Streeper

Moc se mi zalíbil ten nápad natočit celý film na telefon. Je to hodně znát, hlavně ze začátku mi to trošku dělalo problémy, ale pak jsem si na to zvykla a ani mi to nepřišlo. Příběh jako takový není nijak originální a co si budeme, tvůrci se hlavně snažili nalákat na Adama Mišíka a na to, že je to natočené na mobil a vlastně o nic jiného ani nejde. Námět je ohraný jak stará gramofonová deska. Občas mi i přišlo, že ta rozhodnutí, které hlavní postava udělala nebo jeho kamarád v podání Marsella Bendiga byla až moc na hlavu a v reálu by se tak snad nikdo nezachoval. Ale kdo ví.

Velmi jemné romantické drama odehrávající se v 80.letech v prostorách kina, kde ještě používali starou promítačku. Přišlo mi to krásně nostalgické a prívě prostory kina a scény v promítací místnosti jsem si vážně užívala. Olivia předvedla parádní výkon a spolčně s Michealem Wardem jim to skvěle sedlo. Jejich vztah postupně gradoval, pak se odhalovala různá tajemství a pravé tváře a z romantiky se stalo drama. Škoda jen, že se to místy tak moc táhlo a tím pádem nudilo. Dalo by se to ještě trošku osekat, aby to tempo bylo lepší.

Po zhlédnutí jsem dlouho přemýšlela jestli dát tři nebo čtyři hvězdy. Nakonec jsem se přiklonila k tomu lepšímu hodnocení. Původní film jsem neviděla, takže nemohu srovnávat. Já si tady každopádně užívala tu atmosféru 50. let Anglie. Ale taky tu božskou kameru. Ty promyšlené záběry postav, ulic, naprostá filmová lahůdka a kamera je za mě na tomhle rozhodně nejlepší. Bill Nighy skvělý jako vždy, ale měla jsem pocit, že mu spotlight dost brala Aimee Lou Wood. Konečně jsem jí viděla v jiné poloze než komediální a byla skvělá.

Bez skvěle napsaného scénáře by to byla naprostá katastrofa. Naštěstí scénář docela ujde a k tomu skvělé herecké výkony a film je pro diváka koukatelný. Docela mě zaujalo i téma, bylo to přímočaré, drsné a až neuvěřitelné. Místy jsem se neubránila slzám. Taky mi hlava nebere, proč Claire Foy nedostala nominaci na Oscara, její výkon mi přišel nejsilnější a nejlepší, alespoň ta nominace by byla zasloužená. Rooney, byť byla brána jako hlavní, tak byla spíš upozadněná, nevýrazná, což je docela škoda, měla takovou neutralní polohu. Ale byl to zajímavý snímek, který mě upoutal, bavil a rozplakal.

Typický festivalový snímek, které má pomalejší tempo a dokážu si představit, že kdybych ho viděla na festivalu v KV, tak v tom sále usnu. Není to nic záživného a něco se to začíná dít až tak v poslední půl hodině. Tam už vidíme i starší Sophii, takže je nám pak jasné, že tahle dovolená mohla být ta nejlepší vzpomínka na svého tátu. Deprese, kterou Calum trpí je tam docela upozadněná, až postupem filmu je to vidět víc a víc.

Tohle pro mě bylo velmi milé překvapení. Než jsem viděla tenhle film, tak pro mě byl jasným vítězem na nejlepší animák roku (Oscara) Kocour v botách, ale po tomhle je to rozhodně tenhle snímek. Animace je krásná, když se na obrazovce objeví ďás, ty kontrastní scény s ďasem a malou Maisie (například pod vodou) jsou naprosto dechberoucí. Příběh je vcelku taky povedený a moc mě to bavilo.

Film jsem viděla naprostým omylem, protože si ho přítel spletl s jiným filmem, ale když jsme to rozkoukali, tak proč to nedokoukat. Byla to docela muka, ale říkala jsem si, hraje tam Trojan, určitě se to zlepší. Dejme tomu posledních 20 minut je nejlepších na celém filmu, ale zbytek je hovadina. Nějak mi nejde do hlavy, že Jarchovský, který napsal Pelíšky, Učitelku a Želary dokázal napsat něco takového. Asi nějaký zkrat v mozku, jinak si to vysvětlit nedokážu.

Škoda toho nedoladěného scénáře, který, kdyby byl více propracovanější a lépe napsaný, tak by se z filmu nestalo nudné uloudané drama, které se snaží táhnout Andrea Riseborough. Místama jí to vážně šlo a byla skvělá, ale po většinu filmu mě děsně štvaly ty její otravné grimasy a to její chování. Nevím, možná bych si v téhle roli dokázala představit třeba Winonu Ryder. Sice to zahrála dobře, ale nebyla mi moc sympatická ani na začátku ani na konci. Navíc film se místy docela dost táhne a nudí, což je největší kámen úrazu.

Po filmu matka! od Aronofskyho jsem se trochu bála, co od Velryby vlastně čekat. Nakonec jsem příjemně překvapená. Je to komorní drama odehrávající se jen v jedné místnosti, kterému velí Brendan Fraser a skvěle mu sekunduje Sadie Sink. Je to velmi emocionální, silně napsané drama, které většinu diváku chytně za srdce a cítíte stejnou bolest společně s hlavním představitelem. Na konci jsem se neubránila slzám. Aronofsky je známý svým skvělým citem pro dramatično a tady se opět staví na vlastní nohy. Ovšem na dokonalou Černou labuť to pořád nemá.

Tak tohle pro mě bylo velké překvapení. Čekala jsem spíše nudu, takže jsem od toho neměla velká očekávání a ze začátku to i tak vypadalo. Trochu pomalejší tempo, příběh se lehce vlekl, ale pak se příběh odhaluje víc a víc a všechny dílky do sebe začínají zapadat a neskutečně mě to chytlo. Vymýšlela jsem si různé teorie, jak by to mohlo dopadnout (nakonec jsem to i uhodla), ale napětí krásně gradovalo, herci skvělý a sympatičtí. Opravdu jeden z lepších filmů ze streamovacích služeb, jaké jsem za poslední měsíce viděla.