Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Horor
  • Animovaný

Recenze (1 421)

plakát

Učitelka (2016) 

Hřebejkův film, který je vším jiným než hřebejkovinou. Srovnání s klasickým konverzačním dramatem Dvanáct rozhněvaných mužů vůbec není mimo. Pokud ekonomický systém nedokáže naplnit materiální potřeby lidí, rozvine se šedá ekonomika vzájemného prokazování služeb. Československý socialismus takovým systémem byl a tahle úča toho využila do mrtě. (1 248.)

plakát

Edith Piaf (2007) 

Dobře zahraná mozaika momentů ze života Edith Piaf, která mě ale nezaujala tolik, abych hodnotil výše. (1 247.)

plakát

Dubček (2018) 

Snímek se více soustředí na postavu Dubčeka, ale vyznívá pořád víceméně jen jako dvojče jedné z epizod Českého století. (1 246.)

plakát

Ptačí teror (2016) 

Pro večer s kamarády a alkoholem film jako dělaný. Tvůrci se ani nesnažili o nic víc, prostě dali divákům to, co na tomhle žánru mají tak rádi – směšné efekty, zábavná úmrtí, nelogický scénář a tupou blondýnu. (1 245.)

plakát

Chata na prodej (2018) 

Po hooodně dlouhé době jsme vyrazili do kina na český film. Zpočátku jsem byl trochu v  rozpacích, ale nakonec se mi to líbilo. Slovenky v českých filmech jsou hrozné klišé, ale za angažování Judit Bárdos tvůrcům tentokrát odpouštím. Prostředí horské chaty je navíc taky hodně sympatické. Nejsem si ale úplně jistý, co jsme si z tohohle měli odnést. Vidět v tom sondu do rozhádané rodiny nebo metaforu konce nostalgie a starých časů je dost povrchní. Na složitější rozbory jsou tu jiní. (1 244.)

plakát

Tiché místo (2018) 

Předně musím vyseknout poklonu. Ne filmařům, ale postavám. Loňské prázdniny jsem strávil vyvážením písku ze základů domu, takže vím, co to sypání cestiček až do města muselo asi obnášet. A teď k  filmu jako takovému. No, nadávám na to u všech hororů a nadávat budu i tady. Tiché místo místo svým námětem přímo vybízí k laciným lekačkám a asi nikoho nepřekvapí, že tvůrci v tomhle ohledu „nezklamali“. Opravdu jsou ty falešné poplachy s vjezdy postav do záběru, mývaly nebo rukou na skle à la Titanic nutné? To vážně nedokáží filmaři prostě budovat napětí jen tichem? Kdyby se zajímavý námět spojil s nezajetými postupy, mohl by tohle opravdu být zatraceně dobrý film, jenže k naplnění došlo jen z půlky. Scéna s porodem je v daném kontextu vrcholem filmu, jenže když se konec začne ubírat směrem survivalové naháněčky, invencí to moc nečpí. (1 243.)

plakát

AronChupa - I'm an Albatraoz (2014) (hudební videoklip) 

Nemůžu si pomoct, ale líbí se mi to. U současné taneční produkce se mi to nestává často. (1 242.)

plakát

Star Wars: Poslední z Jediů (2017) 

Vypadá to, že tahle série pro mě pomalu končí. Ukázalo se, že předaleká galaxie bude vždycky a jenom o proměnách dobrých v padouchy a naopak, o impériu a povstalcích a o nevydařených synech. Na to úplně stačí tři filmy, není třeba z toho ždímat filmový vesmír. Fanboyové budou nesouhlasit, ale co čekat od lidí, kteří si z toho udělali náboženství. Jestli se něco dá přiznat Lucasově prequelové trilogii, tak to, že se to aspoň pokusil natočit jinak. Sice blbě, ale jinak. Abrams a Johnson jen recyklují to, co kdysi dávno napsal někdo jiný. Tehdy to ale bylo originální a nepotřebovalo to diverzitu za každou cenu. Vidím to tak, že se podívám na devátou epizodu, a pak tohle celé pustím k ledu. Spin-offy a další trilogii už neuvidím. Možná svým dětem někdy pustím původní trilogii a s hořkým úsměvem si řeknu, jak marvelizace a Disney zabili Star Wars. (1 241.)

plakát

Srdečně vás vítáme (2017) 

„Srdečně vás vítáme, haťapaťa…“ Film, který prostě musí pobavit. Francouzi ještě pořád točí vtipné komedie. Téhle prospívá, že i když zpracovává myšlenku tolerance, nesnaží se jít v kolejích nějaké nucené korektnosti. Zároveň divák s aspoň nějakým kulturně-historickým povědomím ocení i ten kontext francouzského levicového aktivismu a intelektuální sféry. A musí se trpce pousmát tomu, jak si i my dobroserové raději zamkneme šperky, zatímco jsme den přetím dělali lidem kázání o rasových předsudcích. No a taky body nahoru za Rumunsko. Pro to mám slabost. (1 240.)

plakát

Už je tady zas (2015) 

Film střídá slabé a silné momenty. Ty silnější se vyskytují až ke konci, kdy jsem měl pocit, jako by adaptaci Vermesovy knihy točil David Lynch. (1 239.)