vesper001

Liz piští, až to trhá uši, příběh je naivní, až to trhá duši, ale koník je prima a coby předchůdce pozdější laviny koňských filmů je to hezký film pro pamětníky.

Zavedená rovnice holka + kůň + trauma + soutěž + vítězství + všeobecný jásot a světový mír = koňský film má tradičně minimální počet neznámých, jen pod jinými písmeny. Holka je divná i na filmovou puberťačku. Výraz zoufalé žáby, které uletěly mouchy, buď mlčí, nebo naopak řekne trapnost hodnou šestiletého, výchovou nepoznamenaného spratka, anebo hledí do dáli a filozofuje. Dostane koně a celý film neví, jestli na něm jezdit nebo ne. Koník je taky traumatizovaný (nedivím se mu) a má trenérku, co s ním drží basu. Padouch-nepadouch Armand Assante to jistí, ale před závěrečnou rodinnou idylkou není úniku.

Váš vskutku chrabrý čin mi není neznámý, musím vám vyjádřit své vřelé blahopřání!

Život karty míchá, my hrajeme. Smart se ještě pokouší dočíst pravidla.

Nesnáším zlé drby, ale při hrůzostrašném pohledu na transku Curtis v nařasených šatech jsem zauvažovala, jestli se vážně nenarodila jako Michael Meyers.

Asi jsem Hidalga uviděla v tu pravou chvíli, že mě tahle pohádka z tisíce a jedné noci dostala. Pohádce dávám plný počet, jako dobrodružný film nebo dokonce drama, bych to pohřbila v poušti zapomnění. Strakáček sice nevypadá jako pravý filmový mustang, ale má tak za ušima, že kdyby mu Mensa lípla na zadek samolepku s logem, udělala by vrcholný marketingový tah své historie. Árijský Viggo na polovičního Indiána taky nevypadá, a není ani strakatý, takže s hřebečkem prohrává na body i co do herectví. Pravý kovboj vs. velbloudí kovbojové se utkají o velkou cenu a o to, kdo přejede ohromné pískoviště, přihlížející jsou podivuhodná sebranka. Budiž. Problém vidím v nesouměrnosti pohádkově směšných vedlejších postav s brutalitou hodnou thrilleru. Šejk, co ujíždí na kovbojkách vs. úvodní masakr či zraněný koník ve mně vyvolal stejný pocit, jako když kůň nečekaně hopne a s vámi to houpne.

„Patří vědě!“ Viděla jsem hodně filmů o rakovině, ale z tohoto mi vstávaly vlasy hrůzou. Bohužel pro část bílých plášťů je člověk skutečně jen maso a v mašinérii masny jménem zdravotnictví zcela bezbranné. Vivian měla ve svém neštěstí dvě velká štěstí a tou byla vrchní sestra a skutečnost, že v anglicky mluvících zemích mají písmena DNR váhu. V Čechách vám i právník potvrdí, že vaše přání žádný soudný doktor respektovat nebude, ať už je řezník, nebo ne. Proč? Protože za neposkytnutí pomoci je flastr, zatímco za nedodržení přání pacienta dostanete za trest tak maximálně houby s octem v nemocniční kantýně. Jediné, čemu úplně nerozumím, je, proč paní profesorka bez váhání souhlasila stát se pokusným králíkem. Jestli pro tu kapku naděje, nebo že nechtěla umřít sama. Půjdu si natrhat trochu hřbitovního kvítí, abych se rozveselila… :´/

Zcela bez despektu se ptám, do kdy bude Reese schopná hrát diblíka? Můj laický odhad zní: navěky. Taky opět táhne hloupý příběh, protentokrát o princezničce, co se rozhoduje mezi dvěma princi, blbým a blbějším. Agent Tubý Býk a agent Fešný Vůl se v aréně perou o její kořist pomocí hrozivého funění a dekadentního natřásání stužek na postroji. Je to dilema, ale nic, co by nevyřešil pokec s kamarádkou nad akorát propečeným biftekem.

Dost možná dinosauři neútočí na kořist větší, než jsou sami, protože by se přežrali, takže dvacetimetroví návštěvníci parku jsou v pohodě. Postavy fyzické normy podcenily a tak měly smůlu a dinosauři vlastně taky.

Prehistorická chamrať se usídlila na dně oceánu a já se teď kvůli ní bojím otevřít mrazák. Mořský Rex pár plážových povalečů nachytal na vejcích a nastala bouře. Bohužel jen na lžičce vody, nebo jak byla ta dinosauří loužička velká.