Džejkop

Nemůžu dát víc, smysl tohoto filmu mi nějak proplul mezi prsty. Myšlenka i zápletka celého filmu mě nijak neoslovila. Dost možná zčásti zůstala nepochopena. Létající člověk, děkuji nechci. To skousnu jen v případě komiksových adaptací. Jsem naladěný na americký filmový průmysl a ten východní mi mnohdy příjde vzdálený. Jiný kraj, jiný mrav. Tomuhle filmu jsem na chuť nepřišel.

Hned od začátku, když Rob mluví do kamery jako by mi promlouval do duše: „Co bylo první, hudba nebo zoufalství? Lidé mají strach, že si děti hrají se zbraněmi, že je kultura násilí ovládne. Nikoho netrápí, že děti poslouchají tisíce, doslova tisíce písniček o zlomených srdcích, bolesti, zoufalství a trápení. Poslouchal jsem hudbu, protože jsem byl zoufalý? Nebo jsem byl zoufalý, protože jsem poslouchal hudbu?“ Vzhledem k faktu, že jsem mužského pohlaví, mi byl Robův pohled na svět a ženy velmi blízký. Díky tvůrcům za množství povedených, lehce úsměvných scének a hlášek. V paměti mě utkvěl také tento zajímavý rozhovor mezi Robem a zpěvačkou Marií: „Myslím, že je správné, když je člověk nadržený a současně nešťastný. Proč nám mají být upřena základní práva jen proto, že jsme si zničili vztah? -Sex je základní lidské právo? -Sakra. Jo. Nedovolím, aby mi ten parchant bránil v šoustání."

Zvláštní, zajímavý a přitažlivý thriller. Dva lidé, stojící na stejné linii, ale na opačné straně. Elijah Price a jeho odhalení. Šokující konec, který celý film převrátí na ruby.

Totální zklamání, radši se k tomu nebudu příliš vyjadřovat...ani za mák se mi nechce věřit, že to má co dočinění s prvním dílem.

Ve zkratce, nenáročná podívaná. Rozepsaně, pro fanouška automobilového průmyslu zřejmě povinnost a pro mě docela pohodovka(nejsem milovník aut). Ačkoliv některé modely těch nablízkaných autíček zaujaly i mě, a když je někdo krade, je to o to zajímavější. Navíc v tom hrají dva herci, kterým jsem už dávno přišel na chuť (Cage a Jolie), pak se nechám unést a hodnocení zřejmě přeháním (ale co, kvůli blond Angelině mně to je vlastně fuk).

Všichni herci svoje role zvládli na výbornou, nejlepším se stal samozřejmě Kevin Spacey, jenž byl po zásluze oceněn. Jeho postava je ztvárněna opravdu mimořádně zdařile, role znuděného chlapa ve středních letech jenž najde nový způsob života a v podstatě se tak vrátí do studentských let. Začne hulit, mluvit sebevědomě a užívat si života, prostě žít...a je fakt, že mu to jde. Mena Suvari ztvárnila sexy středoškolačku, co se vlastně jen naparuje, ale ve skutečnosti je čistá jako lilie. Anette Benning docela mrchu, jenž ztratila naprostý zájem o manžela a radši si užívá s jiným. Thora Birch a Wes Bentley pak duo poněkuď zvláštních lidi, co stojí především o lásku a pochopení. Nezapomenutelné jsou i ty menší role. Zejména páreček homosexuálních sousedů a Frank Fitts jako tvrdý voják, který skrývá pravou identitu. Americká krása je jeden velký herecký koncert, jenž je okořeněn poetikou, humorem, sexem a lehce mrazivou atmosférou.

Zeměpisné dokumenty, bývají vetšinou zajímavé, tak jako tenhle, který je doplněn povedeným dabingem. Jakmile to přešlo po jiniou televizní stanici, už to nebylo ono. Výsledné hodnocení za původní cestománii.

Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o americkou parodii Star Treku. Ale ani zdaleka tomu tak není. Galaxy Quest spíše využívá řadu prvků z tohoto úspěšného seriálu a přetváří je k obrazu svému, tedy v komedii. Hercům byl do ruk vložen nápaditý scénář, který jim neproklouznul mezi prsty. Umně se vžili do svých rolí a díky tomu vznikla kvalitní zábava.

Drsný film a to doslova a do písmene, má to grády, má to šťávu. Za velkou pozornost stojí finále, kdy na vás příběh vychrlí velké překvapení, naprosto nečekané a odzbrojující.

Dokonalé efekty, průlom ve svém žánru, revoluční film. Takové pojmy jsou zcela běžně spojeny s filmem bratrů Wachovských. Není se čemu divit, po všech těchto stránkách je to film dokonalý v každém detailu. Hlavní hrdina je charismatický i pro heterosexuály.Trinity sice napatří k nejkrásnějším, přesto jí nechybí styl. Morpheus je kapitán misteriozity a je to on, kdo nás provede králičí norou. Mnoho lidí si dost možná ta největší nej Matrixu nalezne ve výše zmiňovaných případech. Pro mě osobně tkví největší nej Matrixu v jeho samotné podstatě. Myšlenka Matrixu mi způsobuje pnutí po celém těle, protože co když v něm žijeme. Někdy, když jdu po ulicí, mám takový pocit. Kdo mi tuto představu spolehlivě vyvrátí, má u mě pivo a panáka.