J.Connor

Proboha, o co v tom filmu vlastně šlo? Slibný začátek s atentátem na agenta a s velmi krvavou loupeží bojových raket vyústí v neskonalou a dlouhou nudu, ať již konverzační na základně či putovnickou v podání Richarda Hatche, na konci přestřelka a konec. Strašně zbytečný a nezábavný film, který sice řemeslně není úplně zle natočen, ale motivaci k jeho vytvoření bych potřeboval notně osvětlit... Zajímavostí je, že zde jednu z hlavních rolí ztvárnila pozdější manželka Ridleyho Scotta Giannina Facio. Neméně zajímavá je také kariéra režiséra Ciriaciho, který na ploše zhruba dvou let natočil 4 taliánské trash filmy o Afghanistánu a pak zmizel v propadlišti filmových dějin.

Typický produkt své doby, mírně lechtivá taškařice v tradici mnoha různých "akademií". Je pravdou, že mnoho těchto filmů získalo do názvu slovo akademie jen přičiněním českého distributora, ale na druhou stranu u mnoha z nich skutečně můžeme vypozorovat jednotící linku, stejně jako zde, byť se výjimečně jedná o "školu". Vyloženě neurážející film (v rámci svého žánru), ale také ničím výrazně zajímavý, s mělkými postavami, kterých je až příliš mnoho.

Název a plakát upomenuly mnou v dětství zbožňované WAR GAMES, ale tím spojitosti padají. Obranná hra je film s těžce televizním lookem a levnější produkcí, který nemá co nabídnout, aby si jej člověk déle zapamatoval, charismatickou postavu, výživnou akci, nic. Na druhou stranu se nejedná o nějaké strašlivé céčko či amatérismus, jen prostě hrozně obyčejný a ve výsledku pro diváka zbytečný snímek. Na VHS v ČR vydal label VIDCOM.

Překlad jmen některých postav bych rozhodně přežil (mně Kostroun nepřijde vůbec zlý), ale je pravdou, že dabing tomu zejména u zmíněné postavy strašně ubírá, protože vyznívá až parodicky. Celkově mě překvapila velká míra infantility, žil jsem v domnění, že He-man bude trochu peprnější, ale je pravděpodobné, že za to může právě duch Vánoc. Někdy zas musím zkusit tu hranou verzi s Lundgrenem.

Raritní kousek z mého oblíbeného labelu Guild home video. Film naprosto nevzrušivou formou vypráví příběh líné holky, která začala posilovat, což její nový kluk a otec těžce nesli. Je tam tak málo hlubších linek než ta o tom fitku a překonání se k výkonům, že začínám mít pochyby jestli to není celé jen nějaký promo film zaplacený buď Ministerstvem zdravotnictví USA (jez zeleninu, nekuř!) nebo náboráři do fitek a na kulturistické soutěže (v miniroličce uvaděče na souteži Miss Physique USA Franco Columbu). Filmu se nicméně nedá upřít jistá neopakovatelná retroatmosféra, kterou živí záběry na upocené cvičenky v dobových hadrech v rytmu sladkého synťákového popu a celkově je film v rámci možností profesionálně natočen, ale televizní sláma mu halt čouhá z bot. V hlavní roli plavčice Stephanie z Pobřežní hlíkdy, ve vedlejší má oblíbenkyně Sandahl Bergman, u níž je mi s podivem, že po takovém hitu jakým byl Conan, si na další roli počkala dost dlouho, a to ještě v tomto špektáklu.

Sice TV film, sice ve scénáři pár ujetostí, ale opravdu nelze Bavovi upřít solidní atmosféru vykreslovanou i velmi zdařilou hudbou. Dané téma je samozřejmě nesrovnatelně lépe zpracováno v Youngově opusu WAIT UNTIL DARK, nicméně Bava si půjčuje skutečně jen základní motiv nevidomé v ohrožení, jinak nemají oba filmy nic společného. Uvedeno na TV Premiéra v rámci cyklu Mrazivé napětí v roce 1993.

Doporučuji se vyhnout otřesné kopii s českých rychlodabingem, která koluje po internetech a zrovna tomuhle filmu ubírá strašně moc, protože minimálně jako retro kousek má Strach v New Yorku slušný vizuál. České kopii navíc chybí asi minuta na konci (možná jen ta má?). Nakonec dávám ze staré známosti 3*, ale mrzí mě, že Ferrara nevyužil slibně rozjetý potenciál.

Miami Nights 1984 brought me here https://www.youtube.com/watch?v=nLzjm9E1hwg&t=87s

Pro italské trashe mám velkou slabost, ale zrovna Macaroni combat jsem nikdy nemusel. Dobré válečné filmy se honosí buď velkou akcí a výpravou nebo silným a přesvědčivým předestřením válečných hrůz a traumatu, případně kombinací obojího. Italové se svými slabými rozpočty a tvůrci samozřejmě nebyli schopni ani jednoho a na rozdíl od jiných žánrů se do válečných filmů nepodařilo většinou propašovat zábavné momenty známé z italských sci-fi, hororů a běžných akčňáků. Margheriti vždy své souputníky převyšoval a výjimkou není ani TORNADO, protože jak výpravou, technickým zpracováním i dalšími aspekty včetně herců nepůsobí tak strašně lacině a nudně jako jiní žánroví kolegové. Margeriti se však úctyhodně snaží o vážný film z pekla vietnamské džungle stejně jako o akční nářez a dal bych i tři hvězdy, ale bohužel jednání hlavního hrdiny postrádá zhruba od poloviny filmu jakýkoliv smysl, a protože se nejedná o čistokrevnou trash bejkárnu, začne to diváka přeci jen trochu štvát. Zajímavé je, že Toník celé tři roky před ČETOU nastínil podobnou zápletku, SPOILER včetně skonu hlavního klaďase a památného rozhození rukou kdesi v rýžových polích.

Svět podle Vladimíra. Nahned.