Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi
  • Akční

Recenze (1 326)

plakát

Jezero smrti (2008) 

I ten sadistický spratek Brett byl kdysi roztomilé miminko. Máma se s ním mazlila a táta ho, radostně výskajícího, vyhazoval do vzduchu. Jak pevně jsou v lidech zakořeněné morální instinkty? A kdy se to zvrtne? Když Brettův otec před ním poprvé zařval na jeho mámu „Drž hubu, krávo!“ a vrazil jí facku? Děti se rodí tak čisté... Jako nepopsaná kniha. Dychtivě sledují svět kolem sebe a všemu se teprve učí. Přejímají vzorce chování rodičů. Pak následují zákony smečky. Tu tvoří příbuzní a kamarádi, někdy i nejbližší přátelé jeho rodičů. Zákony společnosti a etický kodex přicházejí na řadu až jako poslední, to nejméně důležité. Dětem z asociálních rodin vysvětlované jen jako nutné zlo. Právě tohle mě vždy fascinovalo. Ta neuvěřitelná síla moderní společnosti, která zlo plodí, příčiny neřeší, a zločiny sice trestá, ale ne vždy, spíš jen namátkou.  A přesto se moderní prohnilá společnost nehroutí. Brett druhý den vstane a s tátou pojedou koupit do supermarketu krumpáč, lopatu, pytel vápna a 6 černých plastových pytlů. S vozíkem se normálně postaví do fronty. A slečně v pokladně otec normálně podá kreditní kartu. Brett bude zase chodit do školy a tam poslouchat spolužáky, jak recitují z Romea a Julie. A posílat učitelku (tu krávu) do prdele, když to recitování po něm bude chtít taky. Ale tu školu nakonec vychodí. Dost možná ve svém životě Brett ještě pár lidí zabije. Ale mezitím bude normálně fungovat. Tankovat u benzínek, platit za kabelovku a pořádat barbecue se sousedy a rodinou. Ach ano, a pravděpodobně i Brett bude mít časem děti. A také jeho syn se narodí na svět nevinný a s čistou duší...

plakát

Mamka & taťka (2008) 

Povedený slizký psychohoror.     Taťka zvrácený a umaštěný tlusťoch, mamka citově rozháraná a proto zlá jak dětství v pasťáku. Příběh nestravitelný a odporný – podobně jako to hnusné těstíčko na anglické oblíbené mňamce Fish & Chips. Když si uvědomím, kolikrát jsem za tu dobu, kdy jsem žil v Anglii, jel na letiště Heathrow... Možná jsem jezdil těsně kolem toho baráku mamky a taťky. No potěš... naštěstí mě nepozvali, abych s nimi oslavil svátky! Studení čumáci, born in England :-) Ale já stejně na tyhle nucené radovánky nikdy moc nebyl. Tedy - ne v roli oběti. Jo, a pokud se některým komentujícím zdá, že film postrádá koule, tak se na ty ztracené koule zeptejte taťky. Já ale radši nechci vědět, co s nima udělal (resp. jak se do nich udělal). Tak - konečně vím, odkud se vzalo rčení, že je něco blbé jak Vánoce.       Alternativní konec:     Lena a nemluvný Elbie uklidí svinčík po oslavě, zajedou si na Heathrow pro tu novou uklizečku a založí spolu novou rodinu. Však natrénováno už mají:-)

plakát

Světová válka Z (2013) 

Cituji Marigold: „P.S. Debila, kterého napadne film s frenetickou kadencí střídání celků, vteřinových detailů a záběrů out of focus konvertovat do 3D, bych s chutí pokousal.“ TO JÁ TAKY! Bohužel rovnou musím vrazit pár facek sám sobě, že se mi nechtělo čekat půl hodiny a měl jsem ten bezva nápad vlézt na to 3D. Já vůl! Jinak ale dobrý. Z kina jsem vylezl patřičně okousanej, chyběla mi ruka a ještě jsem na WC něco chytil (asi neštovice). Zaplaťpánbůh za ty dary, aspoň mám klid od zombíků! Poučení z krizového vývoje v Jeruzalémě: velebit bujaře a příliš hlasitě Boha se nemusí vyplácet. Kdyby byli ateisti (nebo aspoň velebili potichu), nikdo by k nim na návštěvu přes zeď nelezl. Praktický návod, jak přežít apokalypsu: pokud nejsi bezdomovec, nebo chudý Afričan s AIDS, nezbývá než narukovat do izraelské armády, potom přežít zřícení letadla, proběhnout se po tajné laboratoři mezi svinskými bakteriemi a viry, se zombíky v patách, a ve finále se místo nožem a vidličkou naučit jíst všechno jen lžící :-)    Edit: podruhé viděno normálně, bez "brejliček" - jednoznačně lepší! A to božské hemžení lidských termitů u zdí Jeruzaléma a rozlévání masy nakažených do ulic, jako špinavé vlny tsunami vnikající do všech otevřených dveří, to vše jsem si užil stejně. Vlastně víc - tentokrát už bez vztekání na to pitomé 3D.

plakát

Dům tisíce mrtvol (2003) 

NEPOUŚTĚJTE SI TENTO FILM ! Ne hned. Odložte ho do šuplíku a napřed zkoukněte jeho volné pokračování - Vyvržence pekla . Můj komentář k nim je zde. Vím, co říkám, já jsem to takhle (nedopatřením) udělal a nemělo to chybu. Vyvrženci jsou totiž natolik ďábelskou jízdou jedné pošahané rodinky masových vrahů z vidlákova, že Mickey a Mallory můžou jen tiše závidět. Pekelní vidláci jsou nejen neskutečně zvrácení, ale i vychechtaní. Mordují radostně, terorizují s gustem. A jsou zcela reální, přímo ze života. Brrr...      Já viděl nejprve ty Vyvržence. Takže pak už jsem se sem, do Domu, vracel jako domů. Za svým taťkou klaunem a vůbec za všemi těmi magory, z nichž každý by vystačil na jednu plnokrevnou noční můru. A užil jsem si to na plné koule a veškeré nedostatky filmu, včetně toho přeplácaného finále, jsem měl na háku. Žádné chyby jsem neviděl asi i proto, že mi Bejby sebrala brýle :-). Shrnuto: je to ujeté, je to zvrhlé, je to kýč. Je to prostě filmařský Halloween. Včetně soundtracku. A téměř celý film jsem se výborně bavil.

plakát

30 dní dlouhá noc: Doba temna (2010) 

Upíři v jedničce byli krvelační, chytří a svinsky otužilí. Ten nápad s Aljaškou byl přímo geniální a mě z nich třicet dní a nocí fajně mrazilo hrůzou. I když pak ve finále trochu zvadli (že by už přece jen moc velká kosa? :-). Jejich bratranci ve dvojce už nebyli takoví kabrňáci. O té sestřenici z Čachtic ani nemluvě. Sice se všichni hrozně snažili být hrozně moc hrozní a tak neustále vrčeli jako vysavač v posledním tažení, nebo syčeli jak napařovací žehlička s pár posledními kapkami krve v nádržce, ale co je to všechno platný, když to byli pěkní blbci. Už je mi jasné, kde se vzala ta jejich divná řeč. Jedna babička Rumunka, druhá babička Maďarka. Bohužel společný dědeček - Mongol. Takže upíři honí u sebe doma v podzemí čerstvé maso. Fajn. To před nimi zdrhne do špajzu a tam se zarýgluje na petlici (vypadala docela chabrus). Co udělají hladoví upíři? Nota bene když vládnou tou nadlidskou silou, že... Kopnou do těch dveří aspoň jednou? Ať už z hladu nebo aspoň ze vzteku? NE. Oni vyrazí na lov do města...       Cože?!       No nekecám, opravdu! :-D    A to snadno dostupné maso u nich doma jim zatím zdrhne ze špajzu. KRETÉNI. Pardon, ale to se nedá jinak nazvat. Navíc při bitkách s lidmi do sebe nechají střílet jak do asfaltových holubů na střelnici a i jinak jsou spíš k politování. Obávám se, že v jedničce by, místo zmasakrování celého města, tihle retardovaní netopýři sami skončili naporcovaní na stejky v ledničkách obyvatel Barrow.

plakát

Vyvrženci pekla (2005) 

A sakra! Všechny mé noční můry zapomenuty, mám novou. Kapitána Spauldinga. „Máš rád klauny, chlapečku?“ Masakr. Ani ne tak množstvím násilí, jako těmi psychopatickými postavami. Matka rodu pekelná bestie, otec vychechtané monstrum (klaun z IT se může jít bodnout) a dcera vražedkyně, ale docela hravá, plná dychtivosti a elánu mládí. Bratr zase rád provokuje Boha, než někoho umlátí k smrti: „Tady jsem, Bože, můžeš mě přece zastavit!“ Velmi naturalistické výukové video pro všechny magory a zplozence pekla, jak někoho efektivně týrat a psychicky terorizovat (chlapci v bílých rukavičkách by se od nich mohli učit). A přitom tahle rodinka z vidlákova páchá zlo s takovým gustem a s takovou živočišnou radostí, že jejich schopnost „žít naplno“ by jim jeden i záviděl. Ostatně, tím stáhli s sebou do pekla i pomstychtivého šerifa. V závěru romantika á la Mickey a Mallory, hřebíček do rakve příběhu. Filmu cynického, amorálního, tak morbidního a hnusného, až téměř nekoukatelného. Carpe diem!  (Tohle jsem opravdu asi neměl vidět.)

plakát

Po zániku Země (2013) 

Docela jsem se těšil na zplundrovanou matičku Zemi a na postapo přírodu, nasranou na lidi, ale nakonec jsem byl nasranej jen já. Z té první dávky patosu jsem se ještě oklepal (naštěstí jsem nevěděl, že ho na mě časem vylijou několik kýblů), ale už po té scéně s opicemi (házet po nich šutry není dobrý nápad, opice se, jak známo, rády opičí) mi bylo jasné, že kluka zakousne první sveřepý šakal, co poběží náhodou kolem. Vlastně nezakousne. Proč? Protože to holt nemá ve scénáři... Taky by junior určitě umrznul, ale naštěstí ten klučina měl obrovského ptáka. Tedy, s tím ptákem mě pěkně zatahali za fusekli (a klučinu za nohu :-). Navíc bylo krásně ukázané, že příroda bez lidí nejen zvlčí, ale i zblbne. Tlupa zmutovaných tygrů (tu evoluci vzali nějak hopem) se drápe na strom do hnízda kvůli pár vajíčkům a pár holátkům, což by nestačilo ani pro jednoho z nich, a to ani jako zákusek po snídani... Asi těm tygrům nikdo neřekl, že se přemnožili bizoni, až si na loukách kvůli nim pomalu není kam odflusnout (viz úvodní záběr krajiny mlékem a strdím oplývající). Od zlých emzáků - to to vážně nešlo bez nich? - pocházející pažravá příšera (asi samice od vrrků z LOTra) velká deset metrů, s ocasem možná i víc, původně převážená v kouli o průměru 180 cm, to už byl jen takový humorný bonus. Takže nakonec jedinou pochvalu vyslovím tomu klukovi. Za to, že šel do sebe, uznal, že na to nemá a rozhodl se pro příště radši s mámou v práci promazávat turbínám ložiska... Shyamalanovi doporučuji totéž.

plakát

Trans (2013) 

Vincente, ty parchante! Ty božský satane z vidlákova! Tobě nestačí, že jako zloděj jsi už dávno veřejný nepřítel číslo jedna, ty jsi mi ještě ke všemu musel přebrat holku! A ty neplač, lásko, vždyť víš, jak šíleně tě miluju. Jen řekni to slovo a já se nechám třeba i zaživa pohřbít. Slyšíš? To bubnují drobné kamínky na mé tělo, jak mě v hrobě zasypávají spršky hlíny. Pro tebe udělám cokoli. Cokoli na světě! Jen řekni to slovo. Jen řekni – STRAWBERRY.      Prosím vás, lidi, pro smilování boží, luskněte někdo prsty, ať se konečně probudím. Já bych se přece nikdy nezamiloval do černošky! Mě totiž není možné zhypnotizovat...       Shrnuto: Zítra na tuhle luskací lahůdku-jahůdku půjdu znovu. Musím. Proč? Protože si z ní nic nepamatuju. Ale za to může Vincent Cassel. Neměl mě praštit tak silně do hlavy.

plakát

Podfukáři (2013) 

Kouzlení nebavilo. Jako kriminálka mě to nezaujalo, jako love story iritovalo. Pokud vůbec chcete s tímhle filmovým podfukem ztrácet čas, doporučuji zhlédnout v 5D (za každého z 5 scénáristů je jedno D). A jak funguje 5D? U prvního triku těch čtyř žokejů (pardon, jezdců), budou lítat rozhazované bankovky kinosálem přímo nad vašimi hlavami a vy si nějaké můžete nasbírat, místo žádání vrácení vstupného. Protože brzy po tom vcelku slušném prvním představení následuje druhé, již zmršené. Uzamčení logiky děje (a uvěřitelnosti jednání postav) do trezoru a vhození do řeky, před zraky několika tisíců hystericky tleskajících zpovykaných komparzistů, ječících jak při volbě amerického prezidenta. Podaří se trik? Osvobodí se logika z trezoru? Vyplave? Nevyplave? Okamžik napětí... A nic. Nevyplavala...       Asi byl ten trezor z ošizeného materiálu, na dně řeky se zdeformoval a logika měla po žížalkách. A my diváci taky. Vesměs nesympatické postavy příběhu se dělily na blbé, navedené a povykující komparz. Občas si to prohodily. Osvětlení scén dostatečné. Spotřeba elektřiny značná. Nakonec se četník a zloději společně projeli na kolotoči, čímž mě dorazili (já radši houpačky, houpat mě můžou klidně celý film, ale na kolotoči blinkám). A z toho vysvětlování v závěru jsem dostal tik do OKA.      Shrnuto: z celého filmu zaujal jen ten hypnotizér. Samozřejmě příšerná karikatura (a skuteční hypnotizéři určitě zoufale luskali prsty, aby se z toho zlého snu probudili), ale Woody Harrelson je holt takovej šoumen, že může něco i naprosto zkurvit, ale pořád je to zábavné.

plakát

Sexmise (1983) 

Bonus: pár hlášek z filmu. Samec je nepřítel žen! Stále svěží polská komedie, s hláškami a dobovými politickými narážkami, které tenkrát rychle zlidověly i u nás. „Vy mne svlékáte? Co to děláte, vždyť jsem funkcionářka!“ nebo dramatickým: „Vzdejte se! Kchh, kchhrrr...“ „Ááá, děvence došel kyslík.“ Stáří této komedie se sice nebezpečně začíná blížit počtu let, které oba naši samci prospali v hibernaci, ale přesto stále pobaví. I díky vhodně zvolené nesourodé dvojici hlavních hrdinů, úspěšně prezentujících ty špatné mužské vlastnosti, bez kterých by na světě bylo tak smutno a prázdno. A já spolu s těmito „falokraty“ odhodlaně volám: „No jasně, zbláznily jste se, protože jste už dlouho neměly chlapa! Potřebujete chlapa! Pryč s partenogenezí! Ať žijou chlapi! “ ... „Au! Nechte mě! Ne, tam ne! Au!“ „Pomoc! Ženský mě bijou!