rises opět skvěle natočeným filmem s precizní Nolanovou režií a scénářem.

— Your sins are terrible, and it is just that you suffer. Your life could be redeemed, but I know that you don’t believe that. You will not change. — Legendární, nesmrtelná, kultovní a dokonalá klasika. Závěrečná část je spíše dlouhým epilogem, který je ale dokonalým závěrem dokonalé trilogie. Moc, respekt, zrada, pomsta, ale hlavně rodina. Kmotr je především příběhem o rodině a o tom, že rodina je silnější, než vše ostatní. Příběh dynastie Corleonů je jako z vystřižen z antického Říma. Perfektní hudební doprovod (který úžasně vyčnívá především ve scénách na Sicílii) na diváka skvělé přenáší atmosféru cti, respektu a tradic. Život organizovaného zločinu, který je v celé trilogii do jisté míry zidealizován, končí tak jako vždy – smrtí, zničenou rodinou a mocným a respektovaným mužem, který ale ve skutečnosti ztratil vše. Síla Kmotra kromě dokonalé režie, perfektního scénáře a skvělé hudbě tkví hlavně v bezchybných hereckých výkonech. Skvělý Al Pacino předává pochodeň Andymu Garciovi a film je tak koncem jednoho příběhu a začátkem dalšího. Samotný závěr, jak je v celé trilogii zvykem, je jedním z nejsilnějších a nejlepších okamžiků filmu, a to jak filmařsky, tak emočně.

— If anything in this life is certain, if history's taught us anything, it's that you can kill anyone. — Legendární, nesmrtelná, kultovní a dokonalá klasika. F. F. Coppolovi se povedlo skvělé a věrně zfilmovat úžasnou knižní předlohu. Nemohu se rozhodnout, jestli je lepší tento, nebo první díl. Dva příběhy v jednom tvoří bezchybné pokračování bezchybného prvního dílu. Moc, respekt, zrada, pomsta, ale hlavně rodina. Kmotr je především příběhem o rodině a o tom, že rodina je silnější, než vše ostatní. Příběh dynastie Corleonů je jako z vystřižen z antického Říma. Perfektní hudební doprovod (který úžasně vyčnívá především ve scénách na Sicílii) na diváka skvělé přenáší atmosféru cti, respektu a tradic. Síla Kmotra kromě dokonalé režie, perfektního scénáře a skvělé hudbě tkví hlavně v bezchybných hereckých výkonech. Al Pacino a Robert De Niro jsou ve svých rolích dokonalí. Al Pacino v průběhu celého filmu, hlavně pak v samotném závěru, dokazuje, že Michael Corleone je jeho životní role. Závěrečný tichý záběr na Michaela vypovídá naprosto vše.

— For justice, we must go to Don Corleone. — Legendární, nesmrtelná, kultovní a dokonalá klasika – jeden z nejlepších filmů všech dob. F. F. Coppolovi se povedlo skvělé a věrně zfilmovat úžasnou knižní předlohu a stvořit jeden z klenotů kinematografie. Moc, respekt, zrada, pomsta, ale hlavně rodina. Kmotr je především příběhem o rodině a o tom, že rodina je silnější, než vše ostatní. Příběh dynastie Corleonů je jako z vystřižen z antického Říma. Perfektní hudební doprovod (který úžasně vyčnívá především ve scénách na Sicílii) na diváka skvělé přenáší atmosféru cti, respektu a tradic. Síla Kmotra kromě dokonalé režie, perfektního scénáře a skvělé hudbě tkví hlavně v bezchybných hereckých výkonech. Al Pacino a Marlon Brando jsou ve svých rolích dokonalí. Proměnu Michaela z nevinného a slušného mladíka v nejmocnějšího mafiánského bosse je Pacinovou zásluhou a zásluhou bezchybného scénáře naprosto dechberouci sledovat. Samotný závěr filmu je jeden z nejlepších filmových konců všech dob a jedna z nejlepších scén v dějinách kinematografie.

I když čtvrtí Piráti v celém kontextu série působí jako jakýsi vedlejší quest, stále se jedná o zábavný film, který do série přináší spoustu zajímavých momentů. Hudba okořeněná španělskými rytmy se mi hodně líbila. Čtyřka měla být začátkem nové trilogie, bohužel ale některé příběhové linky i postavy nakonec nikam nevedly. Škoda jen, že film pořádně nevyužil postavu Černovouse a nedopřál aspoň jednu pořádnou námořní bitvu.

Na třetím dílu Pirátů mi nejvíce vadilo to, že tvůrci naplno nevyužili prostředí Konce světa, s nadpřirozenem a námořnickými mýty by se zkrátka dalo pracovat mnohem více a hrdiny dostat do zajímavých situací. Takhle celá cesta na Konec světa působí jen jako výlet tam a zpátky. Přesto se jedná o skvělé zakončení trilogie s naprosto úžasnou závěrečnou bitvu doprovázenou jedním z nejepičtějších filmových soundtracků všech dob.

Pokračování Pirátů z Karibiku je oproti prvnímu rodinnému filmu temnější, místy až hororové, a rozšiřuje svět a lore. Scénář je komplikovanější, stejně tak postavy a otevřený konec skvěle navnadí na další díl. Je třeba zmínit i dokonalé CGI, které i po letech stále vypadá parádně, hlavně Davy Jones, který je skvělým a děsivým záporákem a moc se mi líbí, jak Piráti legendu o Bludném Holanďanovi přepracovali a ztvárnili.

Co na filmové adaptaci potterovského finále velmi oceňuju, je jeho rozdělení na dvě části. Do filmů se tak až na některé věci (například Brumbálova minulost) vešlo prakticky vše důležité z knihy a děj i postavy neženou tak dopředu, jako ve čtvrtém, pátém a šestém díle. Kdyby se podobná péče dostala i těmto třem předchozím filmovým adaptacím, bylo by to moc fajn. Protože tomu ale tak nebylo, tak se to teď občas tvůrcům trochu vymstilo, neboť některé věci a postavy původně z filmů vypuštěné nabraly na významu až nyní v závěrečném dvoudíle. Některé emocionální momenty tak na mě neměly takový dopad, jaký mít měly. I tak se ale první část finále série velmi povedla, z pohádky pro děti se stal dospělý a temný fantasy thriller zaměřující se na vztahy a emoce tří hlavních hrdinů a celkově jde o velmi vydařenou adaptaci se skvělou atmosférou.