Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Dokumentární

Recenze (1 779)

plakát

Útok na věžák (2011) 

Tak takhle vznikly etnický nepokoje v Londýně... aháá .. kdybyste hoši radši seděli na prdeli a hráli FIFU

plakát

Rychle a zběsile 5 (2011) 

V lepších momentech skoro taková akční pecka jako Bad Boys 2 a to je sakra vejška. Existují dva typy vysokorozpočtového filmu - ty, který se snaží ochcat ty, který ho platí aby vzniknul a ty, který se snaží ochcat ty, který ho zaplatí ve výsledku. Druhá varianta (Bay, Verbinski) předkládá korektní nenáročnou podívanou a snaží se vnutit divákovi, že to o čem mluví je fakt pecka, protože to umí podat - prodává forma. Druhá má diváka v kapse, ale šlape po produkci a ratingový komise tim, že formou kreje nevhodnou ideu. Průkopníky jsou hlavně Wachovští - následuje Snyder. Fast Five je taky z tohohle soudku, sic ne tak obratný, ale je to klasická levičácká antikorporátní anarchárna, která sází na to, že si představitelé filmových studií nenajdou v záporné straně svůj předobraz. Všichni hlavní hrdinové jsou klasická dělnická třída, která si všechno, co kdy získala vybojovala tvrdou ruční prací válčící s vládnoucí inteligencí, která drží kapitál. Důmyslný socialismus. Jenomže nebejt konce, kde hlavní postavy nerozházej bohatství do chudých favel, ale dranděj v megadrahejch kárách se štětkama a sypou mega do rulet v Monaku. Mimochodem tohle je v tomto kontextu neskutečně srandovní scéna, protože dvě postavy v ní narvou prakticky celej svůj kapitál na jednu variantu výhry, což jsou skvelý otevřený vrátka pro další díl, kde budou všichni zase jak kostelní myši - tedy nasraný dělníci na kapitalistickej systém, kterej obohatili pár desítkama mega. Hoho.__________ V akčních scénách miluju to pokrytectví, kdy hlavní hrdinové ujíždějí s desetitunovym trezorem a demolujou naprosto všechno, co je po cestě. Tuhle něco vlítne do baráku, támhle to smete nějaký auto. To je stříhaný se záběrama na civilisty, který vždycky na poslední chvíli vezmou čáru a tak tak přežijí, protože postavy jsou přece hodný. Nejsou hodný, jsou to festovní svině, kterým je totálně salám, kolik školaček vymetou do zdi, ty lidi maj prostě kliku.________ Jinak spokojenost - bitka Dízla se Skálou má přesně ten destruktivní pocit, kdy prostě víte, že bejt obdarovanej jednim takovym dělem, tak se rozložíte na prvočinitele, přestřelka ve favele nechá vzpomenout na Modern Warfare 2, ve filmu neni jediná ošklivá holka a do plavek se zásadně slíkaj ve slow motion, scénáristovi očividně občas vynechávala propiska, ale co už... takhle má vypadat letní popcorn - Thor my ass a vraťe mi Baye v pořádnym ratingu. Dopnění: Dwayne Johnson neni neherec ale antiherec, to už vemte rovnou Seana Austina. Odrovnání záporáka je v tomhle filmu dost stylový.

plakát

Solomon Kane (2009) 

Když jsem dokoukal Solomona, byl jsem prakticky přesvědčenej, že režisér Basset je určitě ten samej týpek, co nakroutil Frontiérs. Přesně ta sada efektně (a dobře) zkomponovaných záběrů, který ale moc dobře nedrží u sebe. Většina scén je o minimálně minutu delší než by měly být a třeba souboje vypadají dost amatérsky. Sporadicky též vyšlo dost digitálních triků, ovšem vytýkanou závěrečnou potvoru odpouštim, protože ve svém Heroes of Might and Magic stylu byla fakt roztomilá. Stejně tak potvory v zrcadlech na začátku (ač to byla megazbytečná scéna), Bojoval jsem z kulisama, který prostě byly kulisy, ale nejvíc mě asi nasrala hlavní postava. Teda respektive seznámení s ní na začátku bylo parádní a ten cynickej chlápek mě bavil. Proč se pak během filmu musel proměnit na ufňukanou socku, kterou sem měl čas od času chuť proplesknout a řvát ať se vzchopí a jde něco dělat je mi záhadou, protože nepředpokládám, že cílová skupina tohle chtěla. Ale ke kladům: je to konečně fantasy FANTASY! Ne středověk s fantasy prvky, prastará volně interpretovaná legenda nebo adaptace komiksu - je to fantasy. Všechny čarodejnice, kouzla, příšery a podobně nejsou dávkovány s bůhvíjakým citem a mě to bavilo. V tom lehkém neumětelství jsem měl pocit, že to vážně točí fanoušci a ne producenti a hrozně se mi líbily ty velkolepý rekvizity jako krvavý trůn, inkvizitorské masky či Jason Flemyng v roli těžce stylového záporáka. Je to zábava a jsem rád, že se takovýhle filmy točej, ale kdyby Snyder....

plakát

Barbar Conan (2011) 

:Supr Conan, nic moc film. Na to jak jsem Momoovi (kdo mu proboha vymyslel jméno?) něvěřil, tak se z něj vyklubal moc sympatický Barbar a to jsem tomuhle filmu prosím absolutně nevěřil. Jenomže ta velkolepá oslava násilí hned na začátku mě začala strašně bavit. Conan si ze všech možností vždy vybere pokud možno tu nejbrutálnější, až je to sranda a po všech těch slaďoušcích, co se tvářej jak tvrďáci v ostatních velkorozpočťácích bylo tohle takový milý seknutí sekerou do obličeje. Veškeré problémy tohohle filmu visí na berdrech režiséra, který nejen, že patrně zná jen dva typy záběru (detail a celek), ale hlavně celkem očekávaně nebyl příliš schopný roztáhnout plochu z hororu (jakožto žánru, kde se většinou operuje na pár čtverečních hektarech) na velkolepou imaginární krajinu. Proto se film rozpadá na pár dílčích segmentů, dokonce rozdělených rtrapným titulkem, kde se tato scéna právě odehrává. Ještě chybělo 9:50 zulu. Akční scény nejsou vyloženě špatný, ale úchylně se v nich stříhá a oku nevyspalému to není zrovna k radosti, takže vlastně ani nevim, jak dopadla finální akční scéna. Sorry. Jo a bez triků by se film nakrásně obešel, například si všimněte, že stříkance digitální krve se opakují a vypadá to až směšně, když Conan dostane ťafku do zad, vystříkne stejnej dvojlitr jako když hlavní hrdina rozsek hlavu mečem nějakýmu chudákovi a pak má na zádech škrábanec jak od trní. Navíc trikový studio nebudou zrovna borci v oboru, protože takovýhle haprování s perspektivou u některých trikových záběrů by se neodpouštělo ani u starých Egypťanů. Každopádně oproti nechutně buzerantskýmu a příšěrně sterilnímu Thorovi je to zábava až přemejšlim o čtyřhvězdě.

plakát

Thor (2011) 

Důkazem neexistence skutečného Asgardu je fakt, že autory tohohle bazmeku nenašli někde ukopaný osminohym koněm a oklovaný přerostlejma vránama, protože tohle prostě nešlo. Já mám svoje hranice tolerance, kam až může autor v těžení určitých základů zajít, ale tohle je daleko za horizontem. Aboslutně nesnesitelný digitální inferno v němž jediný zapomatovatelný prvek je přizdisráčství tvůrců. Spousta lidí tu prská na černýho Heimdalla. Mě málem jeblo už když na mě vykouknul absurdně digitální Asgard, kterej navzdory faktu, že je to taková nirvána pro prasata vikingský, tak je vypíglovanej, jakoby tam žila moje matka. Zavřel jsem oči a doufal, že to všechno přejde a bude to ok, když sem je otevřel, tak si zrovna fešáckej Thor prohodil v ruce kladivo a já věděl, že bude zle. Vemte si například jeho družinu. Karneval postav jak z Dungeon Siege - zmalovaná amazonka s perfektně oholenym podpažím (nevysvětleno), renesanční šermíř (opět nevysvětleno), japonec (kurva tuplem nevysvětleno) a poměrně sympatická verze fantasy trpaslíka, kterej i přesto vypadá, že vlastní kadeřnický salon. Antagonista rožšafně pomrkává s ulízanými vlasy dozátu, přesto se film tváří jakože záporáka ještě nemáme znát. Buehe, tak okej, vzhledem k tomu, že během úvodní třicetiminutovky jsem sežral ovladač, byl jsem nucen to dokoukat. Vážení moc se to nezlepšilo. Je fajn obsadit do rolí pozemských iniciátorů jistoty jako Skarsgarda nebo zde příjemně ošukatelnou Natálii Portman, kdyby tak příšerně nebilo do očí, že v tom filmu jsou kompletně zbytečný. Krystalickym důkazem budiž jedna z "akčních scén" (ještě se vyjádřim), kdy novopečený pacifista Thor (bože!) jde vysvětlit kovovýmu ošklivákovi, jestli by nemohl přestat demolovat město a těmto postavám řekne, ať evakuují okolí. To probíhá tak, že uběhnou cca 150m, něco kolem nich vybuchne, oni se zastaví a pak se vrátí k polomrtvýmu hrdinovi, na jehož dotaz, jestli jsou všichni lidi v bezpečí odpoví, že se o to postarali. No a akční scény jsou kapitola sama o sobě. Nevim jak moc dosáhla v USA inflace za poslední tři roky, ale jestli Bay mimojiné nechal v závěru Transformers rasit velkoměsto na všech levelech obříma robotama, skládajícíma se v bouráky, stíhačky a helikoptéry a Branagh nechá s rozpočtem o jedno mega míň jednoho pětimetrovýho kovošrota rozkopnout auto a rozbít zmíněnou výlohu, tak je to tunel jak Blanka. Thor až na vzácné vyjímky (tak dva až tři záběry) vůbec neni akční, protože postrádá jakoukoli dynamiku. Buď to zrasí střihem (úvodní kosa s ledovými obry) nebo to utne, když už bych čekal, že se něco začne dít (obr v městečku) nebo to zabije nepřehledným a přeplácaným CGI (bitka Thora a Lokiho) či to v neposlední řadě pohnojí do očí bijícím 3D efektem (fakt je na to dneska ještě někdo zvědavej?). Thor je o to větší omyl, že narozdíl Snydera, Greengrasse, Cuaróna či Baye se drží nechutně při zemi, nemá jakýkoli režijní rukopis a neuvědomuje si svoji pozici na audiovizuálním trhu. A to je konkurence čímdál znatelněji filmových videoher, které mohou nabídnout daleko více než filmové médium, ale v něčem vždy budou zaostávat a to v sepětí příběhu, postav a mnohoúhelné fyzické akce. Thor si to neuvědomuje a proto po něm za rok neštěkne ani bílej tesák. Jediný co na tomhle filmu funguje jsou odkazy a vtípky a to je na letní blockbuster dost smutná vizitka.

plakát

Speed Racer (2008) 

Takovýho Gamera si opravdu vychutnávám a Crank mi vůbec nevadí, ale tady mě začala bolet hlava už po deseti minutách. Děkoval jsem bohu, že obrazovka , na které jsem si film promítl zvládá pouhých asi 16 milonů barev a tedy přibližně asi polovinu, kterou se film imho snaží nabídnout. Každopádně je to záměr, který nesedí mě osobně a kvůli tomu neni nutný film pohřbívat. Závody jsou fajn, často až příliš a ta vehementní snaha udělat z toho co nejnepřehlednější záležitostmi alespoň dávala pocit elity, když jsem zrovna věděl, co se vlastně děje. JENOMŽE na to film strašně sází. Samotné závody jsou totiž až na pár dílčích detailů (zbraně, hákovací provar před kamerama) dost stejné a maskují to změnama prostředí, což je zklamání jak blázen. Jinak všechno, co je kolem závodění je naprosto PŘÍŠERNÝ. Nebo nevim, ale pochopte ten malej smrad s tou vopicí... to bylo naprosto nedívatelný a já se kroutil trapností, kdykoli se mihli v záběru. Bohužel někdo získal príma nápad udělat z nich bezmála hlavní postavy a díky tomu jsou ramatické scény střídány s hohoho humornými scénkami, kdy jdou ty dvě nemehla krást cukroví nebo jezděj na vozíku po centrálně útředního zlokapitalisty. Neřikám, že Wachovští nepřekročili dobu, ale jestli takhle má vypadat filmová budoucnost, tak to potěš prdel.

plakát

Panika v městečku (2009) 

Total fucking mayhem!!! Bitva o farmu prostřednictvým farmářských zvířat, telefon, který díky tomu, že spadne do lávy zapálí místnost postavy na druhé straně linky a vůbec.. "zapoj rybu".....

plakát

Metoda (2005) 

Scénáristova úchylnosti par excellence, kde režisér přijímá tu nejnevděčnější práci vůbec. Sedm lidí v kanclu soupeří s vychcanou sadou úkolů a výsledně mezi sebou, aby získali pozici v nadnárodní firmě. Vítězí ten nejamorálnější. A divák přehazuje svoje tipy, jak postavy v jedné bravurní scéně míč z jednoho na druhého. Prakticky stejné zázemí jako 12 Angry Men akorát bez přesahu, proto ta jedna hvězda dolů. Respektive ten přesah tam je, ale nic, co by nikdo nevěděl...

plakát

Ochránce (2005) 

"Dudlíkátor"?.... Ty píčo...

plakát

Capote (2005) 

Tak to, že Phillip Seymour Hoffman patrně nemůže být potomek lidského pokolení, ale jakési nadpozemské rasy, už vim docela dlouho. Oprostím se tedy od jeho (nadbožského) hereckého výkonu... on stejně jinak hrát neumí. Film Capote šikovně dodržuje tu syrovou realistickou stylistiku, typickou pro ústřední knihu hlavní postavy. Daří se mu využít ponurou atmosféru celého snímku k tomu, aby síla určitých scén měla sílu úderu blesku z čistého nebe. Neuhýbá kamerou a neglorifikuje. Z toho filmu jsem měl pocit, jako by za kamerou plachtil smrťák. Smrdělo z toho všeho umírání.