vyfuk

Oscars 2017: Roztomilý a jednoduchý film, který popisuje velice zajímavý příběh. Je to v Oscarové sekci hlavně odpočinková záležitost. Ne zrovna na nějaké sáhodlouhé myšlení a přemýšlení, ale sledování děje tak jaké je. Asi hlavně Meryl dělá před kamerou skvělou práci, u které bych se nestyděl dát sošku někomu jako jí. Rozhodně ne žádná úžasnost, ale po dramatech jde o příjemný odpočinek.

Oscars 2017: Ze všech dramat mě asi nejvíce zasáhlo toto. Nechal jsem si ho schválně nakonec, protože jsem doufal, že film to bude dokonalý. A já ho takto přesně viděl. Herecká souhra je jako samotná filharmonie. Zvláště sóla spolu s Affleckem a Hedgesem byla naprosto dokonalá. Hudební otisk zanechá něžný dotek který vy tak nějak očekáváte. Asi sám nevím jak to nazvat, ale tohle je prostě film, který stojí za neuvěřitelnou zmínku. Dodatečně gratuluji již zmíněnému Affleckovi za Oscara, kterého si více než zasloužil. Scénář je výhra také zcela oprávněná. Práce na něm je neoblomná a bizarní části vás donutí suše se smát. I když jsem lehce doufal, že tento film nebude moct konkurovat jiným obrovským dramatům tohoto roku, ale nakonec musím říct, že toto je parní válec.

Oscars 2017: Film, který jede. Prostě má svou rychlost a ta je tak příjemná až jste rádi, že se vezete a hlavně vám to celé skvěle uteče. Já tak nějak k tomu nemám, co říct. Skvělá atmosféra při hledání bratrů lupičů a skvěle hrající Bridges, to je něco úžasného. Jižní soundtrack tomu dává korunu. Lehce to připomíná Tahle země není pro starý, ale ne s tak temným zpracováním. I tak jde o úžasný počin.

Oscars 2017: Asi hlavně film o tom jak se Mel Gibson vrátil mezi živé. Tady ani nejde o Dosse, ale o pana Gibsona. Film se víc jak polovinou zabývá neuvěřitelně trapným a smutným namlouváním a poté nudnou byrokracií americké armády, která je moc kapitalistická, aby i vyznávala zásady demokracie. No a poté se rozjede pravá řežba hollywoodských rozměrů, kdy se Japonci začnou kosit po stovkách. A pak přichází na scénu Kocour, aby odnesl všechny vojáčky do tábora. Ale jako hej, proč ne. Něco vypadá jako sci-fi, něco až moc dobře. Jestli se Mel chtěl tímhle vyznamenat tak asi se mu to povedlo. Ale Garfield se mi víc líbil v Japonsku v 17. století než během druhé světové války.

Oscars 2017: ...no a někdy mě dokáže naštvat, když se na film těšíte a vznikne z něho hovno. Lobster je jeden z nejzvláštnějších filmů, co jsem kdy viděl. Asi podobné filmy nejsou mým šálkem čaje nebo nevím čeho. Ale nesedí mi to do tabulek. Farrell je velmi charakterní herec, ale přišlo mi, že víc předvedl i ve FBAWTFT. Film ještě tak nějak byl koukatelný dokud se odehrával v Hotelu. Od toho momentu to šlo z kopce jako kdyby gravitace se o pár čísel zvýšila. Moc k tomu víc, co říct nemám. Dobrý nápad ještě není záruka dobrého zpracování.

Oscars 2017: Seance různých charakterů postav a jejich břemen. Někdy už si říkám, že mi ty filmy lezou na mozek. Z tohoto filmu asi musím vypíchnout velmi emotivní a propracovanou hudbu, stinný, ale dobrý výkon Michaela Shannona a poté bláznivý a ještě lepší výkon Taylor-Johnsona. Příběhově vzato, to zní zajímavě. Ale nějak mě to nechytá. Ford má velice zajímavý cit pro natáčení a toho se taky tak nějak drží. Stále mi v tom chybí nějaká ta vějička, ten háček, za který který bych se chytil. "Two things I live on Texas. No phones, no people."

Oscars 2017: Velice zajímavě povedený animák. Velice silně se odděluje od jiných jemu podobných především z Pixarovské dílny. Což jednoznačně není na škodu. Film lehce připomíná staré dobré "loutkové" časy v podobě Fimfárum. Asi jsem byl lehce sentimentální. Příběhově je to epický příběh připomínající počátky literatury. Ne, že by mě to nějak extrémně ohromilo, ale na druhou stranu to mělo své kouzlo. To, co film nenasbíral na příběhu, tak nasbíral na úžasné animaci. Letos mě asi ale nejvíc zasáhlo Zootropolis a to asi hlavně protože se to silně dotklo mainstreamu. A asi taky tím, že to spíše připomínalo Blackovu kriminálku.

Oscars 2017: Čistě odpočinková, a když budu hrubý taková pop cornová záležitost. Už z traileru víte, že vám film životní obrodu nepřinese. Je to příběh, který byl vyprávěný už mnohokrát a kdybych tak nějak řekl, tak má skoro až i komediální prvky. Kdyby to byla středověká divadelní hra, asi by se u toho někdo mohl lámat smíchy. Film má jenom přesunutý příběh někam do vesmíru za jiných okolností, ale jinak je to jemné klišé. Hezký pohled na v tomto filmu mimořádně hezkou Jennifer. A velice velice charakterní hudba. Bodejť má ji na svědomí Newman. Bavil jsem se? Ano. Je to nějaký převratný film? Rozhodně ne.

Oscars 2017: Mlčení byl jeden z oněch filmů, co vypadají spíše průměrně. Ani moc mi k sebevědomí ohledně pozitivity tohoto filmu nepomohl fakt, že první dávka hodnocení byla spíše negativní a kritika vypadala na pesimistické orgie. Nakonec se jednalo opět o klasický nádherný jev toho, kdy by člověk měl myslet vždy vlastní hlavou a neshazovat si myšlení a domnění někým jiným. O tom je zářný příklad tohoto filmu. Přijde mi, že méně než čtyři hvězdy (nebo ještě teda ty tři) mohli dát jen jedinci, co jsou sotva schopni dokoukat osmnácti minutovou epizodu Teorie velkého třesku a nebo blbečky, co jenom vidí náboženskou tématiku a hned si hrajou na morální iluminátskou ligu (opak katolické ligy). Dát nižší ohodnocení jenom kvůli náboženské tématice mi přijde vrcholová ubohost hodná špičkového ignoranta (a to bych v opačném případě řekl o intelektuálním filmu kritizováno ze strany teistických fanatiků). Tenhle film je prostě kratší Scorseseho Apokalypsa. Film s příběhem a vypravěčem procházející svým životem. Skvěle natočené, skvěle situované, skvělé zpracované. Asi nevím, co k tomu říct. Z filmu cítíte chlad, izolaci Japonska v největší a nejvyšší verzi. Herecké výkony jsou naprosto nezaměnitelné. Co k tomu říct? Víc nominací tohle si zasloužilo víc než jen kameru, kterou bych navíc s láskou udělil.

Oscars 2017: Je fakt, že i když herci a tvůrci černé pleti prostě toho plešouna nedostanou, tak filmy s jejich tématikou ano. Alespoň někde se to musí zúročit. A tady se z toho něco snaží vytřískat. Je v tom zábava a taky příběh, který se skloubí v celku hezký film s dobrými prvky, které vás přimějí se na tenhle dvouhodinový v pořádku a klidu dokoukat. Nějakej zlateje plešoun by se možná šikl.