TwoFace

— "I told you I'm never going back." – "Yeah…" — Jeden z nejlepších filmů, které jsem měl tu čest vidět. Absolutně brilantně natočený film, ve kterém se na plátně setkávají dvě herecké legendy Pacino a De Niro. Přestože se spolu v celém filmu setkají jen dvakrát, jednou uprostřed a jednou na konci, patří jejich scény k těm nejlepším, které kdy natočili. I když mají oba velmi mnoho společného a v jiném životě by nejspíše byli nejlepšími přáteli, stojí na opačných stranách zákona. K dokonalé napsanému a zahranému psychologickému koncertu dvou legend, přidává Heat i naprosto dokonale natočené realistické akční scény s korunním klenotem v podobě vykradení banky a následné pouliční přestřelky. Heat je zcela bez debat jeden z nejlepších a nejdůležitějších filmů nejen 90. let.

La Giovinezza je filmem naprosto překrásně natočeným – jeho dokonale nasnímané obrazy Švýcarských Alp vtahují do své depresivně oxymoronové atmosféry prosycené hořkým humorem. Herecký koncert Sira Michaela Cainea a Harveyho Keitela, a skupinky doprovodných a rozmanitých postav, jejich vzpomínek na mládí, zašlou slávu, minulost, i současná trápení, je zajímavé, depresivní, ale i krásné s úctou sledovat, a naslouchat vyřčeným životním pravdám. Artové filmy většinou moc nemusím, přesto mě tento snímek dokázal na dvě hodiny přikovat před obrazovku, během kterých jsem se zároveň cítil strašně mladý i strašně starý.

Christopher Nolan je jediný režisér, u kterého zde mám všechny jeho filmy hodnocené za pět hvězd. A ani u jednoho díla jsem s hodnocením nemusel váhat. Nolan je zkrátka sázka na jistotu a záruka kvalitního a inteligentního filmového zážitku. A jinak tomu není ani v případě Tenet. Film se může zdát napoprvé strašně složitý a matoucí, jenže nakonec to (stejně jako v ostatních Nolanových filmech) do sebe všechno krásně a logicky zapadne. Nolan spojuje svůj typický, trochu odtažitý, ale filmařsky dokonalý styl s bondovkami a vnáší do nich manipulaci s časem. To vše spojuje v precizně vybroušený filmový zážitek se skvělou akcí a hudbou, kde čas plyne ve dvou směrech, které se protínají, doplňují a vedou jeden k druhému. Největší mindfuck je vlastně to, jak to všechno dokázal Nolan vymyslet a pak natočit tak, aby to dávalo smysl. Vůbec mě nenapadá s čím přijde příště, ale jsem si jistý, že to bude opět sakra dobrá geniálnost.

— If we give up now, everything we fought for, everyone we lost, will have been for nothing. The Clone War may have ended, but a civil war is about to begin. — Když bylo poprvé oznámeno, že Clone Force 99 dostanou svůj vlastní seriál, moc nadšený jsem nebyl, ale naštěstí jsem hned po první epizodě musel změnit názor. Příběhově The Bad Batch dobře spojuje Filoniho další projekty, především The Clone Wars a Rebels, a odkazuje i na The Mandalorian, sequely a pravděpodobně i na budoucí seriálové projekty. Seriál však trpí stejným neduhem, kterým trpěly i The Clone Wars, a sice že velkou část série tvoří zbytečné a většinou nezajímavé filler epizody, které nikterak neposunují děj dopředu. Hlavní epizody, a především finále, jsou však skvělé a právě v těchto epizodách se seriálu povedlo skvěle zobrazit konec jedné éry a proměnu Republiky v Impérium (nahrazování klonů stormtroopery, okupace světů, vzrůstající útlak, počátky povstání), opět by ale bylo dobré, kdyby na to hlavní postavy nějak víc a emotivněji reagovaly. Nejvíce emocí tak má finále a závěrečná konfrontace hlavních hrdinů s Crosshairem, to však mělo být tím, na co se měl děj soustředit především a nejenom v několika epizodách (které jsou zároveň těmi nejlepšími). Když se z první série vyškrtá všechen filler, zůstává skvělý poválečný příběh o konci jedné éry a přátelství. Prozatím je pro mě The Bad Batch ale nejslabší Filoniho počin. Líbí se mi celkem nečekaná návaznost na Mandaloriana a na sequely a zajímá mě, jak se bude příběh dále vyvíjet. Bohužel se ale většina seriálu (hlavně druhá série) točí v nudném kruhu filler epizod, které čas od času vystřídají jedna až dvě skvěle zvládnuté epizody soustředící se na osud klonových vojáků a přerod Republiky v Impérium, které děj posouvají alespoň trochu dopředu. Kdyby se tedy odstranila polovina epizod a zanechaly se jen ty hlavní, děj by nebyl tak roztahaný a šel bych s hodnocením výš. Čekal jsem, že třetí a poslední série bude v tomto ohledu jiná, ale i zde je plno filleru, děj se točí víceméně v kruhu, epizody jsou stále o tom samém, postavy ani děj se nikam moc neposouvají a mnoho věcí a konceptů také vlastně nikam nevede. Poslední série začala velmi slibně, ale rychle vyšuměla do prázdna, čemuž nepomohly ani čím dál kratší epizody. I když jsem Filoniho nikdy nepovažoval za génia a spasitele Star Wars, kterým ho velká (bohužel hlavně ta velmi otravná a toxická) část fandomu tak dlouho zvala, jeho styl vyprávění se mi líbil a vždy jsem od něj čekal jistou kvalitu. Z The Bad Batch je ovšem zřejmé, že by to možná chtělo nové talenty s novými a originálnějšími nápady, kteří se stále nebudou motat kolem tématiky klonových válek, která už nějakou dobu působí velmi vyčpěle.

Tenhle sitcom byl pro mě velkým překvapením. Čekal jsem vyčpělý a nevtipný humor typický pro většinu amerických sitcomů, ale nakonec jsem se u každé epizody skvěle bavil. Musím ocenit i to, že tvůrci se už od první scény nebáli nekorektního humoru, který by dnes už asi neprošel, ale seriálu velmi přidal na vtipnosti. Charlie Sheen opět prakticky hraje sám sebe a sekundují mu skvělé barvité vedlejší postavy, a také jeho vlastní táta. Stejně jako Dva a půl chlapa (před jeho vyhazovem), je celý seriál opět postaven především na Sheenovi, který má stále takové charisma, že to funguje. Hned na začátku si vyřizuje účty s producenty Dva a půl chlapa, aby poté kvalitou svého nového seriálu překonal ten starý. Škoda, že byl Kurz sebeovládání nakonec zrušen, podle mě se jedná o velmi podhodnocený počin. Možná je to ale dobře, lépe 100 kvalitních epizod, než dvanáct sérií, z nichž posledních pět balancuje s vyždímaným potenciálem na hraně trapnosti (zdravím Dva a půl chlapa či Teorii velkého třesku).

Na rozdíl od většiny ostatních se mi líbil i první film, takže při hodnocení jeho stejnojmenného pokračování můžu vesele ignorovat jakékoliv srovnávání. Zkrátka jsem se těšil na další DC film a to i o to víc, že si Warneři po letech zřejmě konečně uvědomili, že když se neschopní kravaťáci vměšují režisérům do jejich filmů, nedopadá to dobře. James Gunn dostal volnou ruku a tak se rovnou utrhl ze řetězu a stvořil asi nejšílenější komiksový film, který jsem kdy viděl. Nový Sebevražedný oddíl je vlastně naprosto ujetá blbost, zároveň ale skvěle a krásně natočený film, který neskutečně baví od začátku do konce. Gunn eRkový rating využívá naplno a film nešetří brutalitou a nekorektním humorem, a dokonale obojí spojuje v jeden šíleně krásný celek, který příběhově stojí hlavně na dobře napsaných dějových linkách a konfliktech jednotlivých postav. Vyjma Harley a Flaga je ansámbl Sebevražedného oddílu složen z béčkových a céčkových padouchů a antihrdinů, ze kterých však Gunn udělal áčkové hvězdy a plnohodnotné cool charaktery. Hlavní postavy jsou dobře napsané a zahrané (velmi mě překvapil John Cena) a navzdory šílenosti celého počinu nechybí osobní momenty dodávající ději potřebné emoce. Bloodsport, Peacemaker, Polka-Dot Man, King Shark a především Ratcatcher, to všechno jsou postavy, které mi předtím byly úplně ukradené, avšak teď je (díky Gunnově dobré práci s těmito charaktery a skvělým hercům) chci vidět v dalších příbězích. Jak je u DC zvykem, nechybí skvělá kamera, parádní soundtrack a skvěle vypadající efekty. Ve finále je pro mě nová Suicide Squad velmi příjemným překvapením a doufám, že James Gunn u DC (u té bláznivější stránky) nějakou dobu zůstane.

Velmi povedená a skvěle natočená moderní adaptace tohoto klasického příběhu. Nová Mulan mi učarovala především svým překrásným vizuálem. Příběh je zasazen do nádherných a podmanivých kulis, atmosféru dokresluje fantastická hudba (skvělá titulní píseň), a akce je parádně natočená. Herecké obsazení je skvělé, především představitelka hlavní role, Liu Yifei; škoda jen, že některé postavy nedostaly více prostoru. Našel bych i pár dalších věcí, které bych vytknul (zmatený střih, nudnější první půlhodina, nevýrazný hlavní záporák), ale nevidím důvod, proč za každou cenu hledat negativa nebo se snad dokonce snažit misinterpretovat domnělou (anti)feministickou či politickou propagandu, jako někteří experti zde. Rozhodně totiž nejde o žádnou filmovou katastrofu, jak se některé recenze snaží přesvědčovat. Mulan je podařená historická pohádka s nadčasovým příběhem a nádherným vizuálním zpracováním. Čím víc o tomto filmu přemýšlím, tím ho mám raději.

"Grandpa, were you a hero in the war?" — "No… but I served in a company of heroes."

Filmařsky precizní zážitek, který svým stylem a atmosférou připomíná film Rivalové. Má však o něco pomalejší tempo, je ale stejně poutavý a plný napínavých momentů. Skvělá práce s kamerou a fantastický zvuk dokáží diváka lehce vtáhnout a posadit za volant závodního auta. Christian Bale a Matt Damon si oba mohou připsat další skvělé role, především Bale, který je zde naprosto bezkonkurenční. Le Mans '66 je zkrátka sakra dobře natočená filmová chlapská jízda, kterou si však užijete i když vám auta nic moc neříkají. A pokud ano, tak si ji užijete o to víc.

Před dvaceti lety bych tenhle film bezpochyby zbožňoval, takže jsem čekal, že mě při sledování přenese zpět do dětství. No, nestalo se. Detektiv Pikachu svůj potenciál vůbec nevyužil a působí spíš dojmem produktu vezoucího se na vlně popularity Pokémon GO (čímž, buďme upřímní, přesně je). Přesto jde o povedený film, který na svých malých žlutých ramenech nese především roztomilý Pikachu s hlasem Ryana Reynoldse. Pokémoni přenesení do reálného světa vypadají v rámci možností dobře, někdy ale balancují na hraně zneklidňujících výjevů z nočních můr. I když jde primárně o film pro děti, najde se v něm i pár vtipů, které pochopí spíš ti větší. Příběh raději nekomentuji. Není vyloženě špatný, scénáristé se však rozhodli pro několik hodně ujetých momentů (hlavně závěrečný plot twist), které asi nebyly zrovna tou správnou cestou, kterou se vydat. Pokémoni by zkrátka měli zůstat v rukách Japonců a pokud možno pouze jako anime.